MVDr. Linda Svobodová
Průjmy sajících selat
- neonatální průjmy
- průjmy od jednoho týdne stáří do odstavu
Etiologická agens
Velmi často:
- kolibacilóza (Escherichia coli)
- klostridiové enteritidy (C. perfringens typ A a C, C. difficile)
- kokcidióza (Isospora suis)
- rotavirová enteritida
- TGE, PED (coronavirus)
- hypoglykémie
Sporadicky:
- salmonelóza (Salmonella sp.)
- dyzenterie prasat (B. hyodysenteriae)
- červenka (E. rhusiopathiae)
- hlístice Strongiloides ransomi
Ojediněle:
- Chlamydia sp.
- Toxoplasma gondii
- Bacteroides fragilis
- Enterococcus durans
Průjmy sajících selat - diferenciální diagnostika
Podle věku selat:
* Nástup onemocnění v prvních dnech po porodu:
- kolibacilóza
- klostridiová enteritida
- hypoglykémie
Kokcidióza se vzhledem k vývojovému cyklu parazita může vyskytnout nejdříve ve stáří 5-7 dnů.
* Nástup průjmu po prvním týdnu stáří:
- enzootická TGE
- rotavirová enteritida
- dyzenterie
- salmonelóza
E. coli je také častým původcem průjmů u selat ve věku okolo 3 týdnů.
- Průjem virové etiologie – rychlý nástup a šíření onemocnění; pH trusu je kyselé (atrofie střevních klků)
- Průjem bakteriální nebo parazitární – nevýrazný nástup, pomalé šíření a postupné prohlubování klinických příznaků; pH trusu je zásadité
Obvykle jsou průjmy postiženy celé vrhy.
Výjimka:
*infekce klostridiemi – často jen největší a nejtěžší selata
*hypoglykémie – nejmenší a nejslabší selata
Jakákoliv překážka, která omezuje příjem mléka selaty, významně zhoršuje klinický průběh onemocnění.
Escherichia coli
- Neonatální kolisepse
- AEEC koli infekce selat
- Adheze na střevní sliznici a infekce epiteliálních buněk sliznice vede k narušení mikroklků
- Netvoří enterotoxiny a adheziny
- Indukují tvorbu intiminu
- ETEC koli infekce sajících selat
Enterotoxigenní kmeny (ETEC)
- Adhese na mukózu tenkého střeva pomocí fimbriálních adhesinů F4, F5, F6, F41
- Časté kombinace – F5+F6, F5+F41, F4+F6
- Kolonizace tenkého střeva
- Genetická rezistence k F4
- Věková rezistence k F5
- Produkce 1 nebo více enterotoxinů
Sta (STI), STb (STII) nebo LT
zvýšení permeability buněk střevní sliznice vede k prostupu proteinů a vody z krve do lumen střeva, tím se zvýší
osmotický tlak a vzniká průjem
Profylaxe
Vakcinace matek je u koli infekcí rozhodujícím opatřením
Selata od vakcinovaných prasnic jsou až do odstavu chráněna kolostrálními Ab a laktogenní imunitou
Vakcína musí obsahovat fimbriové antigeny, které se uplatňují v chovu
Selhání vakcinace - identifikace sérotypů - nové nebo variantní fimbriální adhesiny - autogenní vakcína
Clostridium perfringens
G+, sporulující mikroorganismus
Anaerobní
Perzistuje v prostředí ve vegetativní formě nebo ve formě sporogenní
Spory jsou velmi rezistentní
V kontaminovaných budovách přežívají déle než rok
Kontaminace chovů-nosiči (prasnice), fekální kontaminace (obuv, nástroje)
Typ C a A
Clostridium perfringens typ C
alfa toxin-lecitináza
beta toxin-letální nekrotizující toxin, citlivý vůči trypsinu (selata mladší 4 dnů)
beta 2 toxin
Malé množství ostatních toxinů-? toxin
Vakcinace matek – toxoidové vakcíny
(s obsahem beta-toxoidu)
Clostridium perfringens typ A
Součást normální střevní mikroflóry
Běžně v půdě
Může způsobovat klinické onemocnění-enteritidy
alfa toxin
beta 2 toxin
enterotoxin
Minoritní toxiny-tau toxin
Clostridium perfringens
beta 2 toxin – objeven v roce 1997
Potenciální faktor virulence druhu C. perfringens
Dává se do spojitosti hlavně s typem A, jelikož jeho hlavní toxin alfa nezpůsobuje významné poškození střev.
Cytotoxický efekt na buňky linie 1407 (indukuje lýzu), letálně působí na myši
Epidemiologické studie ukázaly signifikantně častější izolaci kmenů produkujících beta 2 toxin u selat s průjmem než u zdravých jedinců
Bakterie byla zachycena ve 21 % chovů, ve kterých byly problémy s průjmy u sajících selat.
U 59 vzorků ze 30 chovů byla provedena typizace pomocí multiplex PCR
Zastoupení jednotlivých toxinů ve vzorcích:
alfa toxin – 59/59 100 % vzorků
beta toxin – 2/59 3,4 % vzorků, 2 chovy
beta 2 toxin – 44/59 74,6 % vzorků, 26 chovů
Enterotoxin – 0/59 0 % vzorků
Clostridium difficille
Způsobuje enteritidy u lidí, laboratorních hlodavců, koní a novorozených selat
Mortalita u selat může být i více jak 50 %
Typhlocolitis, edém mesokolonu, průjem +/-
Produkce toxinů A (enterotoxin) a B (cytotoxin)
Toxiny se diagnostikují i u zdravých selat
Terapie: erytromycin, tylosin, tetracyklin, (bacitracin, metronidazol, vankomycin-ne pro potravinová zvířata)
Průjmy sajících selat
Isospora suis
Záchyt ve 14, 2% chovů, ve kterých byly problémy s průjmy sajících selat
Rotavirus
Zjištěn v 7,8 % chovů s průjmy u sajících selat
Coronavirus
Diagnostikován ve 3,5 % chovů s průjmy sajících selat
Průjmy u prasat na předvýkrmu a výkrmu
Infekční příčiny
- Kolibacilóza (PWECD a ED)
- TGE, PED (Coronavirus)
- Rotavirová enteritida
- Salmonella sp.
- Dyzenterie prasat
- Proliferativní ileitida - Lawsonia intracellularis
- Trichuris suis
- Oesophagostomum sp.
Neinfekční příčiny
- Hypersenzitivita na sójovou moučku
- Linkomycin a tylosin
- Trichoteceny-Fusaria
T2 toxin, DON-vomitoxin
- Žaludeční vředy - melena
Průjem s krví, melena
Dysenterie prasat
Trichuris suis
Salmonella enterocolitis
Proliferativní hemoragická enteropatie
Žaludeční vředy
Trichoteceny
Laboratorní vyšetření
Sající selata
Rektální výtěry-Amiense tampon
E. coli, C. perfringens, Salmonella sp.
Směsný vzorek trusu – trusovka
Rotavirus, Coronavirus, Isospora suis
Cl. difficille – individuální vzorky trusu od selat do 7 dnů stáří
Předvýkrm, výkrm, dospělá prasata
Rektální výtěry – sterilní tampon bez média
B. hyodysenteriae, L. intracellularis – PCR
Rektální výtěry – Amiense tampon
kultivace B. hyodysenteriae, E. coli, Salmonella sp.
Vzorky trusu – trusovka
endoparazité, Rotavirus, Coronavirus
