26.05.2003 | 08:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Jak zjistit renální funkci u psů a koček?

Haller M. Assessment of renal function in dogs and. WALTHAM Focus, 2002(12):10-14.

Chronické onemocnění ledvin (CRD) je běžnou zdravotní poruchou koček a psů a u starších zvířat je hlavní příčinou smrti. Vyvolávající příčina se může vyskytovat řadu let asymptomaticky a většinou zůstává nezjištěna. Rezervní kapacita ledvin zakrývá redukci renální funkce a hyperfiltrace zbývajících nefronů zpočátku kompenzuje jejich úbytek. Během času tyto adaptace vedou k dalšímu glomerulárnímu a tubulointersticiálnímu poškozování a nakonec k projevům renální insuficience (CRI), uremii a end stage kidney (chronické renální selhání, CRF). Zavedení ACE inhibitorů do terapie CRD umožňuje zpomalit progresi poklesu funkce ledvin.
Glomerulární funkce mohou být stanoveny odhadem glomerulární filtrace (GFR) a ztrát proteinů močí. GFR přímo koreluje s množstvím funkční renální tkáně. Testy pro zjištění tubulárních funkcí zahrnují určení specifické hmotnosti a osmolality moči, frakční exkreci elektrolytů, a vodní deprivační test.
Odhad GFR dle hladiny močoviny a kreatininu v séru je nejpoužívanějším screeningovým testem, hladina močoviny je na rozdíl od kreatininu ovlivněna řadou extrarenálních faktorů, proto je kreatinin přesnějším ukazatelem. Souvislost mezi kreatininem a GFR však není lineární. K elevaci zmíněných ukazatelů dochází až po ztrátě 75 % renální funkce (nefronů). Nelze je tedy využít k detekci časné renální choroby!
Klírensové metody pro určení GFR jsou nezbytné k detekci časné renální choroby. Mezi látky používané jako indikátory ledvinného klírens patří inulin, iohexol a exogenní kreatinin. Indikace zahrnují PU/PD, zjištění funkce ledvin při normální hladině kreatininu nebo její mírné elevaci a před použitím potenciálně nefrotoxických léků. Měření indikátoru ve vylučované moči zahrnuje řadu komplikací (určení minutové produkce moči, opakované katetrizace, infekce močových cest), proto tyto metody nejsou široce používány. Bezpečnější a jednodušší metodou je stanovení celkové plazmatické klírens indikátoru (inulin, iohexol, kreatinin, radioaktivní prvky) spočívající v opakovaných odběrech krve po jeho jednorázové intravenózní aplikaci.
Proteinurie poškození glomerulů je hlavní příčinou ztráty bílkovin močí. Diagnostické papírky (PHAN apod.) jsou pouze velmi orientační metodou, k verifikaci a určení míry proteinurie je nezbytné zjištění poměru celkového proteinu a kreatininu v moči Up/Uc (biochemické stanovení).
Specifická hmotnost moči by měla být zjištěna před započetím medikace, infuzní terapie apod., umožňuje verifikaci PU/PD, rozlišení pre- a intrarenální azotemie. K poklesu specifické hmotnosti pod 1025 u psa a 1035 u kočky dochází při ztrátě 50 – 70 % renální funkce. Zvláštností koček je však schopnost koncentrovat moč do fyziologického rozmezí i při nástupu mírné azotemie dané CRD.
Frakční exkrece elektrolytů (FE) je používána k hodnocení tubulární funkce. Vyjadřuje vliv (reabsorpce a sekrece) tubulárních buněk na elektrolyty v moči. Využívá se jednorázového odběru moči, výsledky zjištěné v takových vzorcích se však značně odlišují od výsledků ze vzorků moči nasbíraných za 72 hodin. Diagnostická hodnota FE je proto neurčitá.
Vodní deprivační test (WDT) je využíván k hodnocení tubulární funkce zejména k rozlišení centrálního a nefrogenního diabetes insipidus a psychogenní polydipsie. Je kontraindikován u dehydratovaných a azotemických zvířat. Měl by vždy následovat až po vyšetření GFR, což se vždy neděje zejména vzhledem k finanční náročnosti metod pro posouzení GFR.
Velmi důležité informace o morfologii a funkci ledvin získáme také rentgenologickým vyšetřením (nativní RTG - velikost, exkreční nefrografie - dutý systém, vylučovací funkce), ultrazvukovým vyšetřením (architektura, rozlišení solidních a cystických lézí, fokálních, multifokálních a lokálních změn) a cytologickým a/nebo histologickým vyšetřením (stanovení diagnózy renálního onemocnění). Biopsie ledvin by měla být zvážena pouze tehdy, pokud očekáváme, že její výsledek změní dosavadní management pacienta.

MVDr. Martin Sosnar

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down