18.07.2002 | 10:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Motoličnatost skotu v okrese Frýdek-Místek

K. ZMUDA,1 K. CHROUST2
1Okresní veterinární správa ve Frýdku-Místku; 2Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2001;51:181-183.

SOUHRN
Zmuda K., Chroust K. Motoličnatost skotu v okrese Frýdek-Místek. Veterinářství 2001;51:181-183.
V článku je monitorováno rostoucí množství nálezů motoličnatosti skotu při veterinární prohlídce na porážkách v okrese Frýdek-Místek v letech 1996 – 1999. Množství těchto nálezů mnohonásobně převyšuje celorepublikový průměr. Byly zjišťovány příčiny způsobující tento stav a vliv motoličnatosti na produkci masa a mléka. Dále jsou diskutována opatření tlumící výskyt tohoto onemocnění.

SUMMARY
Zmuda K., Chroust K. Fascioliasis in cattle in the district of Frýdek–Místek. Veterinářství 2001;51:181-183.
Mean prevalence of fascioloiasis in cattle slaughtered in the district in the period 1996 to 1999 was 6.92%, which was a multiple of the national mean. Alarming is the increase from 1.9% in 1996 to 10.4% in 1999. The major causes of the increasing incidence was grazing on swamped pastures and failure of herd owners to deworm the animals regularly. Efficacy of control measures is discussed.

Motoličnatost vyvolaná druhem Fasciola hepatica patří v celosvětovém měřítku k nejzávažnějším helmintózám, především u skotu, a v řadě oblastí je její výskyt stále stacionární. V Evropě kleslo její rozšíření v důsledku systematického tlumení, zejména po dlouholetém používání vysoce účinných antifasciolik, na 1 až 5 %, existují však stále lokality, ve kterých je vykazována až 20% prevalence.1
V podmínkách České republiky je výskyt fasciolózy v současné době vesměs na nízké úrovni ve srovnání např. s obdobím 60. let, od kdy se datuje poměrně spolehlivá evidence. V těchto letech se fasciolóza vyskytovala asi ve 30 % obcí bývalého Československa. Např. Lacina zjistil v jednotlivých oblastech Chrudimského okresu u skotu 1-50% i vyšší prevalenci.2 Ztráty na motoličnatost představovaly asi 1,9 % z celkového počtu odporaženého a uhynulého skotu a motoličnatost se podílela v těchto letech na konfiskaci jater v 98 % u skotu a 88 % u ovcí.3 Vzhledem k této nepříznivé situaci byl od začátku 70. let organizován intenzivní výzkum terapie motoličnatosti a zpracován projekt komplexního tlumení této helmintózy v podmínkách České republiky. Od poloviny 70. let se pak začalo s cílenou dehelmintizací u skotu a ovcí a začátkem 80. let i u spárkaté zvěře. Výsledkem široké realizace těchto opatření bylo podstatné omezení jejího výskytu a např. u skotu bylo dosaženo utlumení fasciolózy v okresech s intenzivní zemědělskou výrobou a v chovech s trvale ustájeným skotem. Zásadně byl omezen i výskyt v podhorských a horských oblastech s pastvou skotu a v letech 1981 - 1985 se prevalence u odporaženého skotu v ČR snížila na 1 % a v letech 1993 - 1999 nepřesáhly nálezy 0,3 % z celkem odporaženého skotu.4 Prevalence motoličnatosti se významně snížila ve všech tradičních oblastech výskytu, a to zejména v jižních a západních Čechách, a prakticky vymizela na jižní Moravě. Stacionární, avšak poměrně nízký výskyt přetrvával v některých okresech severozápadních a severních Čech a zejména na severní Moravě.
Cílem našeho příspěvku je upozornit na vzestupnou tendenci fasciolózy v okrese Frýdek-Místek v průběhu let 1996 – 1999.5

Materiál a metodika
Posuzovány a hodnoceny byly nálezy motoličnatosti u skotu pouze z okresu Frýdek-Místek. Na základě úředních záznamů z protokolů o prohlídce jatečných zvířat a masa z provozních jatek TOZOS, s. r. o., Vojkovice, BEVEX v Nižní Lhotě a Jablůnkovských jatek v Jablůnkově bylo v letech 1996 - 1999 vyšetřeno celkem 8105 poražených kusů, z toho 3820 krav, 1407 jalovic a 2878 býků. Veterinární prohlídku prováděli na těchto jatkách veterinární lékaři a veterinární technici Okresní veterinární správy Frýdek-Místek. Metodika vyšetření se řídila Směrnicemi SVS ČSR č. 1 ze dne 21. 9. 1989.

Výsledky
Ze získaných výsledků je zřejmé, že výskyt fasciolózy u poraženého skotu ve sledovaném období výrazně vzrostl. Ještě v roce 1996 byl nález živých motolic u skotu při veterinární prohlídce na jatkách na nízké úrovni, a sice u 1,33 % zvířat. V dalších dvou letech sledovaného období došlo k velmi výraznému vzrůstu nálezů živých motolic, a to na 4,51 % v roce 1997 a 8,98 % v roce 1998. V roce 1999 bylo zaznamenáno již jen mírné zvýšení. Z celkového počtu poraženého skotu byly živé motolice zjištěny u 9,45 % zvířat. Výrazně nejvyšší procento motoličnatosti bylo zjištěno u krav (2,64 až 17,61 %), podstatně menší byl výskyt u býků (0,36 až 2,94 %) a jalovic (0,28 až 2,86 %).
Při zachování stejné technologie chovu a krmení skotu v zemědělských podnicích měla také vliv na značné rozšíření motoličnatosti povodeň v červenci roku 1997, která velmi silně zasáhla i okres Frýdek-Místek. Došlo k zaplavení rozsáhlých území, na kterých se vyskytují louky a pastviny sloužící chovatelům skotu jako zdroj krmení. Koryta řek a jejich přítoků byla po povodni v některých místech zanesena, a tím bylo umožněno podmáčení a zaplavování luk a pastvin přiléhajících k vodním tokům při silnějších deštích i v dalších letech. Přírodní podmínky pro výskyt mezihostitelů a vývoj motolice byly v těchto letech velmi příznivé.
Při srovnání nálezů fasciolózy v okrese Frýdek-Místek s nálezy v ČR jsou nálezy ve sledovaném okrese mnohem vyšší než uváděné celorepublikové průměry. Všeobecně je to způsobeno přírodními podmínkami a pastevním odchovem skotu. Podhorská krajina, vysoké roční úhrny srážek, podmáčená a zaplavovaná území spolu vytvářejí vhodné lokality pro exogenní vývoj a šíření motoličnatosti.
Území s vysokým výskytem motoličnatosti se většinou nacházejí v podhorských oblastech pod Beskydami. Úhrn srážek ve vegetačním období je zde 450 až 500 mm a v zimním období 250 až 300 mm. Počet dnů v roce se srážkami přesahujícími 1 mm je 100 až 130. Průměrná teplota v dubnu a v říjnu je 6 - 8 °C, v červenci 16 - 18 °C.
Nejvíce nálezů bylo ve sledovaném období 1996 - 1999 zjištěno u krav. Souvisí to především s vyšším porážkovým věkem krav a také odlišným způsobem chovu a krmení. U krav, na rozdíl od ostatních kategorií skotu, se nejčastěji používá pastevní chov.
V některých zemědělských závodech se využívá pastvy i u jalovic. Velmi nízké procento prevalence u jalovic je možné vysvětlit tím, že jsou evidovány pouze nálezy při porážkách na jatkách. Rovněž u býků je výskyt motoličnatosti na nízké úrovni ve srovnání s kravami. Souvisí to s odlišným způsobem chovu v zemědělských podnicích, kde jsou býci krmeni pouze suchým krmivem. Motoličnatost se vyskytovala téměř výlučně u býků od drobných chovatelů, kteří ke krmení využívají zelenou píci, případně i pastvu.

Diskuse
Z uvedených nálezů vyplývá, že fasciolóza u skotu v okrese Frýdek-Místek je závažným problémem. Ve sledovaném období se trvale zvyšoval počet nálezů živých motolic při veterinární prohlídce, a to z 1,33 % v roce 1996 na 9,45 % v roce 1999. Tento vysoký výskyt mnohonásobně převyšuje celorepublikový průměr a způsobuje velké ekonomické ztráty nejen v zemědělské prvovýrobě, ale i na porážkách skotu. U krav postižených fasciolózou se prokázalo snížení produkce mléka až o desítky procent. Krávy jsou také předčasně vyřazovány z chovu, často již jako prvotelky. Snížení přírůstků u mladších kategorií skotu se nepodařilo doložit, protože nálezy motoličnatosti byly nízké vlivem odlišné technologie chovu, a tím i časově omezené době infekce. Ztráty na porážkách skotu způsobené konfiskací jater při nálezu živých motolic nebo chronických změn na játrech činily u skotu v okrese Frýdek-Místek např. v roce 1999 10,46 % z 1788 kusů poraženého skotu. U silnějších infekcí je změněná i svalovina a maso pak nelze při veterinární prohlídce posoudit jako poživatelné bez omezení. V případě silné vyhublosti je celý kus konfiskován.
V okrese Frýdek-Místek je mnoho lokalit velmi příznivých k přirozenému vývoji motolice F. hepatica. Další problémy lze obecně přičíst, podobně jako je tomu v celé České republice, nedostatku finančních prostředků v zemědělství, a tím absenci pravidelné dehelmintizace. Přesto se i v těchto podmínkách daří některým zemědělským podnikům zdárně vypořádat s tímto problémem.

Diagnostika
Problematika diagnostiky fasciolózy je v posledních letech diskutována v řadě zahraničních prací, zejména v souvislosti s možnostmi použití imunologických a jiných moderních intravitálních vyšetřovacích metod. V současné době je propracován ELISA-test s exkretorickými a sekretorickými antigeny,6 dále průkaz protilátek v mléce7 a detekce antigenu v trusu s použitím monoklonálních protilátek.8 Přesto, že v některých zemích jsou k dispozici komereční testy, jejich uplatnění v rutinní diagnostice se dosud v širším měřítku neujalo. Nicméně výsledky těchto vyšetřování jsou považována vesměs za dubiózní, vzhledem k tomu, že v porovnání s koprologickými i jatečnými nálezy je při nich vykazována příliš vysoká pozitivita. Např. v Německu a Španělsku byla na základě sledování protilátek v krvi a v mléce dosažena u ovcí a v některých stádech skotu až 78% pozitivita.1 Vzhledem k poměrně vysokým nákladům se tato vyšetření u nás zatím neprovádí, avšak je nutno konstatovat, že i koprologická diagnostika (sedimentace) se od začátku devadesátých let omezuje pouze na ojedinělá vyšetření.

Terapie
Pro dehelmintizaci lze použít řady účinných antifasciolik k nimž patří zejména preparáty na bázi salicylanilidů (closantel, oxyclozanid a rafoxanid), dále probenzimidazoly a benzimidazoly (albendazol, neotobimin a triclabendazol) a clorsulon (benzendisulfonamid). Jmenované substance jsou v doporučovaných dávkách vesměs účinné na dospělé motolice, lokalizované již ve žlučovodech (chronickou fasciolózu), nicméně rafoxanid, closantel a clorsulon mají částečnou účinnost i na starší nedospělá stadia motolic (subakutní fasciolózu). Proti časným stadiím (akutní fasciolóze) je účinný pouze triclabendazol, např.u ovcí již na jednodenní stadia.9,10 Není bez zajímavosti, že v některých zemích je již prokázána rezistence vůči některým z těchto antifasciolik.11 Na našem trhu je k dispozici jednak poměrně finančně náročnější Ivomec super (obsahuje clorsulon), k jehož přednostem patří kombinovaný účinek proti motolicím, plicním a gastrointestinálním hlísticím a ektoparazitům. Jeho aplikace je však vyloučena u dojnic v období laktace a rovněž ochranná lhůta pro maso je dlouhá (28 dnů). Aplikace u krav je možná pouze v době zaprahnutí. Z hlediska ekonomického je nejvhodnější albendazol. Pro skot lze z veterinárních přípravků využít Albex 10% sol. a Aldifal 10% susp., pro ovce Aldifal 2,5% susp. Ochranná lhůta je pro mléko 60 - 72 hod. a pro maso 14 dnů. Albendazol v doporučených dávkách má rovněž vysokou účinnost na plicní a gastrointestinální hlístice a dále i tasemnice z rodu Moniezia.

Závěr
Během čtyřletého období (1996 – 1999) bylo poraženo a veterinárně prohlédnuto 8 105 kusů skotu z okresu Frýdek-Místek. Zjištěná motoličnatost činila průměrně 6,92 %. Množství nálezů bylo na vzestupu od 1,90 % v roce 1996 až po 10,46 % v roce 1999. Zemědělské podniky s vysokým výskytem motoličnatosti vesměs využívají pastvy i na zamokřených územích. Preventivní opatření se zde neprovádějí nebo jsou nedostačující. Pouze občasná terapie bez jiných preventivních zásahů otázku motoličnatosti neřeší. Z praxe vyplývá, že nejlepším řešením je změna technologie chovu s vyloučením pastvy v rizikových lokalitách. Vliv motoličnatosti na produkci je tak výrazný, že by se investované prostředky na včasnou diagnostiku, léčbu a změnu technologie brzy vrátily.

Literatura:
1. Ferre I., Ortega Mora L. M., Rojo Vazquez F. A. Seroprevalence of Fasciola hepatica infection in sheep in northwestern Spain. Parasitol Res 1995;81:137-142.
2. Lacina J. Epizootologické hodnocení nálezů motolic u skotu na jatkách. Veterinářství 1963;13:297-299.
3. Chroustová E. Ověření některých léčiv proti motoličnatosti při experimentálních a přirozených invazích. Kandidátská disertační práce. Brno;VÚVL, 1968:5-7.
4. Zajíček D. Diagnostika cizopasníků v 6. a 7. pětiletce (1976-1985). Praha; Ústavní odborná práce ÚSVÚ, 1986:12-13.
5. Zmuda K. Výskyt motoličnatosti u skotu v okrese Frýdek-Místek v letech 1996 - 1999. Atestační práce. Brno;VFU Brno, 2000:1-35.
6. Martinez A., Martinez Crus M. S., Martinez F. J., Gutierrez P. N., Hernandez S. Detection of antibodies to Fasciola hepatica excretory-secretory antigens in experimentally infected goats by enzyme immunosorbent assay. Vet Parasitol 1996;62:247-252.
7. Pourquier P., Caquineau L., Galup M., Martain L., Salingardes F., Turmel R., Le Moal Y. Evaluation de l´infestation naturelle de cheptels bovine par Fasciola hepatica d’aprés le titrage d’anticorps du sang ou du lait avec un réactif ELISA utilisant l’antigéne spécifique F2. Bull Mensuel Soc Vét Prat France 1995;79:285-307.
8. Dumenigo B. E., Espino A. M., Finlay C. M. Detection of Fasciola hepatica antigen in cattle faeces by a monoclonal antibody-based sandwich immunoassay. Res Vet Sci 1996;60:278-279.
9. Rommel M., Eckert J., Kutzer E., Körting W., Schneider T. Veterinärmedizinische Parasitologie, 5. vyd. Berlin; Parey Buchverlag, 2000:201-202.
10. Craig T. M., Quershi T., Miller D. K., Wade C. G., Rogers J. A. Efficacy of two formulation od albendazole against liver fluke in cattle. Am J Vet Res 1992;53:1170-1171.
11. Overend D. J., Bowen F. L. Resistance of Fasciola hepatica to triclabendazole. Aust Vet J 1995;72:275-276.

Adresa autora:
MVDr. Kamil Zmuda
Dobrá 792
739 51 Dobrá

Kompletní text včetně tabulek naleznete ve Veterinářství 2001;51:181-183.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down