Ve Francii je tento jev stále častější a dostává organizovanou podobu
Sdružení Anamso a výrobců semen Gnis vytvořila platformu beewapi.com, která zajišťuje kontakt mezi zemědělci a včelaři. Jejím cílem je zajistit, aby každá žádost zemědělce o pronájem úlu byla pokryta kvalitní nabídkou.
V přírodě je stále méně včel a na francouzském venkově stále méně včelařů. Proto si zemědělci pronajímají úly se včelami, aby opylovaly jejich kultury, což je nezbytné pro dobrou sklizeň.
Dříve zajišťovali opylování zdarma amatérští včelaři, kteří mívali vždy nějaké úly ve svých zahradách. Dnes však mnoho z nich přestalo včely chovat, protože se zvýšila jejich úmrtnost. Zemědělci nemají jinou možnost, než postavit úly doprostřed svých polí. Volají a chtějí 200 úlů pro dobu květu. Týká se to především producentů melounů, kiwi, některých sadařů, pěstitelů semen četné zeleniny, slunečnic či řepky.
Podle Včelařského institutu stojí pronájem úlu na 20 až 60 dní v průměru 33 eur (asi 800 Kč). To včelařům zajišťuje zvýšení příjmů.
Ve Francii mnozí profesionální včelaři své úly pronajímají, ale žádný z nich se této aktivitě nevěnuje jako hlavní činnosti.
V USA jsou včelaři především pronajímateli úlů a med produkují jako bonus. Úly se tu pronajímají za 150 dolarů (2700 Kč), a to jak na mandlovníková pole v Kalifornii, tak na pomerančovníky na východním pobřeží. Tento průmyslový chov včel (na jednoho včelaře spadá i 15.000 úlů, zatímco ve Francii v průměru jen několik stovek) oslabuje jejich kolonie. Včela je vypuštěna do velkého pole s jedinou kulturou a její výživa je chudá. Včely jsou slabší, a proto potřebují antibiotika (ve Francii zakázaná), jejich imunita klesá.
Zdroj: www.ctk.cz
