Jiné buňky mohou tomuto účelu dokonce posloužit lépe.
Tým badatelů z Pittsburské univerzity v americké Pensylvánii vytvořil dvě myši z plně dozrálých krevních buněk, které samy o sobě nejsou schopny se množit. Odborníci se dosud domnívali, že tuto vlastnost mají pouze nezralé kmenové buňky. Ty jsou univerzální a mohou po dozrání plnit různou funkci. Vědci z Pittsburghu tvrdí, že nejslavnější ovce světa Dolly - první naklonovaný savec, nemusela být stvořena z kmenových, nýbrž ze zralých buněk.
Podle britských expertů zpochybňuje objev Američanů obecné povědomí, že čím méně je buňka zralá, tím více se hodí ke klonování. Uvnitř každé tělesné buňky existuje program, v němž je zakódována stavba celého organismu. Klonování probíhá tak, že se tento program vloží do vajíčka, z něhož se předtím odstraní jádro obsahující genetickou informaci. Program se spustí znovu od začátku a vytváří nového jedince. Nový tvor je v podstatě identickou kopií organismu, z jehož těla byla buňka odebrána.
Kmenové buňky jsou v raném stádiu vývoje a mohou dozrát v mnoho jiných typů buněk, ze kterých jsou složeny tkáně nebo orgány. Proto odborníci doufali, že by kmenových buněk mohlo být využito pro léčbu mnoha geneticky daných nemocí.
Pokusy s kmenovými buňkami dospělých, tedy s buňkami odebranými z tkání již narozeného člověka, ale zdaleka nepřinesly očekávané výsledky. Úspěšnost se pohybovala mezi jedním a pěti procenty.
Dr. Tao Cheng a jeho kolegové z Pittsburské univerzity testovali, zda může z granulocytu vzniknout embryo. Experiment se podařil. Ze 35 až 39 procent granulocytů vznikly blastocyty, embrya v raném stadiu. Přitom pouze čtyři procenta nezralých kmenových buněk dokážou zplodit blastocyty. Pouze zralé granulocyty byly schopné vyprodukovat dvě naklonované myši, které však uhynuly několik hodin po narození.
