Vejce v kvalitě bio výrazně nezdražují jako vejce z konvenčních chovů.
Cenový růst vajec z konvenční produkce má paradoxně i pozitivní efekt. Přilákal zákazníky, kteří dříve kvůli vyšší ceně nákup biovajec zvažovali. Spotřebitelé, kteří se orientují na vejce z ekologické produkce, nyní nakoupí za téměř stejnou cenu jako dříve potravinu s prokazatelně vysokou kvalitou. Uvedla to manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová.
Zatímco cena vajec z konvenční produkce se v posledních týdnech šplhala strmě vzhůru, ceny biovajec se nijak zvlášť nezměnily. V bioprodejnách se dají koupit za cenu kolem osmi korun za kus. V internetových obchodech při objednávce většího počtu se může zákazník dostat i na cenu pod sedm korun za kus, tedy stejnou částku, jakou často zaplatí spotřebitel za vejce z klasického chovu. U ekologických chovatelů drůbeže přímo na farmě je pak cena za vejce ještě nižší.
Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můžeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,“ potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje. Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Podle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleží na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdražší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu již od 5,50 korun za kus.
Odborné studie dokázaly, že biovejce mají vyšší výživově – fyziologickou kvalitu. Obsahují větší množství lecitinu, tuků a karotenoidů. Zároveň vejce slepic z volného chovu, který je pro ekologický chov nosnic typický, mají výrazně nižší P-hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového chovu. Vejce ekologicky chovaných slepic jsou navíc těžší, z toho vyplývá, že váha žloutku je výrazně vyšší. *
„Další přidanou hodnotou produkce biovajec je welfare zvířat. Nosnice v ekologickém chovu mají zajištěny podmínky pro přirozený způsob života. Snůšku ovlivňuje roční období a cyklus dne, nikoli umělé osvětlení. Nosnice mají prostor k hrabání a vyhledávání potravy, popelení se, nerušené snůšce do hnízda a vzájemnému kontaktu i soužití v hejnu s kohouty. Venkovní výběh je samozřejmostí,“ uvedla Kateřina Nesrstová.
Krmivo slepic v ekologických chovech pochází minimálně z 80 % z produkce ekologického zemědělství a zčásti ho tvoří čerstvá tráva, seno nebo naklíčené obilí. V potravě nosnice však rozhodně nenajdou zakázané extrahované šroty, tedy krmiva chemického původu, a krmiva s příměsí GMO.
„Cenový vývoj na trhu s vejci ukazuje, jak obchodníci využívají situace. Zatímco ekologičtí chovatelé hospodaří za mnohem přísnějších podmínek s vyššími ekonomickými náklady, cena jejich biovajec je nyní srovnatelná s konvenční produkcí v klecových ‚koncentrácích‘. Někde tak není něco v pořádku,“ upozornila Kateřina Nesrstová.
Zpracovala Ing. Eva Seifertová, Profi Press, s.r.o.
