Podle informací z veterinární praxe by se mohlo zdát, že zvířata stárnou čím dál rychleji, neboť starých zvířat v ordinacích přibývá. Jde o tzv. pet zvířata, psy, kočky, ptáky, ale i například plazy, ti všichni tvoří zhruba polovinu pacientů a někdy i více.
Ale pro veterinární lékaře to není žádný nový problém, neboť se problematice chovu zájmových zvířat a problémům geriatrickým věnují již při studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě. Jak pečovat o starší a stará zvířata a jak je léčit, na to je zaměřena celá řada odborných předmětů, které student veterinární medicíny musí absolvovat. Vysoce specializovaná péče, léčebné postupy i preventivní péče, čím dál sofistikovanější krmiva, to všechno prodlužuje věk chovaných zvířat. Nemluvě o dodržování welfare, neboli pohody zvířat. Prostě veterináři mají „lidský“ přístup ke zvířecím pacientům.
Proto je až zarážející, že se ministerstvo zdravotnictví chystá vyřadit studium geriatrie a gerontologie ze seznamu základních medicínských oborů na lékařských fakultách. A navíc právě v dnešní době, kdy se věk prodlužuje a lidská populace stárne. A všichni, jak lidští, tak zvířecí lékaři mohou potvrdit, že práce se „seniory“ přibývá a bude přibývat.
Komora veterinárních lékařů vnímá velmi citlivě obavy svých kolegů, humánních lékařů, kteří nesouhlasí s úmyslem ministerstva odstavit studium geriatrie na druhou kolej. Ostatně, při příležitosti možného vyřazování některých potřebných oborů je vhodné připomenout naopak snahu o zařazování oborů, které nemají reálné uplatnění v praxi, jako je například uvažovaný bakalářský obor „veterinární bratr“, k čemuž se již KVL vyjadřovala.
Komora veterinárních lékařů, reprezentující více než tři tisíce praxi vykonávajících veterinářů, nechce tvrdit, že má na všechny problémy patent, ale prostě konstatuje, že z praxe i logiky věci vyplývá, že u stárnoucího organismu narůstá potřeba medicínské péče. Stáří přichází, tak jako tak, a jeho problémy nelze bagatelizovat. Karel Daniel, prezident KVL dodává: „A z veterinárního pohledu má geriatrie hodně společného s welfare, tj. pohodou, a to platí samozřejmě i pro lidi.“*
Josef Duben
PR KVL ČR
