Evropská legislativa upravuje zpracování drůbeže
Čeští drůbežáři chtějí, aby se drůbeží maso prodávané v obchodech chladilo pouze vzduchem. Někteří, zejména polští zpracovatelé drůbeže, na rozdíl od českých výrobců, chladí kuřata stále vodou. Tato technologie je levnější a znevýhodňuje tuzemské výrobce - náklady při chlazení drůbeže vzduchem jsou o dvě koruny vyšší než při chlazení ve vodní lázni.
Během chlazení ve vodní lázni roste riziko přenosu salmonel, a kromě toho kuřata obsahují i více vody. Výrobci nemají žádnou povinnost informovat spotřebitele o způsobu chlazení. Dovozy polské drůbeže, zejména kuřat, do ČR stále rostou, loni dosáhly téměř polovinu z celkových importů drůbežího masa do země, tj. 80.000 tun.
Na základě dříve platné legislativy byly české podniky před vstupem země do EU nuceny upravit své provozy výhradně na chlazení vzduchem. To si vyžádalo mnohamilionové investice. Následné úpravy předpisů však výrobu a následný vývoz vodou chlazených kuřat umožnily.
Sdružení drůbežářských podniků proto požádalo evropskou asociaci zpracovatelů drůbeže (a.v.e.c) o podporu změny legislativy. Asociace po jednáních, která se uskutečnila minulý týden v úterý v Bruselu, prý návrh podpořila.
Bylo dohodnuto, že bude iniciována změna obchodních norem pro drůbeží maso tak, že při chlazení drůbežího masa vodou bude muset být maso pouze zmraženo a označeno, že bylo chlazeno vodou.
Vodou je v současné době chlazeno zhruba pět procent celkové unijní produkce drůbeže. Kromě Polska, kde je tento způsob chlazení rozšířen, chladí maso vodou v Řecku a ve Velké Británii. Mimo Evropu je tento způsob běžný například v Brazílii či USA. Český původ masa značí český veterinární oválný kontrolní znak a písmena CZ s číslem podniku na obalu kuřete.
