Drenčování v rozdojovacím období dojnic
Zvládnout úspěšně rozdojovací období u chovaných krav je jedním ze tří zásadních úkolů managementu mléčného skotu. Současně je to i významná podmínka k dosažení jejich co nejvyšší mléčné produkce. Zbývajícími dominujícími úkoly jsou výroba kvalitních objemných krmiv a plnohodnotná obměna stáda. Předpokladem dosažení co možná nejvyšší mléčné produkce je, aby se dojnice po celé peripartální období nacházely v dobrém zdravotním stavu, cítily pokud možno permanentní pohodu a co nejdříve po otelení se dostaly na maximální možný příjem sušiny krmné dávky. Jde o nelehký úkol, protože příjem krmiva je v této době u zvířat hned ze dvou přirozených důvodů značně omezen (v období kolem porodu trvá fyziologicky snížená chuť k příjmu potravy a současně je vzhledem k prepartální velikosti březí dělohy významně redukován vlastní objem bachoru).
Potřebnou dotaci živin u dojnic po otelení (schopných díky genetické dispozici produkovat i 40 kg mléka denně) lze zabezpečit pouze dvěma způsoby, zvyšováním koncentrace živin v krmné dávce a stimulací jejího příjmu zvířaty. Krátkodobě zvýšit obsah energetických substrátů, minerálních látek a dalších živin v krmné dávce a současně i podporovat chuť otelených krav k příjmu krmiva (díky úpravě poměrů v předžaludcích) je možno podáváním velkoobjemových nálevů podpůrných preparátů, tzv. drenčováním.
Takovým výrobkem, nově uváděným na trh, je i preparát české firmy Tekro, spol. s r. o., vývojové řady Tekrotip s obchodním názvem Stimulor. Jeho účinek jsme ověřovali u souboru otelených vysokoprodukčních dojnic.
Doporučená dávka 500 g tohoto přípravku (v ceně 65,- Kč) obsahuje 100 g propionátu vápenatého, 80 g propylenglykolu, 80 g glukózy, 25 g Probiostanu (krmný doplněk probiotického charakteru obsahující kombinaci živých kvasinek a mikroflóry, přirozeně se vyskytují v trávicím traktu živých přežvýkavců), 8,5 g přípravku Bio–mos (oligosacharidy mannanů), 8,5 g přípravku Biosaf (kvasinky S. cerevisiae), vitaminy A, B1, B2, B6, B12, D, E a K3, kyselina listová, biotin, niacinamid, pantothenan vápenatý, cholinchlorid, dále sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku a (anorganicky i organicky vázané) stopové prvky Zn, Mn, Cu, Co, Se a I.
Sledování bylo uskutečněno u 17 holštýnských dojnic, jež byly náhodně rozděleny do dvou skupin. Zvířatům pokusné skupiny (8 dojnic, z toho 3 prvotelky) byl podáván přípravek Stimulor, rozmíchaný v čisté vodě, dojnicím kontrolní skupiny (9 zvířat, z toho 3 prvotelky) byla při identické manipulaci podávána pouze samotná čistá voda. Nálev Stimuloru i vody byl každé krávě podán celkem třikrát. První aplikace byla provedena do čtyřiadvaceti hodin (u většiny zvířat do 12 hodin) po porodu, druhá asi deset hodin poté a třetí byla realizována dvacet čtyři hodin po nálevu prvním. Poprvé a potřetí byl nálev v objemu 15 litrů vlažné vody podán pomocí aplikační jícnové sondy (vybavené pumpou), druhý nálev byl podáván lahví v objemu zhruba jeden litr.
U dojnic byla 1., 2. a 5. den po porodu klinicky kontrolována tělesná kondice, teplota a činnost trávicího traktu (náplň bachoru a jeho motorika). Náplň bachoru byla hodnocena podle palpace a vyjádřena ve stupních: 0 – bachor prázdný, 1 – bachor středně naplněn, 2 – bachor výrazně naplněn. Motorika bachoru byla vyjádřena počtem rotací za 2 minuty. Dále byl klinicky vyšetřován zdravotní stav pohlavního aparátu, zdravotní stav mléčné žlázy a screeningově bylo vyšetřováno složení moči. Zároveň byl od zvířat druhý a pátý den po porodu odebrán vzorek krve ke sledování vybraných biochemických parametrů krve. Metabolický profil zvířete byl vyjádřen ukazateli: glukóza, -hydroxybutyrát (redukované ketolátky), vápník, hořčík, fosfor, zinek a měď. Výsledky klinického sledování zvířat jsou uvedeny v tabulce 1.
Z tabulky vyplývá, že na počátku pokusu nebyly klinickým vyšetřováním zjištěny závažné rozdíly mezi zvířaty obou skupin. Nacházela se ve stejné tělesné kondici a nebyla postižena těžkým infekčním onemocněním, které by bylo signalizováno zvýšenou teplotou. Teplota na horní hranici normy u kontrolní skupiny druhý den po porodu souvisí s diagnostikovaným těžkým zánětem mléčné žlázy u jednoho zvířete. Rozdíly klinických vyšetření nebyly statisticky sledovány.
Do 24 hodin po porodu byla u všech zvířat zjišťována relativně velmi malá náplň bachoru a také jeho motorická aktivita byla snížená, což odpovídá poznatkům o velikosti a činnosti předžaludků v peripartálním období. Mezi druhým a pátým dnem sledování došlo u obou skupin přirozeně ke zvětšování obsahu bachoru a ke zvyšování frekvence jeho kontrakcí. Pátý den sledování pak byla u zvířat pokusné skupiny na rozdíl od zvířat kontrolní skupiny zaznamenána jak větší náplň bachoru, tak rovněž i intenzivnější bachorová motorika. Zřetelný je i rozdíl v pohybech bachoru, zaznamenaný ve 2. dnu sledování. Již tehdy byla u pokusných dojnic zjištěna podstatně rychlejší činnost bachoru. Z těchto nálezů lze usoudit, že u zvířat pokusné skupiny došlo k pozitivní stimulaci bachorového ekosystému a tím ke kladnému ovlivnění trávicích procesů v bachoru.
Výrazné změny jsou patrné také na úrovni energetického metabolismu. Již druhý den po porodu byla u téměř poloviny zvířat kontrolní skupiny a jen u čtvrtiny zvířat pokusné skupiny zjištěna přítomnost ketolátek v moči, signalizující rozvoj negativní výchylky energetické balance. Navíc koncentrace zjištěných ketolátek byla v kontrolní skupině podstatně vyšší než u zvířat pokusné skupiny. Pátý den byla situace obdobná, vyšší koncentrace ketolátek (a to u více zvířat) byly zjištěny u kontrolní skupiny. V obou skupinách byly u jednoho, resp. dvou zvířat (pokusné skupiny) zjištěny 1. den post partum katarální záněty mléčné žlázy, 2. a 5. den sledování bylo zaznamenáno u jednoho zvířete zadržení lůžka.
V tabulce 2 jsou uvedeny hladiny některých biochemických parametrů v krevní plazmě, resp. séru. Statisticky průkazně vyšší (P 0,05) byly druhý den post partum koncentrace vápníku a fosforu v krevním séru zvířat pokusné skupiny. Tento fakt je významný zejména pro skutečnost, že hypofosfatemie a hypokalcemie jsou po porodu u vysokoprodukčních dojnic zjišťovány relativně často. Jejich subklinické deficity mohou přispívat ke vzniku řady onemocnění, zejména k zadržení lůžka, k prodloužení involuce dělohy, k zánětům mléčné žlázy a případně k dislokacím slezu. Signifikantně (P 0,05) vyšší hladina fosforu přetrvávala u pokusné skupiny ještě pátý den sledování. Významná je i zaznamenaná rozdílná koncentrace redukované ketolátky ß-hydroxybutyrátu u pokusné a kontrolní skupiny, i když nešlo o rozdíl signifikantní. Výrazně vyšší hladiny u pokusné skupiny dokládají skutečnost, že aplikace Stimuloru pozitivně ovlivňuje energetický metabolismus a pomáhá udržovat úroveň lipolýzy ve fyziologických mezích. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v koncentracích glukózy v krevní plazmě a hladinami hořčíku a stopových prvků v krevním séru dojnic pokusné a kontrolní skupiny druhý a pátý den sledování.
Dlouhodobý pozitivní dopad aplikace Stimuloru dokresluje tabulka 3, ve které jsou uvedeny hodnoty dosažené mléčné užitkovosti sledovaných zvířat na minulé laktaci a výše jejich nádojů mléka, zjišťovaných při prvních třech kontrolách užitkovosti po otelení, tj. po uskutečnění tohoto sledování. Vyšší nádoj byl naměřen u dojnic pokusné skupiny při první i druhé kontrole užitkovosti, statisticky významný (P 0,05) byl tento rozdíl pouze při prvé kontrole užitkovosti.
Na základě výsledků klinického sledování, laboratorních analýz krve a hodnocení výše mléčného nádoje lze konstatovat, že drenčování krav spojené s podáváním přípravku Stimulor podporuje příjem krmiva a činnost bachoru, pozitivně ovlivňuje zdravotní stav zvířat v poporodním období, přispívá ke stabilizaci metabolických procesů a vede k nárůstu jejich užitkovosti. Preventivně se navíc může uplatnit i proti rozvoji řady poruch, jež jsou pro toto období typická, mimo jiné proti ketóze, hypokalcemii, hypofosfatemii a jimi navozeným klinickým formám onemocnění.
S. Šlosárková1, M. Skřivánek1,2
1Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
2Tekro, spol. s r. o., Praha
