Zoologické zahrady se starají i o přestárlá zvířata
Přestože neexistují specializované zoologické zahrady s chovem přestárlých zvířat, i o tyto zvířecí seniory se chovatelé snaží postarat. Vážně nemocná zvířata, která mají problémy s pohybem a příjmem potravy nenechávají trpět bolestmi. Je jim věnovaná adekvátní péče, anebo je zvolen humánní zákrok veterinárního lékaře. To byl i případ gorily Nigry, kterou před budováním nového pavilonu poslala v lednu 1999 pražská zoo do Rostoku v Německu. Z důvodu bolestí kloubů museli gorile aplikovat řadu utišujících léků. Navrhli proto trápení gorily ukončit a po dohodě s pražskou ZOO gorilu usmrtit. V rostocké zoo žila se dvěma staršími zvířaty a dožila se 42 let, což je pro gorily věk velmi vysoký.
“Domovy důchodců pro zvířata“, která v zoologických zahradách návštěvníky léta bavila, nevznikají v moderních pavilonech. V pražské zoo v pavilonu goril mají dvě místnosti, kam by v případě potřeby mohla být zvířata umístěna. Protože v nových kolektivech by si těžko zvykala a psychicky by strádala, ponechávají se co nejdéle s původní skupinou. Jedinci, kteří se však straní aktivit a mají se členy skupiny asociační potíže, musejí být ze skupiny oddělena. Zvířata nemocná a apatická by v přírodě dlouho nepřežila, ale v zoologické zahradě díky klidu a medikamentům mohou dožít i když je trápí zdravotní potíže jako např. artróza. V okamžiku, kdy přestanou žrát, však nastává zlom.
"Chovanci" zoologických zahrad se tak dožívají mnohem více let než ta ve volné přírodě. Mezi dlouhověké pražské zvířecí rekordmany patří např. 20-letý tygr usurijský Asík dožívající se max. deseti let a v přírodě jen tří až pěti. Dalším zvířetem byla klisna nejstaršího koně Převalského Cilka, bylo jí 34 let. Věk přes 30 let je u divokých koní výjimečný, v tvrdých podmínkách asijských stepí a polopouští se dožívají věku kolem 20 let . Další byl uhynulý lední medvěd Alík 28-letý, který vážil o 150 kilogramů méně, než je u těchto zvířat obvyklé. Nejstarší lední medvěd se dožil 46 let.
