V nejbližších dnech lze očekávat další dopad veterinární legislativní smršti prostřednictvím novelizace dvou důležitých vyhlášek Ministerstva zemědělství ČR.
Jde o novely vyhlášek č. 286/1999 o zdraví zvířat, jejich dovozu, vývozu a tranzitu a vyhlášky č. 287/1999 o veterinárních požadavcích na živočišné produkty. Zřejmě již od pátku budou mít tyto vyhlášky novelizované vyhláškami č. 399/2001 a č. 400/2001, které vyjdou ve Sbírce zákonů, částce 149.
Stručně lze říci, že do obou jsou zapracována zejména mimořádná veterinární opatření, která byla na návrh Státní veterinární správy v poslední době přijata v souvislosti s BSE. Vyhláška č. 399/ 2001 přesně stanoví, co je specifikovaný rizikový materiál z hlediska nebezpečí přenosu BSE a klusavky. U skotu, ovcí a koz je to celá lebka (včetně mozku, očí a mandlí) a mícha, a to u zvířat starších 12 měsíců, střevo od dvanáctníku po konečník u skotu všech věkových kategorií a slezina ovcí a koz všech věkových kategorií. Vyhláška též otevírá dveře tomu, aby na základě nových vědeckých poznatků ministerstvo mohlo ve Věstníku označit za specifikovaný rizikový materiál (SRM) i některé další části těl zvířat.
Dalším důležitým bodem je povinnost jatek, popřípadě dalších zpracovatelů, tento SRM po veterinárním vyšetření na jatkách barvit, a obarvení musí být zřetelné i po zpracování v asanačním podniku. Tento materiál se také musí přepravovat a zpracovávat odděleně.
Ve vyhlášce č. 400/2001 jsou důležité podmínky pro uvádění do oběhu odpadů živočišného původu určených ke krmení zvířat. Tyto odpady je možné používat jen z provozů, kde jsou dodržovány všechny potřebné veterinární podmínky (třídění, ukládání, tepelné zpracování apod.). Pro hospodářská zvířata je třeba dodržet přísné podmínky při výrobě masokostních mouček, které u nás platí od roku 1962 (133°C, 3 bary, 20 minut), přičemž částice před zpracováním nesmějí být větší než 5 centimetrů. Ani takto zpracované se však i nadále nesmějí zkrmovat přežvýkavcům.
Použití krmných odpadů ke krmení v zoo a cirkusech (i larev chovaných jako návnady pro ryby) musí schválit příslušná okresní veterinární správa na základě posouzení aktuální nákazové situace. Krmné odpady se přitom musejí skladovat v označených, dobře čistitelných, dezinfikovatelných a uzavíratelných nádobách při teplotě do 10°C.
V obchodech s potravinami nelze skladovat ani prodávat krmné odpady. Je to možné pouze u konzerv a suchých krmiv originálně balených.
Za zmínku též stojí, že k získání separovaného masa pro potravinářské výrobky nelze použít samozřejmě lebky a páteře skotu, ovcí a koz, ale ani kosti ze zmrazeného masa, dále pak hlavy kanců, králíků, drůbeže, kůže z drůbežích krků, běháky, kosti končetin a ocasní obratle.
V této vyhlášce je též začleněno, že se po omračování a vykrvení zvířat nesmí nikterak narušovat nervová tkáň, to znamená, že se nesmí porušit mozek a mícha. Toto se stejně u nás nepraktikovalo nikdy, nicméně v legislativě to být musí.
A ještě jedna věc je důležitá - součástí vyšetřování masa prasat, koní, oslů a jejich kříženců a nutrií, jakož i zvěře vnímavé na trichinelózu, je vyšetření na trichinely trávicí metodou. Pakliže maso jatečného zvířete nebylo na trichinelu vyšetřeno trávicí metodou, musí se „upravit“ teplotou –25°C nejméně 240 hodin, jde li o kusy masa do tloušťky 30 cm a nejméně 480 hodin, jde-li o tlustší (to se využívá zejména u dovozů ze zemí, kde není povinné vyšetřovat na trichinely jako u nás).
