Náhražky sýrů z rostlinných tuků se neobjevují pouze v obchodech, spotřebitelům je nabízejí také některé restaurace, zejména pizzerie.
V severočeském regionu upozornilo Sdružení obrany spotřebitelů ČR (SOS) na devatenáct restaurací, které v jídelním lístku nabízejí sýr, ale ve skutečnosti místo něj užívají levnější náhražku. Sdružení se proto obrátilo na dozorové orgány s podnětem k zahájení kontrolních šetření. Jako sýry jsou obvykle v jídelních lístcích deklarovány například tyto výrobky z rostlinného tuku: Ambra, Mistr Pizza à la mozzarella (1 kg), Caloger pizza (2 kg), Alternative (2,5 kg), Pizza Mia – sýrový výrobek (1 kg), Sir na pizzu, Mozzarella Caloger a další. Krom toho, že nesmí být označeny jako sýr, což jejich výrobci obvykle respektují, nesmí být také za sýry vydávány jiným způsobem. To znamená, že tyto produkty nejen nesmí být jako sýry nabízeny v obchodech, ale rovněž se jako sýry nesmí označovat v jídelních lístcích restaurací.
Spotřebitelé si v poslední době stěžují na kvalitu takového lidového restauračního pokrmu jako je smažený sýr a často pochybují o kvalitě sýrů v různých salátech nebo například na pizze. Už v minulosti SOS a Ekologický právní servis (GARDE - EPS) označily praxi klamavého způsobu prodeje analogů sýrových výrobků v obchodních řetězcích za potenciálně nebezpečnou. Průměrný spotřebitel totiž může být podobným přístupem obchodníků klamán.
Praxe nahrazování složek pokrmů levnějšími nemlékárenskými produkty v restauracích je o to nebezpečnější, že spotřebitel je odkázán pouze na chuťový a čichový vjem z pokrmu bez možnosti zjištění rozlišující informace na obalu výrobku, jako je tomu u klasického prodeje v obchodě. Proto se SOS a GARDE - EPS obrátily s podnětem k zahájení kontrolních šetření v restauracích na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Českou obchodní inspekci, aby prošetřily, zda a do jaké míry dochází k nepoctivému prodeji a klamání spotřebitele podle § 3 a § 8 zákona o ochraně spotřebitele.
Je právem spotřebitele, aby za své peníze obdržel produkt odpovídající jakosti a kvalitě, kterou očekává. Vzhledem k závažnosti a předpokládanému rozsahu těchto klamavých praktik se nabízí i trestněprávní odpovědnost dotčených osob. Pokud kontrolní šetření dozorových orgánů prokáží poškozování spotřebitelů v restauracích, nevylučujeme vůči jejím provozovatelům další právní kroky.
Česká obchodní inspekce se domnívá, že nejde o problém klamání spotřebitele, který by s ohledem na to, že jde o potravinu, spadal do její kompetence a doporučila obrátit se na SZPI. SZPI odmítlo podnět SOS také z důvodu nepříslušnosti a odkázalo SOS na hygieniky. Ti po určitém váhání nakonec odebrali v příslušných restauracích vzorky a odvezli je do laboratoře. Na základě laboratorních výsledků zjistili, že ve všech navštívených restauracích – jak tvrdilo SOS - jsou používány náhražky, i když je v jídelním lístku uveden sýr.
SOS vyzývá spotřebitele, aby jej kontaktovali v případě, že mají pochybnosti o jakosti nabízených sýrových výrobků v konkrétní restauraci. Pro tyto účely byl na internetových stránkách www.spotrebitele.info/kauzy vytvořen kontaktní formulář. Shromážděné informace mohou být předány dozorovým orgánům.
