Geneticky upravenou kukuřici pěstuje přes 50 farmářů na 270
hektarech.
Bt kukuřici odolnou vůči zavíječi, zaseli farmáři zejména na jižní Moravě a ve Středočeském kraji. Modifikovanou rostlinu,
mohli v tomto roce použít poprvé. S plochou asi 50.000 hektarů drží prvenství Španělsko. Následuje Portugalsko, kde upravené kukuřice zaujímaly přibližně 750 hektarů, Francie s 500 hektary a Německo s 360 hektary. Pěstovat lze pouze modifikované plodiny, které byly schváleny Evropskou unií. Produkce se řídí zvláštními pravidly. Zemědělci museli podle nařízení vlády dodržet stanovené izolační vzdálenosti vůči konvenční a ekologicky pěstované kukuřici okolních pěstitelů a nahlásit plochy s GM kukuřicí Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Jejich povinností bylo označit pole v terénu rozpoznatelným způsobem v případě, že porost GM plodiny nebyl vymezen přirozenou hranicí. SZIF provedl v letním období kontrolu a konstatoval, že pravidla byla dodržena. Registr českých pěstitelů GM kukuřice není veřejně přístupný, a to především z důvodu ochrany ploch s upravenou plodinou před zničením. Nesouhlas s možností produkce Bt kukuřice v tuzemsku vyjadřovala organizace Greenpeace, která soudí, že zákaz pěstování GM plodin je jediná cesta, jak ochránit pěstitele před ekonomickými ztrátami z genetického znečištění. Celková plocha geneticky modifikovaných plodin ve světě loni meziročně vzrostla o pětinu na 81 milionů hektarů. Téměř 8,25 milionu farmářů ze 17 zemí se loni podílelo na biotechnologické
výrobě. Většina produkce, zhruba 59 procent, byla soustředěna v USA. Mezi další přední producenty patří Argentina, Brazílie, Kanada a Čína. Nejvíce je zastoupená sója odolná vůči určitým herbicidům. Představuje 60 procent celkové světové produkce. Mezi další patří Bt kukuřice, modifikovaný bavlník a řepka olejná.