
Ondráčková D., Jekl V. Etiologie vzniku onemocnění dentice – I. Veterinární klinika 2026;23(4): 112-116
SOUHRN
Onemocnění dentice představuje jedno z nejčastějších chronických onemocnění králíků a významně ovlivňuje jejich zdravotní stav, welfare i kvalitu života. Prevalence onemocnění dentice u králíků se pohybuje mezi 6,7 % - 40,1 %. Přestože byla etiologie tohoto syndromu po dlouhou dobu připisována především nedostatečné abrazi zubů nebo poruchám metabolismu vápníku, recentní epidemiologické a experimentální studie ukazují, že se jedná jednoznačně o multifaktoriální onemocnění. Na jeho vzniku se mohou podílet genetické predispozice, vrozené vývojové vady, kraniofaciální konformace, věk, pohlaví, traumatická a iatrogenní poškození, ale i další faktory prostředí. Současné důkazy nepotvrzují plemeno ani postavení ušních boltců jako nezávislé rizikové faktory, zatímco vyšší věk představuje nejvýznamnější predispozici pro vznik získaného onemocnění dentice. Mírně zvýšené riziko bylo opakovaně popsáno také u samců, biologický mechanismus tohoto vztahu však dosud není objasněn. Přehled současných poznatků potvrzuje, že diagnostika i prevence onemocnění dentice musí vycházet z komplexního posouzení všech rizikových faktorů, a nikoli z hodnocení jediného etiologického mechanismu. Nutriční a metabolické aspekty etiopatogeneze budou podrobně rozebrány v navazující práci.
SUMMARY
Onemocnění dentice představuje jedno z nejčastějších chronických onemocnění králíků a významně ovlivňuje jejich zdravotní stav, welfare i kvalitu života. Prevalence onemocnění dentice u králíků se pohybuje mezi 6,7 % - 40,1 %. Přestože byla etiologie tohoto syndromu po dlouhou dobu připisována především nedostatečné abrazi zubů nebo poruchám metabolismu vápníku, recentní epidemiologické a experimentální studie ukazují, že se jedná jednoznačně o multifaktoriální onemocnění. Na jeho vzniku se mohou podílet genetické predispozice, vrozené vývojové vady, kraniofaciální konformace, věk, pohlaví, traumatická a iatrogenní poškození, ale i další faktory prostředí. Současné důkazy nepotvrzují plemeno ani postavení ušních boltců jako nezávislé rizikové faktory, zatímco vyšší věk představuje nejvýznamnější predispozici pro vznik získaného onemocnění dentice. Mírně zvýšené riziko bylo opakovaně popsáno také u samců, biologický mechanismus tohoto vztahu však dosud není objasněn. Přehled současných poznatků potvrzuje, že diagnostika i prevence onemocnění dentice musí vycházet z komplexního posouzení všech rizikových faktorů, a nikoli z hodnocení jediného etiologického mechanismu. Nutriční a metabolické aspekty etiopatogeneze budou podrobně rozebrány v navazující práci.