Azathioprin (AZA) je purinový analog využívaný v humánní i veterinární medicíně jako imunosupresivum. U psů se běžně využívá v terapii imunitně zprostředkované hemolytické anémie, imunitně zprostředkované trombocytopenie a dalších imunitně zprostředkovaných chorob.
Omezením pro použití AZA je jeho hepatotoxicita, která u lidí může souviset s dávkou nebo může být důsledkem idiosynkratické reakce. Idiosynkratické poškození jater v souvislosti s aplikací AZA je relativně vzácné; typicky se objevuje během prvních 4 týdnů podávání a může se projevit také vyrážkou, horečkou, bolestí kloubů a svalů. Hepatotoxikóza závisející na dávce se objevuje u 4-24 % léčených lidí a je definována jako zvýšení aktivity ALT v séru nad dvojnásobek horní hranice referenčního rozmezí u pacientů, kteří měli před terapií AZA normální hodnoty aktivity jaterních enzymů. Objevuje se typicky 2-8 týdnů po začátku terapie. Toxické poškození jater bylo popsáno také u psů, kterým byla experimentálně podávána relativně vysoká dávka AZA a to vedlo ke zvýšení aktivity transamináz a fokálním nekrózám jater. Cílem této retrospektivní studie bylo charakterizovat výskyt, načasování, rizikové faktory a vývoj toxického poškození jater u psů léčených azathioprinem. Druhým cílem bylo určit vztah mezi hepatotoxikózou a trombocytopenií a neutropenií. Na základě vyšetření psů byl doporučen rutinní monitoring aktivity jaterních enzymů v prvním měsíci po zahájení terapie azathioprinem a dlouhodobý monitoring hematologických parametrů.*
WALLISCH, K., TREPANIER, L. A. Incidence, timing, and risk factors of azathioprine hepatotoxicosis in dogs. J Vet Intern Med 2015;29:513-518.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
