V ČR byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975.
Druh viru SLAK, který byl zjištěn u skotu na farmě v jihoanglickém hrabství Surrey, je stejný jako ten, s nímž se pracovalo v nedaleké výzkumné laboratoři. Vládou financovaná laboratoř ústavu pro zdraví zvířat v Pirbrightu, která se zabývá zkoumáním slintavky a kulhavky, leží zhruba šest kilometrů od postižené farmy.
Podle ministerstva životního prostředí, výživy a záležitostí venkova podobný druh viru slintavky a kulhavky nebyl v poslední době nikde jinde u živočichů zaznamenán. Užíval se však v mezinárodních laboratořích a při výrobě vakcín, upřesnilo ministerstvo.
Ministerstvo neuvedlo přímo, že zmíněná laboratoř je zdrojem infekce, nařídilo nicméně rozšíření ochranné zóny v oblasti. Ta má zahrnovat jak zasaženou farmu, tak pirbrightskou laboratoř. Ústav zahájil urychlenou kontrolu bezpečnosti svých biologických projektů.
Evropská komise dnes v duchu unijních pravidel rozhodla zakázat částečně vývoz britského masa do ostatních zemí Evropské unie. Veterinární lékaři už v první reakci na propuknutí nemoci na farmě zakázali veškeré exporty chovných zvířat, masa a mléka ze země i pohyb chovných zvířat na svém území.
Šest desítek nakažených zvířat na jihoanglické farmě, nacházející se v Guildfordu 50 kilometrů jihozápadně od Londýna, už bylo poraženo a místo bylo dezinfikováno. Vybíjena jsou prý v současnosti i zvířata na sousední farmě.
Vědci také nyní zjišťují, zda by se případnému rozšíření choroby dalo zabránit očkováním. Odhalený kmen viru odpovídá podle všeho kmenu, který byl izolován při propuknutí nákazy v Británii v roce 1967.
Slintavka a kulhavka se nyní vyskytuje v Británii poprvé od roku 2001, kdy kvůli epidemii muselo být poraženo kolem 6,5 milionu kusů zvířat. Tehdejší epidemie stála britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun).
V Evropě se slintavka a kulhavka naposledy objevila letos v lednu, v evropské části Turecka, v oblasti okolo Edirne blízko řeckých hranic.
