Lososi chovaní ve velkých koncentracích hostí celou řadu parazitů, pro něž průmyslové farmy vytvářejí ideální prostředí.
Tisíce lososů unikají každý rok v Norsku z chovných farem a ohrožují volně žijící ryby, na něž přenášejí parazity. Zvyšující se počet unikajících lososů znepokojuje stále více jejich chovatele, úřady i ochránce životního prostředí.
V roce 2006 uniklo oky pletiva na chovných farmách 790 000 lososů a pstruhů, a v předcházejícím roce to bylo jen 722 000. Lososi (norsky laks), je třeba neustále hlídat za pomoci sofistikovaných podmořských kamer. Klece uložené v hloubce 35 metrů kontrolují neustále potápěči, kteří vyhledávají i ty nejmenší díry v pletivu a spravují je.
Lososi přenášejí parazity, kteří ohrožují celý mořský ekosystém. Největší nebezpečí představují mořské vši, Lepeophtheirus salmonis. Tyto vši jsou globálně se vyskytujícím parazitem, který napadá kromě lososů i dalších 70 druhů ryb. V Norsku jsou černou můrou rybolovného průmyslu, který se na žebříčku vývozu přírodních zdrojů řadí hned za ropný a plynárenský průmysl.
Mořské vši žijí ve slané vodě a ke své oběti se přichytí zvláštními vlákny. Nejprve se živí jejich hlenem, pak se ale prokoušou do kůže a sají jim krev; méně odolní jedinci hynou.
V budoucnu by se mohl změnit celý genetický systém divoké fauny. Lososům jsou preventivně aplikována antibiotika a vakcíny a probíhá i mechanické očišťování ryb od vší.
Ministerstvo rybolovu považuje únik lososů jako prioritní problém a snaží se zjednat nápravu. Loni v červenci byla vytvořena zvláštní vládní komise, která má kontrolovat kvalitu zařízení v chovných farmách. Komise bude muset certifikovat zařízení v rybářském průmyslu. V souladu s novými požadavky se tisíce námořních farem podél západního pobřeží Norska změnilo v supermoderní vodní pevnosti, které se podobají stále méně tradičním lososím farmám.
