Úhyn minimálně 13 miliónů včel z 260 včelstev u chovateli ze Žáravic na Pardubicku měl na svědomí pesticid. V současné době se zjišťuje, o jaký přípravek šlo. Škoda činí přes půl miliónu korun a majitel přišel přes 90 procent včel.
"O tomto případu můžeme jednoznačně říci, že úhyn souvisí s
postřikem a není způsoben žádnou nemocí," uvedl František Kamler, ředitel Výzkumného ústavu včelařského v Dolu u Prahy, kde se vzorky z větší části zpracovávají.
V této souvislosti varoval před kombinacemi pesticidů s hnojivem DAM, které podle analýz ústavu zvyšuje toxicitu i jinak relativně neškodných pesticidů. "DAM zřejmě působí i odlišnou smáčivost a možná - což nevíme přesně - dochází k tomu, že včely na kapky postřiku chodí jako na rosu, protože jim zřejmě chutná a zanesou ho tak do úlu. Látka, která byla
původně v nízké koncentraci se projeví akutní otravou až za 14 dnů v druhé generaci, což byl snad tento případ," nastínil Kamler příčinu s tím, že za kvetoucí porost, který včely již samozřejmě navštěvují, se považují například i tři kvetoucí plevele na metr čtvereční a zemědělci by s tím měli počítat.
Ústav za letošní rok eviduje již celkem pět případů úhynu včelstev. Druhý nejhorší se vyskytl na Znojemsku, ve stejné lokalitě jako v loňském roce a zasáhl také přibližně 200 včelstev.
K pardubickému případu se Kamler staví poněkud skepticky: "Citlivost metod je ohraničená trvanlivostí reziduí
a ty se ve včelách rozkládají velice rychle. Za pět až šest dnů je již nenajde žádná metoda. Pravděpodobnost, že něco zachytíme, je dost nízká." I v případě, že by se podařilo stanovit pesticid, nebude snadné zjistit kdo ho použil. V až čtyřkilometrovém okruhu, který včely za hezkého počasí
navštíví, může totiž provádět ochranu několik zemědělských podniků.
"V loňském roce se podařilo identifikovat pesticid zhruba u poloviny z dvaceti případů úmrtí včelstev," uvedl Miloslav Peroutka, tajemník Českého svazu včelařů. Ve většině případů se podle něj včelaři s tím, kdo otravu způsobil, dohodnou na odškodnění, pouze jeden případ v současné době řeší soud. "Při takovém množstvích hektarů, na kterých se řepka pěstuje, je těchto případů zanedbatelně málo, pro konkrétního včelaře je to však velmi citelné," shrnul Peroutka.
