J. BROUČEK, P. KIŠAC
Výzkumný ústav živočišné výroby Nitra
Veterinářství 2001;51:493-497
SOUHRN
Brouček J, Kišac P. Etologické aspekty napájení telat. Veterinářství 2001;51:493-497.
Tele získává mléko ze struku střídáním sání a tlaku. Frekvence sacích pohybů je 120 až 150/min-1, poměr sacích a polykacích pohybů je 3 : 1. Podtlak v ústní dutině kolísá od -10 do -61 kPa. Délka periody sání je 8 až 10 min a prodlužuje se věkem. Celkový čas sání za 24 hodin je od 40 do 150 min. Tele saje za 24 hodin 3-8krát. Frekvence sání a množství přijatého mléka závisí na dojitelnosti krávy a věku, velikosti, temperamentu, vytrvalosti a způsobu sání telete. Při napájení automatem je na gumovém struku tlak 29,3 kPa, podtlak 40,2 kPa a počet polykacích pohybů je 2,2 . s-1. Nejvhodnější interval napájení je 6hodinový. Lepší napájení je sáním z gumového struku než pitím z vědra, protože příjem mléka je mnohem delší. Záleží i na tom, zda má tele při příjmu mléka hlavu zdviženou nebo skloněnou. V prvním případe se dostává potrava přímo do slezu, v druhém případě se část dostává do bachoru a vyvolává trávicí poruchy. Při sání krávy nebo umělého struku se intenzivně vylučují sliny, při pití z vědra je příjem tekutiny velmi rychlý a potrava je méně prosliněná. Odchov kojnou krávou má pozitivní vliv na růst živé hmotnosti telete, protože dokáže vysát více mléka, než mu limitujeme na základe kontroly užitkovosti.
SUMMARY
Brouček J, Kišac P. Ethological aspects of nutrition of sucking calves. Veterinářství 2001;51:493-497.
The calf obtains milk from the teat by alteration of sucking and pressure. The frequency of sucking bouts ranges from 120 to 150 per min and the ratio of sucking and swalloving movements is 3:1. Vacuum in the mouth cavity varies during each movement from od -10 do -61 kPa. In automated drinking the pressure in the rubber teat was 29.3 kPa, and vacuum 40,2 kPa and the number of swalloving movements was 2,2 . s-1. Sucking from a rubber teat imitates better natural sucking than drinking from a bucket, because the drinking period is longer. Important is head position during drinking. If lifted, milk flows directly into the abomassum. If tilted, a part of milk remains in the rumen and can cause indigestion. Sucking from cow's or an artificial teat strongly stimulates salivation. In calves drinking from a bucket, the contents of saliva in the ingesta is lower, because the drinking period is shorter. Mean sucking period takes 8 to 10 min and increases with age. The total time of sucking per 24 hours is 40 to 150 minutes subject to age and breed of animals. The calf sucks 3-8 times during 24 hours. The frequency of sucking and the volume of milk intake depends on milkability of the dam and age, size, temperament, endurance and the manner of sucking of the calf. A 6-hour drinking interval is the best one. Weight gains in nursed calves are higher. Sucking milk gain is higher than milking gain.
Tele se rodí jako anatomicky, morfologicky a fyziologicky vyspělý jedinec. U divokých předků skotu i jeho primitivních plemen se tele v krátkém čase po narození samostatně pohybuje, přijímá potravu sáním mleziva matky a je schopno ji nalézt ve stádě pomocí čichu. Tyto schopnosti narozeného mláděte byly v procesu fylogeneze důležitým biologickým činitelem pro zachování druhu. Po domestikaci, zvláště záměrným vlivem člověka, uplatňovaným v plemenném výběru a ve výživě zvířat, se vlastnosti skotu kvantitativně i kvalitativně měnily. Ztrácela se závislost na přírodě, ale základní druhové vlastnosti se zachovaly během fylogenetického vývoje až do dnešní doby.
Chování po narození
První známky života se u narozeného telete projevují tím, že zvedá hlavu. Dochází k tomu velmi rychle, většinou do 3 až 4 minut. Do 60 min se postaví a udělá první kroky, ve druhé hodině života už hledá vemeno matky. Telata se v čase prvního sání velmi liší, některá sají už půl hodiny po narození, méně vitální se nenapijí sama ani do 12 hodin. Na opožděném sání má mimo opožděného postavení podíl i dlouhé hledání vemene. Největší problémy s prvním sáním jsou u telat vysokoprodukčních plemen, krávy mají totiž velké vemeno s nízko visícími struky a telata je obtížně hledají. Krajním limitem je 6 hodin, po této době se musí teleti pomoci a vložit mu struk do tlamy. Někdy je pomoc potřeba po celých prvních 24 hodin. Pro odchov zdravého telete je nevyhnutelné přijetí dostatečné dávky kvalitního mleziva, které je důležitá pro vytvoření pasivní imunity.1,2 Některé dojnice mají mlezivo neplnohodnotné, někdy není vůbec k dispozici. V takových případech je třeba použít kvalitní mlezivo od druhé dojnice.3
Fyziologie sání mléka
Tele získává mléko od matky střídáním sání a tlaku. Frekvence sacích pohybů za 1 min je od 120 do 150. Poměr sacích a polykacích pohybů je 3 : 1.4 Po olízání struku ho bere tele do tlamy, fixuje mezi horní, konkávní plochu jazyka a podnebí ústní dutiny, zároveň ho průběžně stláčí. Saje tím způsobem, že oběma pysky obejme struk a k jeho hrotu uloží jazyk, který vytvoří podélný žlábek od struku k hltanu. Následným vtáhnutím tvářového svalstva, snížením dolní čelisti a pohybem jazyka aborálně vytváří v dutině ústní podtlak. Tyto úkony jsou fyziologickým podnětem, vyvolávajícím u kojící matky reflex spuštění mléka, které se dostává do ústní dutiny mláděte a žlábkem jazyka je vedeno do hltanu a dále do jícnu. Intenzita sacích pohybů se mění s dechem (ke konci vdechu a během výdechu bývá nižší) a s délkou doby sání (ke konci bývá nižší). Je závislá též na uvolňování mléka. U krávy, podobně jako u kobyly, kozy a ovce, se mléko uvolňuje v řadě po sobě jdoucích intervalů. Účinnost sacích pohybů je tím nižší, čím je spouštění mléka snadnější. Do jisté míry se zvyšuje s ubývajícím množstvím mléka ve vemeni, čímž se dokonale odstraní z mléčné žlázy.5,
Maximální tlak ve strukové cisterně nastane 0,2 sekundy po vrcholu maxima podtlaku v ústní dutině. Podtlak v tlamě se mění při každém pohybu úst od -10 do -61 kPa a tlak ve strukové cisterně se mění z vyšších hodnot než 55 kPa až do hodnot záporných. Po vtečení mléka do tlamy dolní čelist a jazyk poklesnou, aby se umožnilo opětovné naplnění strukové cisterny. Čelist se nachází v nejnižším bodě při maximálním měřeném podtlaku, který pomáhá naplnit cisternu struku z cisterny vemene. Jazyk se potom stlačí proti základně struku a uzavře přechod mezi cisternou čtvrti a strukem. Tele použije podtlak v tlamě na nové naplnění struku ze čtvrťové cisterny, a až potom začíná téci proud mléka kanálkem. Přechod do čtvrťové cisterny musí být blokován před tlakem a přechod do žaludku telete musí být uzavřený. Tak se může v ústní dutině telete vytvořit podtlak. Ke spolknutí pravděpodobně dojde, když se oba tlaky - ve strukové cisterně a podtlak v ústech telete - blíží k 0. Podtlak ve strukové cisterně je normálně pod -15 kPa a příležitostně až pod -20 kPa. Tyto hodnoty jsou během sání vyšší než hodnoty získané během strojového dojení prázdných struků (-30 až -40 kPa). Tlak ve strukové cisterně je během jednotlivých period sání 5 až 17 kPa a nejnižší hodnoty byly zaznamenány, jen když byly struky prázdné a ve strukové cisterně byl podtlak. Usměrněný podtlak v tlamě telete během jednotlivých period sání se pohybuje od -10 do -25 kPa. Průměrný rozdíl tlaku napříč strukového kanálu pro 15 period sání je 23,7 kPa (16,5-31,9). Průměrný tlak ve strukové cisterně je 9 kPa a podtlak v ústní dutině -16 kPa, což dává průměrný rozdíl tlaku 25 kPa napříč strukového kanálu během sání.6,
V pokusech s napájením telat z automatu byl na gumovém struku naměřen tlak 29,3 kPa, podtlak 40,2 kPa a počet polykacích pohybů byl 2,2 . s-1.7 Pro porovnání, ruční dojení využívá vyšší tlak až do 100 kPa s frekvencí okolo 1,5 Hz, podtlak chybí. Strojové dojení probíhá optimálně při podtlaku 50 kPa, 50 pulsů za minutu a poměru taktů 2 : 1.8,
Způsoby napájení
V minulých desetiletích došlo k změnám způsobů a technik krmení telat. To způsobilo značné změny v chování zvířat. Dnes si neumíme představit jiný odchov telat než mléčnými náhražkami. Chov kojných krav a krav bez tržní produkce mléka je ve výrazné menšině. Zatímco jsou telata v množství a složení mléčných krmných směsí v umělém odchovu plně uspokojena, způsob chovu a napájení je většinou neuspokojivý. V přirozeném odchovu je celý den nebo minimálně během času sání vytvořen těsný vztah mezi matkou a jejím potomkem. Sání je významné nejen z pohledu přežití mladých zvířat, ale hraje i důležitou úlohu ve vztahu matka - potomek. Tohle senzibilní období má významný vliv na pozdější chování.
Naproti tomu v umělém odchovu jsou mladá zvířata trvale oddělena od matek, v individuálním nebo skupinovém ustájení. Příjem tekuté potravy se uskutečňuje přímým pitím nebo sáním z vědra prostřednictvím gumového struku. Často se diskutuje o tom, který způsob je vhodnější. Je třeba připomenout, že proces sání a podnět k němu jsou založeny na nepodmíněném reflexu. Doba trvání těchto procesů je v souladu s přirozenou výživou, na rozdíl od výživy umělé.9 Rozhodně je lepší napájení pomocí gumových struků než z vedra. Příjem mléka je omnoho delší a tak nedochází k tzv. prázdnému sání, což je projev abnormálního chování. Další negativum je, že pro využití mléka záleží na tom, zda má tele při pití mléka hlavu zdviženou nebo skloněnou. V prvním případě se dostává potrava přímo do slezu, v druhém případě se část dostává do bachoru a vyvolává trávicí poruchy. Během přijímání mléka sáním krávy nebo struku se intenzivně vylučují sliny a v nich přítomný mucin pomáhá trávení kaseinu. Při pití z vědra je příjem tekutiny velmi rychlý a potrava je méně prosliněná.10 Celkový čas příjmu mléka sáním z vědra je dva až třikrát delší než při pití z vědra. Kratší čas pití mléka z vědra vyvolává vzájemné sání. Tento zlozvyk zkracuje čas ležení a tím zhoršuje pohodu skupinově ustájených telat. Mimo to může přetrvávat až do dospělosti a způsobovat nepříjemný problém jakým je vysávání mléka. Experimentálně se ve více pokusech zjistila vyšší růstová rychlost telat napájených strukem v porovnání s pitím z vědra.
Zjistilo se, že frekvence srdečního tepu je během napájení z vědra výrazně vyšší než u telat krmených sáním gumového struku. Telata napájená pitím z vědra jsou i po napájení vzrušená a potřebují delší čas k ulehnutí.11 Jsou to projevy apetenčního chování: Při sání matky, anebo kojné krávy je doba pití poměrně dlouhá a čas dalšího příjmu závisí na době potřebné ke strávení mléka, tzn. k nástupu pocitu h1adu. U telat napájených 2krát denně se proces trávení musí přizpůsobit způsobu podávání mléka. Množství nápoje je omezené většinou na 4 až 6 kg denně, chceme totiž zkrmit co největší množství startérové směsi a sena. Preference telete je ovšem mléko a chuť na něj se zvyšuje s časovým odstupem od posledního příjmu. Při napojení dostane tele opět omezené množství a navíc doba pití je z vědra velmi rychlá, tele je vlastně frustrované (zklamané) a jakákoli další příležitost k pití ho nesmírně vzruší. Je to další důkaz nevhodnosti napájení pitím z vědra. Vhodnější je napájení z láhve s gumovým strukem, doba napájení však závisí na velikosti otvoru. Další chyby při běžném způsobu krmení jsou, že tele dostává nápoj s nevhodnou teplotou, mléčná směs je nedostatečně rozmíchaná, je podávaná ve větším množství naráz, v intervalech, které neodpovídají fyziologickým požadavkům. Přitom je známo, že telata odchovávaná přirozeným způsobem sají v průběhu 24 hodin 4 až 12krát a přijaté mléko se lépe v organismu utilizuje.12,
Chování při příjmu mléka
Při sání zaujme tele opačně paralelní postoj těsně vedle matky. Cizí nebo adoptivní telata sají často zezadu, aby tak unikla čichové kontrole krávy. Během kojení mláďat, ale i při sání umělého struku bez mléka, se u mnoha druhů sudokopytníků objevují údery hlavou do vemena matek. Zjistilo se, že když byly matky částečně vydojeny 2 hodiny před kojením, byl celkový čas sání kratší a frekvence úderů hlavou do vemene byla nižší, ale příjem mléka telaty byl stejný, jako když byly krávy před dvěma hodinami úplně vydojené. Když byla dostupnost mléka minimalizována dojením 30 min před kojením, byl celkový čas sání delší (14 minut proti 8 minutám) a frekvence trkání hlavou vyšší (40 proti 8), ale příjem mléka též nebyl, v porovnání se skupinou sající matky dojené před dvěma hodinami, ovlivněn. Dále se sledovala telata, která byla hladová (v předcházejícím krmení dostala jen 50 %), nebo předkrmená (10 min před sáním dostala 4 l mléka). Když bylo tele hladové, sálo průkazně déle (12 minut proti 8 minutám) a vypilo víc mléka (6,8 l proti 4,9 l), ale jen neprůkazně více trkalo do vemene. V případě, že bylo tele předkrmené, sálo kratší čas (3 minuty proti 7 minutám), trkalo neprůkazně méně často do vemene a vypilo výrazně méně mléka (1,11 proti 3,71). Z toho vyplynulo, že chování při sání není vždy dobrým indikátorem množství přijatého mléka, protože odráží i lehkost, s kterou je mléko získáváno. Když je mléka nadbytek, je přijato rychle a s méně početným trkáním do vemene, a když je mléko limitované, je přijímáno déle a s více údery do vemene. Nasycení má přímý vliv na trvání periody sání a příjem mléka, ale ne na trkání do vemene.13
Údery do vemene se považují za stimulaci mléčné ejekce a mohou se objevit, když se tok mléka zpomalí nebo zastaví. Pro testování hypotézy byla telata krmena mlékem pomocí umělých struků, které umožňovaly změnu rychlosti toku mléka mezi jednotlivými periodami i v průběhu jednoho sání. Telata byla krmena při čtyřech rychlostech: rychlé (1,3 l . min-1), střední (0,7 l . min-1), pomalé (0,3 l . min-1), velmi pomalé (0,14 l . min-1). Pokus dokázal, že počet úderů závisí na rychlosti toku mléka. Nejméně úderů bylo při rychlosti 1,33 l . min-1(0,6 úderů . min-1) a nejvíce při 0,14 l . min-1(1,3 úderů . min-1). Při všech rychlostech telata trkala více během první minuty než během střední nebo poslední minuty sání. Přepínání mezi dvěma rychlostmi v intervalech 30 s vyvolalo víc trkání v periodě po snížení rychlosti toku v porovnání s periodami po zvýšení toku. Zastavení toku mléka na 30 s též dramaticky zvýšilo rychlost trkání (z 0,2 na 5,2 úderů . min-1). Rychlost trkání byla relativně nízká během konstantního toku mléka. Z výsledků vyplynulo, že snížení a zastavení toku mléka přímo vyvolává aktivitu trkání.14,
Odchov nedojenými kravami
Průměrná délka jedné periody sání se ve stádě krav bez trhové produkce mléka pohybuje od osmi do deseti minut a zvyšuje se věkem. Celkový čas sání za 24 hodin se udává od 40 do 150 minut v závislosti na věku a plemeni zvířat. Tele saje za 24 hodin 3-8krát. Každá kráva je cucaná v průměru 5,1krát za den a celkový čas jednoho kojení je 32,2 minut. Starší telata sají méně často, ale čas sání je delší.13
V odchovu telat kojnými kravami se zjistil nejdelší celkový čas sání za den ve věku 15 dní (146 min). Počáteční vysoká frekvence sání se mírně snižuje od věku 22 dní až do odstavu.16 Chování telat mléčných plemen je odlišné od telat výkrmových plemen, protože ta sají ze všech struků během jedné periody. Může to být způsobeno tím, že krávy dojných plemen mají víc mléka.17
Nejnižší frekvence sání matek a kojných krav je v nočních hodinách a nejvyšší během prvních ranních hodin, kdy saje 80 až 100 % všech telat. Frekvence sání a přijaté množstvo mléka jsou závislé na dojitelnosti krávy (tok mléka za minutu) a na věku, velikosti, temperamentu, vytrvalosti a způsobu sání telete. Jalovičky sají výrazně pomaleji než býčci. Většina telat saje častěji z předních struků a obyčejně sají jen z jednoho nebo ze dvou struků. Zjistilo se, že přední struky mají následkem frekventovanějšího vysávání nižší počet buněčných elementů než zadní struky. Výměna struků se objevuje většinou na začátku a na konci period sání.18
Napájecí automat
Napájení telat se už delší dobu řeší pomocí elektronicky řízeného automatu. U nás se jako první v minulých letech používaly samoobslužné napájecí automaty typu KA 80 - 81 a další. Vyznačovaly se vysokou poruchovostí a tím, že namixované mléko se rychle ochlazovalo. Největší problém byl však v tom, že umožňovaly adlibitní příjem nápoje. Ani snižováním koncentrace mléčné krmné směsi a vypínáním automatu na určitou dobu se nedařilo snižovat vysokou spotřebu směsí.19 Následkem toho telata přijímala méně startérové směsi a sena a zpožďoval se tím vývoj předžaludků.20 Zvýšený příjem mléka způsoboval časté onemocnění trávicího traktu. Limitní koncentrace mléčné náhražky, která nevyvolává tyto poruchy, je 50 g . l-1 nápoje a to je pro optimální růst telete málo.21 Později se začaly vyrábět poloautomatické systémy, ve kterých měla zvířata určené porce s omezeným časem jejich příjmu. Ve vývoji individuálního napájení se pokračovalo, až se dospělo k napájecímu automatu řízenému počítačem. Každé tele má na krčním obojku připevněný respondér. Po vstupu do boxu je identifikováno. Signál je přenesen do počítače, kde se zkontroluje a po odsouhlasení pošle počítač příslušný pokyn do řídicí skřínky automatu. Zapne se dávkovač teplé vody, dávkovač mléčné krmné směsi a mixer. Jedna porce představuje 0,5 l mléčného nápoje. Po jejím namixovaní (2-5 sekund) se vysune z přední stěny napájecího boxu gumový struk. Když tele obsah nádobky mixeru vypije, začne se připravovat další porce. Tento proces se opakuje až do zkonzumování naprogramované dávky pro dané zvíře. Dávkování se může skončit i dříve, pokud tele odejde z napájecího boxu a tím přeruší identifikaci. Struk se po skončení zasune nazpět.22 Telata tak mohou dostat množství mléka v souladu s věkem, požadovanou úrovní přírůstku hmotnosti a termínem odstavu.23 Po přesunu k napájecímu automatu se musí telata naučit pít. První den musí být většinou všechna nucena, druhý den pije samostatně 50 % zvířat, třetí den 70 % a čtvrtý až pátý den je učení skončené.24,25, Podle dalších autorů telata potřebují na učení 1,5 až 2,6 asistencí ošetřovatele.26,
Z fyziologického a provozního hlediska je důležitý interval napájení. V experimentu ve VÚŽV Nitra byla telata pokusných skupin napájena pomocí automatu. Intervaly pití byly 4 hodinové (6x denně) nebo 6 hodinové (4x denně). Při dávce 6 kg to znamenalo, že každé 4 hodiny dostalo tele 1 kg nápoje (1. skupina, n = 12), u 6 hodinového intervalu obdrželo 1,5 kg nápoje (2. skupina, n = 12). Průměrné denní přírůstky do odstavu a do 90. dne nebyly mezi skupinami rozdílné.27, Průkazné rozdíly se zaevidovaly v čase ležení s přežvykováním, přičemž ve všech 24 hodinových sledováních byl tento ukazatel vyšší u telat napájených 4krát denně v 6 hodinových intervalech. Tento trend se potvrdil i v hodnocení celkového času přežvykování. Z výsledků vyplynulo, že nejvhodnější interval napájení je 6 hodinový.28 Výsledky se ověřovaly na větším počtu zvířat a zvýšeném zatížení napájecího automatu. Celkově bylo použito 120 telat, z toho u 58 byl aplikován čtyřhodinový interval a u 62 šestihodinový. Odstav byl uskutečněn ve věku 54 dní. Průměrný denní přírůstek za celé období napájení automatem byl u 6 hodinového intervalu průkazně vyšší (0,84 kg proti 0,79 kg). Zjistilo se, že i při počtu telat u automatu nad 30 kusů se všechna stačila v průběhu dvou hodin vystřídat a přijmout svoji dávku. Větší klid byl při aplikaci 6 hodinového intervalu, což se projevilo i v delším čase ležení s přežvykováním a v celkovém čase přežvykování.22 Metoda 6 hodinového intervalu se testovala i při vyšší dávce mléka (8 kg), současně se hodnotil i návyk na automat. Průměrný denní přírůstek od začátku experimentu do odstavu ve věku 65 dní byl u telat napájených automatem průkazně vyšší (0,81 kg proti 0,75 kg u telat krmených z vědra). V druhém šestihodinovém intervalu pilo samostatně 26,7 % telat, ve třetím intervalu to bylo 46,7 % zvířat a ve čtvrtém 73,3 % telat. V pátém intervalu, to znamená ve 25. až 30. hodině po naskladnění, pilo 93 % telat.29
Zvláště starší telata (i když jsou zvyklá přijímat mléko sáním) mohou mít problémy s přizpůsobením se na automat. Proto se v dalším experimentu telata nejdříve odchovávala kojnými kravami a potom se přesouvala k napájecímu automatu. Zvířata 1. skupiny (n = 11) byla u napájecího automatu od 26. dne věku a zvířata 2. skupiny (n = 10) od 38. dne. Telata první skupiny spotřebovala do odstavu v 85. dni průměrně 7,5 kg nápoje na den, zatímco telata 2. skupiny jen 5,4 kg. Nemohla si totiž dlouho zvyknout na mléčnou náhražku a to bylo zřejmě příčinou zdlouhavého návyku na napájení automatem. Z první skupiny pilo samostatně v pátém intervalu 64 % telat. Z druhé skupiny pilo v pátém intervalu jen 40 % telat a v osmém intervalu (43. až 48. hodina) 80 % telat.22
Napájení automatem a pomocí kojných krav jsou vlastně extrémně rozdílné systémy. Proto se v dalším experimentu testovala hypotéza, že přijímání mléka sáním z vemene je rovnocenné s přijímáním mléčné krmné směsi sáním z umělého struku. Použilo se 62 telat, která byla párovým systémem rozdělována do dvou skupin. Telata pokusné skupiny byla odchovávána kojnými kravami ve volném ustájení. Počet telat na jednu krávu byl určen na základě dojivosti krávy před přesunem z porodnice tak, aby na jedno tele připadalo denně 6 kg mléka. Telata kontrolní skupiny se odchovávala též ve volném kotcovém ustájení, krmena byla pomocí napájecího automatu řízeného počítačem. Dávka mléka (6 kg mléčné směsi na 1 den) byla rozdělena do čtyř 6 hodinových period. Ve spotřebě mléka, respektive mléčné krmné směsi se statisticky výrazný rozdíl nezaznamenal (293 kg a 308 kg). Telata odchovávaná kojnými kravami však měla průkazně vyšší růst živé hmotnosti od začátku experimentu do odstavu i do věku 90 dní.30 Tento pozitivní efekt odchovu kojením byl způsoben nejen kvalitnější tekutou výživou, ale pravděpodobně tele dokáže sáním získat více mléka, než se spustí při kontrolním dojení, a na druhé straně kráva stimulovaná sáním více mléka vyprodukuje, což potvrzují i další výsledky.17,31
Závěr
Nejfyziologičtější způsob napájení telat je sáním krávy, kdy je doba pití poměrně dlouhá a časový interval závisí na čase potřebném ke strávení mléka. Napájení telat pitím z vědra trvá krátce a to vyvolává vzájemné sání, což zkracuje čas ležení a tím zhoršuje pohodu skupinově ustájených telat. Vhodnější je napájení z vědra sáním gumového struku anebo z láhve s gumovým strukem. Sání kojné krávy má průkazný pozitivní vliv na růst živé hmotnosti, který není způsoben jen kvalitnější tekutou výživou, ale i rychlejším návykem telat na objemná krmiva. Růst živé hmotnosti telat krmených automatem se vyrovná růstu telat napájených pitím z vědra. Nejlepší pohodu mají telata při 6 hodinovém intervalu napájení. Nejrychleji se naučí napájet automatem telata po skončení profylaktorního období.
Literatura:
1. Čítek J, Šoch M. Základy odchovu telat. Praha;Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR v Praze, 1994:34.
2. Motyčka J, Doležal O, Pytloun J. Problematika odchovu telat. Praha;Studijní informace ÚZPI, Řada Živočišná výroba, 1995:42.
3. Doležal O, Pytloun J, Motyčka J. Technologie a technika chovu skotu. Praha;Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1996:184.
4. Porzig E, Sambraus HH. Nahrungsaufnahmeverhalten landwirtschaftlicher Nutztiere. Berlin;Deutscher Landwirtschlaftsverlag Berlin GmbH, 1991:403.
5. Holub A. Fyziologie hospodářských zvířat. Praha;Státní zemědělské nakladatelství, 1969:673.
6. Rasmussen MD, Mayntz M. Pressure in the teat cistern and mouth of the calf during suckling. J Dairy Res 1998;65:685-692.
7. Ahmed AK. Zum Verhalten von Saugkälbern an Kühen und am Tränkeautomaten. Diss., Universität Hohenheim, 1987:78.
8. Mihina Š, Kovalčik K. Reakcia dojníc na zmenu podtlaku dojacieho stroja. Poľnohospodárstvo 1987;33:785-792.
9. Čermák B, Šoch M. Ekologické zásady chovu hospodářských zvířat. Praha;Studijní informace 3, ÚZPI, Řada Živočišná výroba, 1997:43.
10. Davis CL, Drackley JK. The development, nutrition, and management of the young calf. Ames;Iowa State University Press, 1998,339.
11. Veissier I, Charpenter I, Despres G. Incidence of sucking milk compared to drinking on the behaviour and heart rate of calves. 32nd Congress of the International Society for Applied Ethology, Clermont-Ferrand, France, 1998:185.
12. Sambraus HH. Spezielle Aspekte bei der Haltung von Rindern. Der praktische Tierarzt 1984;65:439-441.
13. De Passillé AM, Richer G, Morrissette J, Rushen J. Quantity of milk in the udder, the level of hunger, and sucking behaviour of the nursing calf. 30th Congress of the International Society for Applied Ethology. Guelph, Ontario, Canada, 1996:58.
14. Haley DB, Rushen J, Duncan IJH, De Passillé AM. What makes a calf butt? 30th Congress of the International Society for Applied Ethology. Guelph, Ontario, Canada, 1996:97.
15. Nakanishi Y, Maehara Y, Masuda Y. Some behavioural aspects of cow-calf relationships in a herd of beef cattle in semi-confinement. J Fac Agr Kyushu Univ 1993;37:219-226.
16. Brouček J, Uhrinčať M, Tančin V. Správanie teliat odchovávaných pomocou dojčiacich kráv. J Farm Anim Sci 1996;29:191-198.
17. Albright JL, Arave CW. Behaviour of cattle. New York;CAB International, 1997:306.
18. Jung J, Lidfors L, De Passillé AM. Temporal patterning of natural suckling behaviour of dairy calves. 28th Congress of the International Society for Applied Ethology, Research Centre Foulum, Denmark, 1994:114.
19. Brouček J, Kovalčiková M, Kovalčik K. Vplyv individuálneho a skupinového odchovu teliat na prírastky hmotnosti a spotrebu krmív. Živoč Výr 1985;30:601-608.
20. Schlichting MC. Der Einsatz des Milchaustauscherautomaten in der Gruppenhaltung von Kälbern unter ethologischen und produktionstechnischen Gesichtspunkten. Landbauforschung Völkenrode 1985;75 Sonderheft:20-35.
21. Fallon RJ, Harte FJ. Effect of methods of introducing purchased calves to ad libitum systems of warm milk replacer feeding on their performance. Ir J agric Res 1985;25:21-32.
22. Brouček J, Mihina Š, Janči P, Novosedlíková I. Systém odchovu a výkrmu teliat riadený počítačom. Metodika pre zavádzanie výsledkov výskumu do poľnohospodárskej praxe ÚVTIZ 1993:1-28.
23. Havard JA, Cooper B, Roosenschoon L. Automated calf rearing using electronic identification. Dairy Systems for the 21st Century. Orlando Florida;Third International Dairy Housing Conference, 1994:790-805.
24. Brouček J, Mihina Š, Uhrinčať M. Návyk teliat na napájací automat a ich etologický režim pri rôznom intervale napájania. J Farm Anim Sci 1994;27:185-191.
25. Maatje K, Verhoeff J, Kremer WDJ, Cruijsen ALM. Automated feeding of milk replacer and health control of group-housed veal calves. Veterinary Record 1993;133:266-270.
26. Boe K, Havrevoll O. Cold housing and computer-controlled milk feeding for dairy calves: behaviour and performance. Anim Prod 1993;57:183-191.
27. Brouček J, Mihina Š, Janči P, Novosedlíková I, Kovalčik K. Rast živej hmotnosti, spotreby krmív a zdravotný stav teliat napájaných elektronicky riadeným automatom. Živoč Výr 1991;36:783-792.
28. Brouček J, Mihina Š, Janči P, Kovalčik K. Calf behaviour in a computer-controlled management system. Sci agric bohemoslov 1992;24:153-160.
29. Brouček J, Mihina Š, Janči P, Kovalčik K. Odchov teliat pomocou elektronicky riadeného automatu po skončení profylaktorného obdobia. Poľnohospodárstvo 1992;38:947-952.
30. Brouček J, Tančin V, Harcek Ľ, Uhrinčať M. Vplyv cicania teliat na ich rast a stimuláciu dojivosti a reprodukcie kráv. Poľnohospodárstvo 1995;41:914-924.
31. Brouček J, Mihina Š, Uhrinčať M, Tančin V, Hetényi L. Vliv sání několika telat na dojivost a plodnost dojnic. Živoč Výr 1995;40:59-64.
Ing. Jan Brouček, DrSc. PhD.
Výzkumný ústav živočišné výroby
Hlohovská 2
949 92 Nitra
Slovenská republika
E-mail: broucek@vuzv.sk
Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2001;51:493-497.
