Souhrn aktuálních vědeckých poznatků.
Studie je souhrnem aktuálních vědeckých poznatků o etiopatogenezi atopické dermatitidy u psa. Popisuje úlohu různých buněk imunitního systému a imunitních mediátorů při vzniku tohoto onemocnění. Atopičtí psi jsou k tomuto onemocnění geneticky predisponováni, vzhledem k defektní kožní bariéře a polarizaci svých lymfocytů. Deficit v kůži vede k chybě v toleranci alergenů z okolí psa (zvláště alergenů s vysokou molekulární hmotností). Tyto alergeny pronikají epidermis, jsou vychytávány Langerhansovými buňkami, které alergeny změní a prezentují je TH2 lymfocytům v regionálních mízních uzlinách. Nadprodukce IL–4 vede ke změně B lymfocytů, buněk produkujících IgE specifických pro alergen a vážících se na mastocyty. Degranulace mastocytů po styku s alergenem a navázání alergenu na lymfocyty v kůži vyvolá zánět, který je spojen s pruritem, případně s traumaty ze sebepoškozování. Po eventuální sekundární infekci může onemocnění přejít do chronické fáze.
P. B. Hill Prakt Tierarzt 2004;85(2):86-92.
