Zpracovatelé řeší nedostatek domácí nabídky dovozem prasat ze sousedního Polska.
Zatímco se ještě před třemi roky stavy prasnic pohybovaly na úrovni 135 tisíc kusů, v současnosti klesly zhruba na 79 500. To znamená, že v produkci odstávčat je soběstačnost jen zhruba 60 procent. Už vloni se dovezlo na Slovensko téměř 100 tisíc odstávčat a v tomto roce bude zřejmě dovezeno ještě více (viz http://www.agroportal.sk/). V případě prasat, určených na výkrm, došlo za uvedené období ke snížení stavu o 200 tisíc zvířat, na současných přibližně 460 tisíc. Za neustálý pokles stavů mohou nízké nákupní ceny, ale také nedostatečná chovatelská úroveň některých chovatelů.
Dobří chovatelé, kteří odchovají 21-23 selat od jedné prasnice a kteří dosahují minimálně 650 až 700gramové přírůstky ve výkrmu, mohou hovořit aspoň o vyrovnaném hospodaření při nákupní ceně 40 korun za kilogram živé hmotnosti. Ta se však v současnosti pohybuje pod touto hranicí.
Za průměrnou nákupní cenou v Evropské unii Slovensko zaostává jen o 50 haléřů až o 1 korunu, ale například v Maďarsku jsou ceny o 2 - 3 koruny vyšší, čehož využívají i někteří chovatelé z pohraničních oblastí a prasata vyvážejí k jižním sousedům. Ještě víc dostávají za prasata chovatelé v Rakousku, Španělsku, Itálii či v Německu. Nákupní ceny prasat jsou na Slovensku nízké také přesto, že poptávka poměrně výrazně převyšuje nabídku. V dalším období by se nákupní ceny jatečních prasat mohly mírně zvýšit a dosáhnout úroveň 40-42 korun za kilogram živé hmotnosti. Pomohlo by, kdyby se opět otevřel nedávno zavřený trh na Ukrajině, díky čemu by se mohlo uvolnit napětí na domácím trhu.
Pokles stavů prasat, největších konzumentů krmného obilí, zásadním způsobem ovlivní poptávku po této komoditě a tedy i její cenu. Při předpokládaném poklesu stavů drůbeže lze opět očekávat výrazný přebytek krmného obilí na trhu. Například v Polsku však aktuálně krmné obilí chybí, především kvůli silné živočišné výrobě, a tak jsou Poláci ochotni koupit jakékoliv množství zrnin.