Rány v axilární krajině jsou problémem polodivokých koček a vznikají obvykle zachycením hlavy, krku a hrudní končetiny v drátěném oku nebo poraněním o ostnatý drát. Tyto rány se špatně hojí a přes intenzívní medikamentózní a chirurgickou léčbu se je nedaří uzavřít.
Vyznačují se velkým okrskem granulační tkáně se silnou exsudací. Okolní kůže je slabá, pohyblivá, nedostatečně vaskularizovaná a její tenzní linie běží přímo přes ránu. V ráně vzniká velký mrtvý prostor, což vše přispívá k její chronicitě. Chirurgická léčba je obtížná a dosud používané metody nejsou zcela spolehlivé. Plastika s pomocí omentálního laloku vedla v předchozí studii stejného autorského kolektivu ke zhojení v sedmi z deseti případů.V práci jsou vyhodnoceny výsledky chirurgické léčby deseti koček ošetřených na univerzitní klinice v Cambridge ve Velké Británii. Jednalo se krátkosrsté evropské kočky postižené v šesti případech na levé a ve čtyřech případech na pravé straně. Průměrná doba hojení rány byla 10,5 měsíce a každá rána již byla nejméně jednou ošetřena marným pokusem o primární zhojení. Chirurgický postup spočíval v důkladném debridementu rány, omentalizaci a rekonstrukci vzniklého kožního deficitu transponovaným torakodorzálním kožním lalokem. První sadou nástrojů byla nejprve odstraněna kompletní výstelka rány včetně veškeré patologicky změněné tkáně a velkorysého ořezání okrajů kůže. Omentalizace spočívala v kraniální mediánní laparotomii, odpreparování omentálního štěpu od pankreatu a sleziny a jeho provlečení krátkou parakostální incizí do podkoží na straně rány, odkud byl subkutánním tunelem zaveden a fixován v místě tkáňového deficitu v oblasti axily. Transpozice torakodrozálního kožního vaskularizovaného laloku představovala vytvoření dostatečně širokého okrsku kůže těsně za lopatkou se zachováním krvení torakodorzálních arterií. Lalok se přetočil do axily a byl zde přišit jednotlivými stehy, podobně bylo uzavřeno místo jeho původu, což nečinilo díky pohyblivosti kůže na hřbetě potíže.
Všechna zvířata obdržela po operaci širokospektrální antibiotika bez ohledu na výsledek kultivace vzorku z rány. Histologickým vyšetřením byla stanovena chronická zánětlivá reakce granulační tkáně v místě rány. K dehiscenci asi 1,5 cm dlouhé došlo v místě kraniální komisury axilární rány u jedné kočky 4 dny po operaci a sutura v místě kožního laloku selhala také 4. den po operaci u jednoho pacienta, obě rány se zhojily sekundárně do deseti dnů. Další komplikací byl serom v axile, který se vyvinul 4. den po operaci u jedné kočky operované již třikrát. Serom se vstřebal za 10 dní. Všechny rány byly za dva týdny zhojené a v době 22 měsíců po operaci nedošlo k recidivám.
Kombinace omentalizace a torakodorzálního kožního laloku umožňuje spolehlivou a dlouhodobou efektivní rekonstrukci nehojících se ran v axile u koček.
Lascelles B. D. X., White R. A. S. Combined Omental Pedicle Grats and Thoracodorsal Axial Pattern Flaps for the Reconstruction of Chronic, Nonhealing Axillary Wounds in Cats (Kombinovaná léčba nehojících se axilárních ran u koček omentálním stěpem a torakodorzálním kožním lalokem). Vet Surg (2001) 30, 380-385.
MVDr. Zdeněk Žert, CSc.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Již 4 měsíce se léčíme s kocourkem u veterinářky s onemocněním na krku.Vyskytli se mu drobné pupínky,které si rozškrábal do krve.Límec mít nemůže,protože to má přesně pod krkem,lékařka mu již dávala antibiotika,různé masti-vážeme mu to obvazem a prubanem,ale vše je marné-má to vždy krvavé a někdy je cítit jako hnijící maso.Kocourek má rok,je bílý,je chován v domě v 5 poschodí,není tedy možné,že by šlo o svrab.Měl klíště v červenci(přinesla jsem ho asi s houbami)rozdrápal si ho ,měl ho pod krkem a od té doby má tyto problémy,nic se mu nehojí.Děkuji Večeřová