Požadavky se týkají jednotného postupu v zemědělství, dotací, intervenčního nákupu obilí nebo nároků a možností zemědělské výroby.
Zástupci agrárních organizací z šesti nových členských zemí EU, kteří se zúčastnili kongresu v Praze (4. 9.), se dohodli na požadavcích vůči Evropské unii.
Kongres iniciovaly Agrární komory visegrádské čtyřky a závěrečná deklarace bude předána evropským zemědělským organizacím COPA/COGECA, které jsou v Bruselu partnerem pro jednání s EU.
Zástupci nevládních agrárních organizací z České republiky, Litvy, Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska požadují, aby uplatnění plánovaných stropů pro dotace podle velikosti farem bylo ponecháno na rozhodnutí jednotlivých států. Například v ČR převládají velké zemědělské podniky, takže plánované omezení podpor podle velikosti farem by pro domácí zemědělství bylo nevýhodou.
Dalším požadavkem je začátek intervenčního nákupu obilí v EU již 1. září místo dosavadního prvního listopadu. Tímto opatřením se odčerpávají přebytky z trhu. Deklarace také uvádí, že zemím bez moře by měly být kompenzovány zvýšené náklady na převoz exportovaného obilí z intervenčních zásob do námořních přístavů.
Nové členské státy EU rovněž žádají, aby jim byla až na rok 2013 odložena povinnost plnit 19 směrnic, které zahrnují nové požadavky na zemědělskou výrobu, pokud jde o šetrnost k životnímu prostředí, pohodu zvířat či bezpečnost potravin. Tyto státy investovali před vstupem do EU a na další miliardové investice chybí prostředky. Plnění zmíněných směrnic má být podmínkou dotací.
Jednotlivé státy by také měly mít podle deklarace možnost posunout termín pro výplatu podpor formou platby na farmu až na rok 2011. Ve starých členských zemích a dvou nových státech unie se již tímto způsobem základní farmářské dotace - přímé platby - vyplácejí. ČR je zatím zemědělcům dává jako platbu na hektar, na platbu na farmu má přejít od roku 2009.
Agrární organizace dále chtějí, aby v nových státech unie byly stejně vysoké podpory pro energetické plodiny jako v původní patnáctce.
Agrární komory zemí visegrádské čtyřky již v minulosti uváděly, že nerovné podmínky, hlavně nižší přímé platby, vedou k problémům s konkurenceschopností zemědělství v těchto státech. V některých komoditách pak producenty vytlačují z trhu dovozy. Z vyjádření zástupců některých nových členských států vyplynulo, že necítí dostatečné zastoupení a hlas ani v evropské organizaci zemědělců COPA/COGECA.
České zemědělství za poslední dva roky vykázalo zisk 8,9, respektive 7,6 miliardy korun, zatímco během pěti let před vstupem do EU bylo převážně ztrátové. Objem podpor do zemědělství po vstupu do unie roste a loni činil kolem 30 miliard korun, což je více než dvojnásobek úrovně před vstupem. Zemědělci ale poukazují na to, že zisk vykazují z velké části právě díky dotacím, na nichž jsou stále více závislí; výdělky z výroby naopak klesají.