Jednotlivé subtypy aviární influenzy v prostředí neustále kolují.
Přestože první atak ptačí chřipky v domácích komerčních chovech drůbeže je již pod kontrolou, Státní veterinární správa apeluje na nutnost stálé prevence a důsledné dodržování zoohygieny v chovech. V souvislosti s aviární influenzou muselo být ve dvou chovech kachen utraceno 380 000 ptáků.
Jsou to již dva roky, co byl na našem území poprvé zjištěn virus aviární influenzy H5N1. Poprvé předloni na jaře u dvanácti volně žijících labutí v jižních Čechách a dvou na jižní Moravě. Podruhé byla nákaza diagnostikována o patnáct měsíců později, a to v komerčních chovech drůbeže. Tentokrát si ovšem opatření na její eradikaci vyžádalo likvidaci bezmála 200 000 ptáků a 580 000 kusů násadových vajec.
V návaznosti na aktuální nákazovou situaci v okolních sousedních státech, zejména pak v Německu, zůstává aviární influenza pro domácí chovatele drůbeže reálnou hrozbou. Je proto namístě pořádání seminářů, které chovatelům poskytnou aktuální informace ke zmiňované problematice. Jednou z posledních akcí drůbežářské veřejnosti byl odborný seminář s názvem Aviární influenza a salmonelóza – nebezpečí, kterému je nutné předcházet, který 19. září ve Větrném Jeníkově uspořádala Českomoravská drůbežářská unie, o. s. Více než stovka účastníků se tak mimo jiné dozvěděla o zkušenostech s tlumením aviární nákazy v komerčních chovech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a o prevenci vůči této nebezpečné nákaze. O tom, že je prevence na místě, svědčí i fakt, že jednotlivé subtypy aviární influenzy v prostředí neustále kolují. Přitom nemusí jít jen o zjištěné vysoce patogenní formy H5 a H7; nedávno byl na jižní Moravě u volně žijících ptáků prokázán subtyp H9N2.
