Na to, že po jídle člověk nezešílí, ani neonemocní ptačí chřipkou dozírá Státní veterinární správa ČR. Zákazníci řeznictví již považují za samozřejmé, že hovězí maso neznamená riziko, neboť všechny kusy starší než 30 měsíců jsou vyšetřovány na BSE, neboli na nemoc šílených krav.
Od počátku roku 2001 bylo do konce letošního června vyšetřeno přes milion sto tisíc krav. Přesně 1 126 862 zvířat. A na toto množství bylo diagnostikováno 26 nemocných, naposledy 4. prosince 2006. Je samozřejmé, že vyšetřování není levné, ale za jistotu, že se do tržní sítě nic závadného nedostane, to stojí.
Podobné to je i s prověřováním chovů drůbeže s ohledem na možné riziko aviární influenzy. I když je třeba dodat, že nebezpečí, že by člověk mohl onemocnět ptačí chřipkou, je v našich podmínkách spíše iluzorní. Pozornost věnovaná ptačí chřipce, vyšetřování hromadných úhynů volně žijících ptáků a kontroly komerčních chovů, to vše má za cíl zabránit především nakažení chovů drůbeže a zabránit hospodářským ztrátám.
Je dobře, že jak chovatelé, tak i ti, kdo si rádi pochutnají na hovězím či drůbežím mase, si uvědomují, že všechna veterinární opatření jsou zaměřena na jejich prospěch.
Nicméně do budoucna je asi třeba si uvědomit, že i s nebezpečím ptačí chřipky se budeme muset naučit žít. Nelze totiž vyloučit, že by se tato nákaza v některém z chovů drůbeže opět nemohla objevit. Dosavadní zkušenosti však naznačují, že je v silách státního veterinárního dozoru účinně bránit všem rizikům jak pro chovatele, tak pro „spotřebitele“.
