Přesně před rokem, 20. února 2001, přišla z britských ostrovů zpráva o prvním případu onemocnění slintavkou a kulhavkou. Epizoocie, která následně vznikla, měla za následek utracení téměř 10 mil. ks skotu a pro britský venkov pak prudký pokles příjmů z turistického ruchu.
Několik týdnů po tom, co byla nákaza prohlášena za zdolanou, se ve Velké Británii objevily pochybovačné zprávy o opatřeních, která byla v souvislosti s touto nebezpečnou nákazou učiněna. Dr. David Shannon, hlavní vědecký poradce na ministrerstvu zemědělství v době epizoocie, konstatoval, že výbor, který radil britskému premiérovi, neměl dostatečné znalosti o tomto onemocnění a učinil tudíž chybné závěry.
Shannon se pro deník Daily Telegraph vyjádřil tak, že poradní vědecký výbor v čele s Davidem Kingem byl především skupinou autorů epizootologických modelů. Ke zdolání nákazy bylo potřeba více odbornosti v diagnostice a více praktických zkušeností s užíváním očkovacích látek a sér. Poradní výbor nebyl řádně ustanovený, byl výborem těch, kteří měli čas přijít.
Britská vláda byla údajně silně ovlivněna počítačovým modelováním a nevěnovala pozornost důsledkům rozsáhlého utrácení skotu a likvidace mrtvých zvířat.