a virus ptačí chřipky H5N1
Existují tři typy chřipkového viru – typ A, který infikuje savce a ptáky, a typy B a C, které infikují pouze lidi. Epidemie a pandemie nejvíce způsobuje typ A, protože může podstoupit změnu, zatímco zbylé dva viry se od původního kmenu tolik neodchylují a lidé jsou na ně odolnější. Chřipkový virus typu A obsahuje další subtypy, které jsou klasifikovány podle virových kapsidových proteinů hemaglutinu (zkratka HA nebo H) a neuraminidázy (zkratka NA nebo N). Bylo identifikováno 15 podtypů H a 9 podtypů N, které se spolu mohou spojit.
V současnosti jsou nejrozšířenější varianty chřipkového viru typu A variace H1N1 a H3N2.
Virus ptačí chřipky H5N1
Chřipkový virus H5N1, označovaný také A/H5N1, patří do skupiny chřipkových virů A, který se v Asii objevil v roce 1997 a který je považovaný za vysoce pravděpodobný zdroj možné chřipkové pandemie. Viry ptačí chřipky se přirozeně objevují u stěhovavých vodních ptáků. Ti jsou vůči viru nejodolnější. Chřipkový virus se z nakaženého ptáka šíří ve slinách, nosních sekretech a trusu. Ptáci se nakazí při kontaktu s prostředím, kde se vyskytuje trus, nebo povrchem předmětů s výměšky nakažených ptáků. K nákaze je náchylnější domácí ptactvo, především drůbež. Jakmile se virus v chovu objeví, je doporučená rychlá likvidace ptáků, kteří mohou být infikováni. K nejčastějšímu počtu nákaz u lidí dochází při intenzivním kontaktu s nakaženou drůbeží nebo s kontaminovanými povrchy.
Virus obvykle člověka nenapadá. V roce 1997 byl zaznamenán první příklad přímého přenosu viru H5N1z ptáka na člověka během propuknutí ptačí chřipky u drůbeže v Hong Kongu. Infekce vyvolala těžké onemocnění dýchacích cest u 18 osob, z nichž 6 zemřelo. Od té doby byly zaznamenány i další příklady této lidské formy onemocnění. Dosud se tento typ viru nebyl schopen přenášet z člověka na člověka. Přesto se stále více zkoumá, zda k takovému přenosu nemůže dojít. Podle studie uveřejněné v odborných časopisech Science a Nature se virus ptačí chřipky mohl již jednou podílet na velké epidemii chřipky mezi lidmi. Vědci provedli srovnání viru z roku 1918 a nynějšího původce ptačí chřipky v Asii. Došli k závěru, že oba viry mají shodné klíčové znaky. Některé z mutací viru z roku 1918, které jsou důležité pro přeměnu ptačího viru na lidský, se vyskytují i ve vzorcích viru H5N1 z Asie. Srovnání umožnily trvalé mrazy na americké Aljašce, kde se dodnes uchovaly pozůstatky některých obětí epidemie z roku 1918. Tehdejší pandemie, tzv. "španělská chřipka" způsobila po celém světě smrt téměř 40 milionů lidí. Současný virus ptačí chřipky prošel zatím naštěstí jen zlomkem změn, kvůli kterým v roce 1918 zemřelo tolik lidí.
