Recenze prvního a druhého vydání.
V dubnu 2008 vyšlo druhé vydání monografie Nemoci psa a kočky – I. díl. Jako lektor prvního i druhého vydání jsem měl možnost důkladně se seznámit s obsahy obou vydání a rád bych se s vámi podělil o svoje poznatky.
Jestliže první vydání znamenalo shromáždění a utřídění poznatků z oblasti zdravotní problematiky psa a kočky, což bylo v podmínkách českého veterinárního písemnictví výjimečné, potom druhé vydání znamená další krok ve prospěch kvality. Autorům monografie, která poprvé vyšla před osmi lety, se podařilo syntetizovat dříve striktně oddělené klinické specializace – internu, chirurgii, reprodukci, laboratorní a instrumentální diagnostiku pod vše zastřešující zdravotní problematiku psů a koček. Nebylo proto divu, že následoval příznivý ohlas odborné veřejnosti a udělení prestižní Hlávkovy ceny za nejlepší publikaci o živé přírodě za rok 2000. Během necelých pěti let byl náklad rozprodán a bylo zapotřebí připravit vydání druhé.
Když jsem před dvěma roky přijal úlohu lektora 2. vydání, domníval jsem se, že po předchozích zkušenostech bude moje role s posouzením díla snadná. V tom jsem se však velmi zmýlil. U druhého vydání došlo k výrazné autorské obměně, rukopisy byly nejméně z poloviny úplně nové, byla zařazena aktuální problematika a i v případech, kdy kapitoly zpracovávali stejní autoři, byla provedena důkladná revize textu a pečlivý výběr informací, kterých je v této oblasti veterinární medicíny záplava, a ne vždy se vzájemně podporují.
Srovnám-li první a druhé vydání, tak vidím zásadní posun hlavně v těchto oblastech: 1) Dílo prakticky ve všech svých částech zachycuje rozvoj, ke kterému v poslední dekádě na světové i české veterinární scéně došlo. Nápadné je to například v kapitole zabývající se zobrazovací diagnostikou, ale zásadní inovace nacházíme i ve všech dalších kapitolách. Nechybí prakticky žádný z nově registrovaných přípravků a terapie je detailně rozpracována, stejně jako postupy uplatňované při chirurgickém řešení. 2) Nově, resp. samostatně byla zařazena problematika, která v prvním vydání chyběla nebo jejíž význam vzrostl. Jedná se o základy anesteziologie, výživy, mnohem důkladněji je zpracována také akutní medicína, která staví na lepším instrumentálním vybavení současných klinik a ambulancí. 3) Ve srovnání s prvním vydáním je v publikaci mnohem méně duplicit. 4) Obsahově a rozsahem jsou kapitoly vyváženější, což svědčí mimo jiné o lepší kázni jednotlivých autorů. 5) Celkově je v knize věnována větší pozornost zdravotní problematice koček. Trend nárůstu kočičích pacientů v plné míře odráží rostoucí zájem chovatelů a tedy i náplň práce veterinárních lékařů. 6) Daní za množství informací je 150 stran navíc a menší písmo, tj. skutečnost, která nepotěší žádného čtenáře mého věku. 7) Nové vydání vykazuje vysokou obrazovou a dokumentační úroveň. Obrázků je mnohem více a přitom je vidět, že bylo z čeho vybírat. Přehlednosti a názornosti rovněž svědčí barevné zvýraznění schémat, tabulek a grafů. 8) Je zřejmé, že dílo tentokráte prošlo také důkladnou kontrolou jazykovou. Je zde minimum překlepů a stylistických nedostatků.
Někomu by se mohlo zdát, že opětovné vydání tak rozsáhlého díla v krátkém časovém sledu je zbytečné. Podívám-li se na to svýma očima, tj. pohledem člověka s 50tiletou pedagogickou a vědeckou zkušeností, je to snadno vysvětlitelné. Jestliže na počátku mé profesionální dráhy bylo tempo nárůstu nových poznatků pomalé, navíc jsme poznatky získávali obtížně - odříznuti od významných informačních zdrojů, zaostalí v technickém a přístrojovém vybavení klinické praxe a výzkumu – potom dnes, kdy tempo nárůstu nových poznatků je po právu označováno informační explozí a kdy zmíněné překážky naštěstí vymizely, nabývá na významu úkol dobře se v nastalé situaci zorientovat a poznatky umět včas aplikovat.
Myslím, že k tomu zdařilé dílo autorů bezesporu výrazně přispívá.
Prof. MVDr. Jaroslav Konrád, DrSc.
Emeritní přednosta I. interní kliniky VFU Brno
Emeritní profesor vnitřních chorob Univerzity veterinární medicíny ve Vídni
