Drůbež hromadně hyne hlavně v horkých dnech, letos bylo evidováno již deset hromadných úhynů drůbeže. Nejčastěji bývají postiženi brojleři, slepice a krocani. Drůbež hyne nejčastěji na přehřátí a udušení, když v chovu vypadne elektrický proud a přestane fungovat klimatizace.
Na Ústecku v srpnu uhynulo 15 000 kusů brojlerů, elektřina přestala fungovat po pádu stromu. Celkem uhynulo letos zhruba 72 500 kusů drůbeže. Nejčastější příčinou hromadných úhynů jsou extrémní teploty. Nejvíce hromadných úhynů připadá každoročně na letní měsíce a souvisí s počtem tropických dní.
Chovatelé se v horku snaží zvýšit napájení brojlerů, ale už nemají dostatek vody na chlazení drůbeže. Ventilátory, kterými se chladí vzduch v extrémně horkém počasí, spíše ženou vzduch horký a na investice do lepšího chlazení nemají drůbežáři peníze.
Vybavenost chovatelů by měl zlepšit dotační program welfare drůbeže. Evropská komise jej ale nenotifikovala a národní peníze nestačí. Vzhledem k tomu, jaké dostávali producenti drůbežího masa a vajec za své produkty v posledních letech ceny, nemohli si dovolit investovat z vlastních prostředků.
Za posledních pět let se množství hromadných úhynů snižuje. Byl zvýšen počet kontrol u nosnic a brojlerů, minimálně jednou za dva roky. Veterinární lékaři sledují funkčnost větracích systémů, případně i chladicích a tepelných. Prověřují i poplašné a nouzové systémy. V 10 procentech hospodářství s brojlery o hustotě osazení vyšší než 33 kg/m2 se každý rok provádí měření zoohygienických podmínek, tzn. koncentrace amoniaku a oxidu uhličitého v hale, vnitřní teploty, průměrné relativní vlhkosti a osvětlení.*
Hromadné úhyny drůbeže za posledních pět let:
| 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |
| Počet hromadných úhynů (bez nákaz) | 20 | 13 | 17 | 15 | 10 |
| Počet uhynulých zvířat | cca 100 000 | 240 000 | 128 500 | 80 000 | 72 500 |
Zdroj: Státní veterinární správa
