Všechny labutě pocházely z jihu Čech.
Ptačí chřipka nebyla dosud zjištěna v žádném chovu v ČR. Na ptačí chřipku bylo vyšetřeno zhruba 2300 kusů uhynulých ptáků a drůbeže.
Na přítomnost viru ptačí chřipky se testují uhynulí volně žijící ptáci (podezřelé větší úhyny, u vodních druhů i jednotlivé kusy), domácí drůbež, která náhle hromadně uhynula a exotičtí ptáci. V počtech vyšetření drtivě převládají uhynulí volně žijící ptáci, kterých bylo od počátku roku prověřeno 2038.
Vyšetřují se také ptáci v ochranných pásmech a pásmech dozoru okolo nálezů ptačí chřipky. Testy se provádí z odebrané krve a výtěrů. Dosavadní vyšetření v okolí nálezů jsou negativní.
U drůbeže chované v pásmech kolem dosavadních pozitivních nálezů ptačí chřipky musí příslušná krajská veterinární správa posoudit rizika a následně může povolit přepravu zvířat na jatka. Jihočeští veterinární lékaři zatím žádné riziko nezaznamenali, a není proto důvod odmítat jatečnou drůbež z chovů ve stanovených pásmech.
Vyšetření v ČR se provádí v Národní referenční laboratoři v SVÚ Praha, SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc. Pražská laboratoř může již potvrzovat i typ viru H5N1. Pozitivní vzorky se posílají do referenční laboratoře EU v britském Weybridge, která vytváří sbírku kmenů viru ze všech míst výskytu v Evropě.
Funguje také Evropskou komisí schválený monitoring pro rok 2006. Zahrnuje sérologické vyšetření krve chované drůbeže, nosnic, krůt, kachen a hus v počtu 1930 vzorků. Součástí monitoringu je i virologické vyšetření výtěrů ze živých ptáků v chovech a odlovených divokých kachen a bažantů, v předpokládaném počtu vzorků okolo čtyř set.