Pro potvrzení hyperadrenokorticismu (Cushingova syndromu) je dostupných několik testů, i když žádný z nich není 100 % specifický ani senzitivní.
Pro potvrzení diagnózy hypothyreózy je nezbytné provést laboratorní vyšetření, žádný z dostupných testů není diagnosticky 100%, proto je u většiny případů nutné provést testů více. Před jejich provedením se doporučuje léčit doprovodné choroby, jako jsou infekce, protože jak samotné choroby, tak i některé léky mohou interferovat s výsledkem. Stanovení celkového množství thyroxinu v plazmě (T4, TT4) je souhrn hormonální frakce vázané na proteiny a volného cirkulujícího hormonu v krvi. Většina celkového T4 odpovídá frakci vázané na protein (99,9 %), zatímco volný T4 představuje jen asi 0,1 %. Jedná se o citlivý parametr pro detekci hypothyreózy, protože asi 90 % psů s hypothyreózou má nízké hodnoty T4. Specifita testu je ale nízká, asi 30 % psů, nemocných jinou chorobou než je hypothyreóza, má nízké hodnoty T4 (jedná se o tzv. euthyroid sick syndrom, záleží na závažnosti onemocnění, přičemž asi 8 % psů s mírným onemocněním má snížené hladiny T4, se středně těžkým onemocněním 28 % a u těžce nemocných je nízké T4 u 60 % ). Rovněž různá léčiva ovlivňují hladinu T4, např. glukokortikoidy (podané perorálně, topicky, do očí či uší), sulfonamidy, antikonvulziva a nesteroidní antiflogistika. Pro stanovení celkového T4 je nutné odebrat vzorek krve na lačno, vyšetřuje se heparinizovaná plazma. Při podezření na hypothyreózu je stanovení T4 prvním diagnostickým krokem, je nutné vyloučit jiná onemocnění, koncentrace nad 2 ug/dl vylučuje diagnózu hypothyreózy. Při silném podezření však lze přistoupit k dalším testům (TSH, volný T4).
Celkový trijodthyronin (T3) není pro diagnostiku hypothyreózy u psů příliš přínosný, proto se toto vyšetření nedoporučuje.
Endogenní TSH by se podle humánní medicíny dal předpokládat zvýšený, většina hypothyreóz u psů má původ přímo ve štítné žláze (atrofie, thyroiditida), u 20 - 40 % hypothyreózních psů je hladina TSH normální, takže má tento test nízkou senzitivitu. Většinou se stanovuje současně s T4, nález nízkého T4 a vysokého TSH potvrzuje diagnózu hypothyreózy, u jinak nemocných euthyreózních psů je tento nález jen u méně než 2 % případů.
Volný thyroxin FT4 představuje malý podíl (0,1 %) volně cirkulujícího T4 (bez vazby na protein), dostupného pro buňky, stanovuje se metodami ED (equilibrium dialysis), RIA a chemiluminiscencí, doporučitelná je především ED. Senzitivita FT4 je pro detekci hypothyreózy vysoká (98%), specifitu může ovlivnit falešně pozitivní působení antikonvulziv a glukokortikoidů. Stejně jako u T4 může být nižší hodnota FT4 u celkového onemocnění (u 20% nemocných euthyreózních psů). Stanovuje se z heparinizované plazmy, vyšetření je méně dostupné a finančně náročnější, proto se k němu přistupuje pokud kombinace výsledků T4 a TSH nevedly k diagnóze nebo pokud konkurenční choroba mohla ovlivnit celkový T4.
TSH stimulační test stanovuje hladinu celkového T4 před a po aplikaci exogenního TSH. U bovinního TSH je limitující především cena a případná anafylaktická reakce, používá se rekombinantní humánní TSH (v dávce 50-100 ug pro psa, při konkurenčním onemocnění až 150 ug). Podává se intravenózně, vzorky se odebírají před aplikací a 6 hodin po ní, pokud je hodnota TT4 po aplikaci nad 40 nmol/l nebo stoupne o více než 20 nmol/l, lze hypothyreózu vyloučit. Obecně se tento test provádí pokud výsledky TT4, TSH a FT4 nevedou k diagnóze nebo pokud byly podávány léky, ovlivňující jejich hodnoty.
Přítomnost antithyroidálních protilátek (z heparinizované plazmy nebo séra) znamená lymfocytární thyroiditidu, ale nemusí znamenat, že je zvíře hypothyreózní. Klinický přínos zjištění vysokých titrů protilátek (anti-thyroglobulin, prekurzor thyroidních hormonů TGAA, antiT4: T4AA nebo antiT3: T3AA) není u psů zcela jasný, pokud jsou titry protilátek vysoké, mohou interferovat s detekcí T3 a T4. Proto u pacientů s klinickým obrazem hypothyreózy a vysokými hodnotami T4 musíme zvažovat spíše hypothyreózu v důsledku lymfocytární thyroiditidy než hyperthyreózu. Přítomnost vysokých titrů protilátek nepotvrzuje diagnózu hypothyreózy a ani neznamená, že se v budoucnu vyskytne, asi u 20 % euthyreózních psů s vysokým titrem antithyroidálních protilátek se rozvine hypothyreóza, 60 % zůstane euthyreózních a pozitivních na TGAA a u 20 % po roce při kontrolním odběru budou TGAA negativní.
Pro potvrzení hyperadrenokorticismu (Cushingova syndromu) je dostupných několik testů, ikdyž žádný z nich není 100 % specifický ani senzitivní. Snadné je stanovit poměr kortizol/kreatinin v moči, negativní výsledek přitom vylučuje onemocnění. Poměr kortizolu a kreatininu v moči je u pacientů s Cushingem vyšší než specifická hodnota, stanovená laboratoří, jedná se o test s vysokou senzitivitou (většina nemocných bude mít abnormální výsledek), ale nízkou specifitou (i u jiných onemocnění zde může být nález, např. u diabetu, pyometry, hyperkalcémie), pro potvrzení diagnózy tedy není dostatečný. Odběr je nutný provést při prvním ranním močení přímo majitelem, aby se vyloučily stresující vlivy.Pro vyšší specifitu (především u psů s konkurenčním onemocněním nebo po terapii glukokortikoidy) se volí ACTH stimulační test. Pro vyšší senzitivitu po vyloučení jiných onemocnění lze provést dexametazonový test s nízkou dávkou.
ACTH stimulační test je nejvhodnější, pokud pacient dostával kortikoidy nebo fenobarbital a také je jediný vhodný pro monitorování terapie hyperadrenokorticismu, navíc může potvrdit iatrogenní Cushing (vyvolaný podáváním glukokortikoidů, zde budou hodnoty kortizolu před a po aplikaci ACTH nízké, nižší než mikrogram/l). Pro provedení testu musí být pacient nalačno, hydrosolubilní syntetický ACTH v dávce 0,25 mg se podá intravenózně nebo intramuskulárně, vzorky heparinizované plazmy nebo séra se odebírají před aplikací a 1 h po ní, kortizol je u pacientů s hyperadrenokorticismem vyšší než 19 - 20 ug/dl. Senzitivita testu je 80 - 85%, u psů, u kterých je příčinou onemocnění adrenální tumor, je senzitivita nižší (asi 40 % adrenálního Cushingu má výsledky testu normální), specifita je ale vysoká. Supresní test s nízkou dávkou dexametazonu rozliší různé typy hyperadrenokorticismu, kortizol se stanovuje před aplikací a 4 a 8 hodin po aplikaci 0,01 - 0,015 mg/kg dexametazonu nebo dexametazon-fosfátu sodného, senzitivita je 100 % u adrenálního Cushingu a 90 – 95 % u hypofyzárního (zde po 8 hodinách nedochází k supresi kortizolu, kdy je hodnota nad 1,4 ug/dl nebo je vyšší než 50 % bazální hodnoty). V případech, kdy k supresi nedojde po 4 hodinách, nelze rozlišit, o jaký typ hyperadrenokorticismu se jedná.
Samotné základní hladiny kortizolu nelze v diagnostice využít, protože během dne výrazně kolísají.
Alenza M. D. P. Thyroid and adrenal hormonal tests: which and how to perform them. In: Proceedings of the Southern European Veterinary Conference. Barcelona, Spain. SEVC 2011.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Jolana Snížková
