Mezi hlavní příčiny tohoto trendu patří změny v krajině, intenzivní zemědělství a tlak predátorů, kterých naopak přibývá.
Zatímco na jaře 2007 dosahoval počet koroptví téměř 74.000 kusů, loni jich bylo již jen necelých 40.000. Stavy zajíců se pohybovaly před pěti lety kolem 327.000 kusů, předloni jich bylo 269.000. Drobné zvěře ubývá dlouhodobě, zmizely meze a remízky, které poskytovaly zvěři nejen úkryt, ale i potravu. Velké lány technických plodin naopak poskytují ideální prostředí pro predátory. Myslivci se snaží drobné zvěři pomáhat tím, že vysazují koroptve, udržují zvěřní políčka či zakládají remízky, jejich možnosti jsou však omezené. Postřiky ničí většinu plevelů, které byly obživou zajíce, divokého králíka nebo srnčí zvěře. Insekticidy pak drobný hmyz, který byl důležitou složkou potravy pro koroptve a bažanty. Ze statistiky ČSÚ vyplývá, že naopak přibývá například divokých prasat či lišek.
Černá zvěř se dnes pravidelně objevuje v lokalitách, kde byl ještě před několika lety její výskyt zcela výjimečný. Z lesů se divoká prasata přestěhovala do řepkových a kukuřičných polí, kde mají dostatek potravy a jsou v bezpečí.Díky tomu rostou škody na zemědělských kulturách, ale také tlak na ostatní druhy zvěře. Zvyšuje se zároveň nebezpečí epidemie prasečího moru a jeho přenosu na domácí chovy prasat. Podle signatářů nedávno vzniklé petice za zlepšení stavu zemědělské krajiny se druhová rozmanitost stále snižuje a současné zemědělství neplní ani svoji krajinotvornou roli. Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují erozi půdy. Každoročně ztrácíme ornou půdu v hodnotě několika miliard korun a obrovské škody vznikají také obcím při odstraňování následků eroze. vodní zdroje znehodnocují splachy půdy a agrochemikálií.
Zdroj: www.ctk.cz
