Ještě před několika lety se v Česku rezistentní kmeny bakterií na rozdíl třeba od zemí západní Evropy prakticky nevyskytovaly. Nyní ale Evropu velmi rychle doháníme. Celoevropský systém kontrol antibiotické rezistence, kterého se Česko účastní od roku 2000, ukazuje na zhruba dvanáctiprocentní nárůst, který je navíc rychlý.
Čeští lékaři si zvykli předepisovat pacientům antibiotika i v situacích, kdy to není nezbytně nutné. Příčin je několik: opojení z nástupu nových, moderních, ale zároveň rezistenci velmi náchylných antibiotik, která byla před rokem 1989 nedosažitelná, tlak výrobců a distributorů a také pacientů, kteří si bez předepsání antibiotik často nedokážou svou léčbu představit.
Hrozí tak, že můžeme přijít o nejúspěšnější zbraň proti bakteriálním infekcím a znovu se budeme obávat nemocí, které považujeme už více než 60 let právě díky antibiotikům za dobře léčitelné. Studie, kterou odborníci na antibiotika za Česko zpracovali, zjistila, že lékaři v ordinacích předepisují o 40 procent antibiotik více, než kolik je nezbytné.
Panevropský projekt sledování rezistence bakteriálních kmenů je reakcí na celoevropský trend nadměrného užívání antibiotik. Největší problémy s rezistencí bakterií mají údajně ve Francii, Španělsku či Itálii. Sousední Německo zaznamenává dvacetiprocentní míru rezistence.
