Eosinofilní keratokonjunktivitida nebo eosinofilní keratitida (častěji se používá termín proliferativní keratokonjunktivitida) je pomalé progresivní onemocnění očí koček. Patogeneze není známá, ale díky přítomnosti mastocytů a eosinofilů se předpokládá mimo jiné hypersenzitivní reakce. Je také známo, že toto onemocnění bývá spojeno s alergiemi na bodnutí hmyzem a s potravními alergiemi. V současnosti se zkoumá role felinního herpesviru v rozvoji proliferativní keratokonjunktivitidy.
Na kliniku byla přivedena 17letá barmská kočka pro dva měsíce trvající mukopurulentní výtok z oka, chemózu a rohovkový vřed. Kočka byla předtím léčena celkově podávaným amoxicilin-klavulanátem v dávce 10 mg/kg 2x D a do oka dostávala Panolog. Poté byla převedena na doxycyklin v dávce 2,5 mg/kg 1x D. Do oka byly aplikovány kapky s idoxuridinem po dobu jednoho měsíce, ale terapie byla neúspěšná.
Klinickým vyšetřením pravého oka byla zjištěna chemóza a hyperemie spojivky a třetího víčka. Z okraje rohovky do středu prorůstala bílá tkáň ve formě plaku, kolem kterého byl edém rohovky. Z dorzálního limbu rohovkou prorůstaly cévy a víčka byla zduřelá díky kumulaci sekretu meibomských žláz. Levé oko bylo bez patologických nálezů a zvíře jinak nejevilo žádné příznaky onemocnění.
Diferenciální diagnóza pro tento nález zahrnovala keratokonjunktivitis sicca, herpetickou keratitidu, plísňovou keratitidu, rohovkový granulom v důsledku cizího tělesa, rohovkový absces, neoplazii rohovky a eosinofilní keratitidu (někdy nazývána též eosinofilní keratitida a proliferativní keratokonjunktivitida).
Výsledek Schirmerova testu na pravém oku byl 5 mm/min a na levém oku 10 mm/min. Na začátku onemocnění byl na pravém oku pozitivní fluoresceinový test, což znamená probíhající ulcerativní keratitidu. Bohužel, selhání antivirové terapie očními kapkami s idoxuridinem nevylučují keratitidu v důsledku infekce felinním herpesvirem (FHV-1). Tento herpesvirus nemusí na daný lék zareagovat a je nutné kapky aplikovat velmi často, aby byla terapie úspěšná.
Bylo provedeno cytologické a histologické vyšetření rohovky a spojivky. Cytologie odhalila velké množství eosinofilů a malé množství neutrofilů a epitelií. Histologickým vyšetřením byla prokázána difuzní zánětlivá reakce s přítomností mastocytů, neutrofilů a velkého množství eosinofilů. Byla tak potvrzena eosinofilní keratokonjunktivitida.
Pacient dostával prednisolon v dávce 5 mg/kg 2xD a po měsíci byla snížena frekvence podávání na 1x D. Během těchto dvou měsíců se značně snížil oční výtok, zredukoval se zánět spojivky a zmenšila se plocha i tloušťka plaků prorůstajících rohovkou. Kočce byl i nadále podáván prednisolon v dávce 5 mg/kg obden a o další měsíc později bylo oko téměř bez nálezu.
Klinické příznaky tohoto onemocnění zahrnují výtok z oka, bolestivost a různý stupeň postižení rohovky, spojivky a třetího víčka. Na rohovce mohou vznikat bílé proliferující plaky z granulační tkáně a exsudátu. Není známa žádná závislost na věku či pohlaví a většinou jsou tyto léze jednostranné. Snížená produkce slz (jako v popsaném případě) souvisí se zánětlivými změnami na oku a po vyléčení se upraví samovolně. Lokální terapie cyklosporinem je v tomto případě kontraindikovaná, protože by mohla usnadnit pomnožení eventuálního virového původce keratitidy.
Eosinofilní keratokonjunktivitida se dá potvrdit cytologickým vyšetřením, které prokáže zánět a přítomnost velkého množství eosinofilů a ev. i mastocytů. V krvi pacienta se může projevit také eosinofilie. Zajímavé je, že v Austrálii byl na zanícené spojivce lidí i koček nalezen roztoč, který ještě nebyl přesně zařazen, ale způsobuje na očích změny podobající se eosinofilní keratokonjunktivitidě.
Terapie eosinofilní keratokonjunktivitidy zahrnuje potlačení zánětlivé reakce. Topicky se používají oční kapky s 0,5% až 1% prednisolon acetátem 4x denně po několik týdnů, než dojde ke klinickému zlepšení. Pak je aplikace snížena na 1-2x denně, dokud nedojde k úplnému vyhojení rohovky a spojivky. U pacientů s podezřením na infekci felinním herpesvirem se tato terapie nedoporučuje, ale aplikace antivirotik není zatím dostatečně vyzkoušena. K terapii se používá i celkově podávaný prednisolon, a to perorálně. V literatuře je popsáno i podávání megestrol acetátu, ale autoři článku ho nedoporučují pro riziko neoplazie mléčné žlázy, pyometry a riziko vzniku diabetes mellitus.*
Hampson, E. C. G. M., Bernays, M. E. Ocular discharge and eyelid sweling in a cat. Australian Vet J 2001;79(3)172:185-186.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Jana Jirsová
