Nejen nouzovou, ale také preventivní vakcinaci povoluje členským státům nová směrnice EU o ptačí chřipce.
V uplynulých dnech schválila Evropská komise Francii a Nizozemsku vakcinační plány na preventivní očkování drůbeže proti vysoce patogennímu viru ptačí chřipky. Očkovat se budou pouze určité druhy ptáků v daných regionech. Po očkování se musí chovy velmi pečlivě sledovat a kontrolovat, aby se zamezilo nebezpečí propuknutí chřipky u očkovaných ptáků. Příznaky nákazy při prodělaném očkování nejsou typické, může probíhat skrytě a dál se šířit. Podle mluvčího Státní veterinární správy ČR Josefa Dubna by u nás připadala v úvahu jen vakcinace nouzová (tj. v případě přímého ohrožení) a jen v oblastech, v nichž by se nákaza objevila. Očkovali by se ale jen ptáci chovaní v zoologických zahradách, popřípadě geneticky cenné chovy.
Vakcinace
Vakcinace zmenšuje riziko, že se ptáci nakazí virem ptačí chřipky. Aby se očkovaní ptáci nakazili, je nutné, aby přišli do styku s větším množstvím virů. Vakcinace snižuje množství virů, které v prostředí šíří ptáci infikovaní ptačí chřipkou. U správně očkovaného hejna je menší pravděpodobnost, že propukne nákaza, než u ptáků, kteří očkovaní nebyli. Pokud se v očkovaném chovu nákaza objeví, snáze se vymýtí a je menší nebezpečí, že se rozšíří, než mezi nechráněnou drůbeží. Očkování také snižuje úhyn infikovaných jedinců. Proto se používá zejména na ochranu exotických ptáků v zoologických zahradách.
Na druhé straně však očkování neposkytuje stoprocentní ochranu a i očkovaní ptáci se mohou nebezpečným virem H5N1, který může ohrozit i člověka, nakazit. Závisí to zejména na tom, jak masivní nákaze jsou vystaveni. Nevýhodou také je, že vakcinace může maskovat propuknutí choroby, protože její příznaky u očkovaných ptáků nebývají typické. Tím se zpožďuje odhalení onemocnění a zvyšuje se riziko jeho šíření. Pokud se drůbež neočkuje správně a chov se pečlivě nesleduje, hrozí nebezpečí, že se virus bude uvnitř naočkovaného hejna šířit mezi ptáky, kteří k němu nejsou plně imunní. Proto je nutné naočkovaná hejna pečlivě sledovat.
Zatímco Francie a Nizozemsko již začaly drůbež očkovat, některé státy jako například Velká Británie tento krok kritizují. Obávají se, že vakcinace příznaky nemoci zakryje a nezastaví šíření viru.
Proč neočkovat veškerou drůbež
Aby byla vakcinace efektivní, je nutné, aby každý očkovaný jedinec dostal tři dávky vakcíny. V populaci EU je tedy vakcinace drůbeže velmi obtížná. Kromě toho je nutné očkované ptáky pečlivě sledovat a provádět v chovech další kontroly (výtěry, krevní testy). Vakcinace a administrativa s ní spojená je velmi drahá a vysoké náklady si vyžádá i monitorování a kontrola chovů.
Nouzová a preventivní
Nouzovou vakcinaci mohou členské státy použít v případě, že se nákaza vysoce patogenním virem chřipky objeví na jejich území nebo v jeho těsné blízkosti. Je to krátkodobé opatření k potlačení propuknutí chřipky u drůbeže nebo u jiných vnímavých ptáků nebo pro zastavení šíření onemocnění z jiných oblastí, kde se již jeho výskyt potvrdil. Nouzové vakcinaci musí předcházet odhad rizika, z něhož je zřejmá míra nebezpečí.
Preventivní vakcinace je dlouhodobé opatření, které mohu členské státy zavést, pokud se obávají, že určitá drůbež nebo ptáci žijící v zajetí na jistých místech jsou více vystaveni riziku nákazy ptačí chřipkou a propuknutí nemoci. Oba druhy vakcinace musí proběhnout stejným způsobem a musí podléhat stejným pravidlům i přísnému dozoru a kontrole očkovaných ptáků.
Nová směrnice EU
Nejen nouzovou, ale také preventivní vakcinaci dovoluje členským státům nová směrnice o ptačí chřipce. Dřívější předpisy připouštěly pouze vakcinaci nouzovou. Novou směrnici o ptačí chřipce mají členské státy zavést do svých národních legislativ do konce července příštího roku. Vakcinační plány mohou národní instituce členských států přeložit komisi ke schválení již nyní. Rozhodnutí komise z loňského října dovoluje členským státům očkovat speciální kategorie ptáků, například exoty v zoologických zahradách.
Nutný je souhlas Evropské komise
Státy, které chtějí očkování použít, musí komisi předložit ke schválení vakcinační plán. Ty musí zahrnovat monitoring, kontrolní opatření, omezení přesunu drůbeže a také podmínky pro obchod s očkovanými ptáky a jejich produkty. Komise spolu se Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat plán prozkoumá. Jejich experti mohou uložit další opatření. V případě nouzové vakcinace může členský stát začít očkovat dříve, než mu komise schválí vakcinační plán. Je to ovšem za předpokladu zákazu přesunu drůbeže a jejích produktů a ostatních v zajetí chovaných ptáků z oblasti, kde vakcinace probíhá. Zároveň musí členský stát dokázat, že vakcinace nebude mít negativní vliv na kontrolu choroby.
Kontrola po očkování
Členský stát, který aplikuje vakcinační plán musí zavést intenzivní sledování očkované drůbeže a ptáků chovaných v zajetí. Musí totiž zajistit, aby se rychle rozpoznalo každé propuknutí nemoci u očkovaných ptáků, a to přesto, že, jak jsme již uvedli, symptomy nemoci mohou být u vakcinovaných ptáků méně obvyklé. Ve vakcinovaných hejnech drůbeže je například možné použít jako tzv. indikátor neočkované jedince. Pokud se do hejna dostane virus, příznaky choroby se u neočkovaných ptáků výrazně projeví. U vakcinovaných ptáků se může eventuální přítomnost viru kontrolovat také pravidelnými výtěry. Očkovaná drůbež, produkty a vejce se nesmějí prodávat. Maso a výrobky z vakcinované drůbeže se mohou prodávat pouze tehdy, pokud je doprovází veterinární certifikát, který dokazuje, že pocházejí ze zdravých, viru prostých ptáků. Členské státy, které používají vakcinaci jako preventivní opatření, musí také dělat krevní testy, které odliší očkovanou drůbež od infikované.
Pokud vysoce patogenní virus infikuje očkovanou drůbež, musí členský stát reagovat stejně jako v případě, že se nákaza objeví v neočkovaném chovu. To znamená, že veškerá drůbež v chovu, v němž se choroba vyskytla, se musí zlikvidovat, stejně tak i výrobky z ní. Hospodářství se musí vyčistit a vydezinfikovat. Kolem něj se vytyčí ochranná zóna o poloměru tři kilometry a kontrolní zóna o poloměru deset kilometrů. Kolem těchto zón se vyznačí širší riziková oblast, která působí jako nárazník mezi postiženou a nepostiženou částí členského státu. V těchto oblastech pak platí různá omezení, například zákaz přemísťování drůbeže, povinnost chovat veškerou drůbež (tedy i z malochovů) pod střechou apod. Zároveň se zavede monitoring všech hospodářství.
Pomoc EU
V případě nouzové vakcinace je možné počítat s finanční pomocí z Veterinárního fondu EU na pokrytí nákladů na vakcíny a jejich aplikaci. Na preventivní vakcinaci unie nepřispívá.
Konzumace očkované drůbeže
Maso z očkované drůbeže je možné normálně konzumovat. Evropský úřad pro bezpečnost potravin i Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE) zastávají názor, že maso a produkty z očkované drůbeže jsou pro spotřebitele bezpečnými potravinami. Než se však dostanou na trh, je nutné pečlivě testovat, zda nepocházejí z infikovaných chovů.
Kontakt s očkovanou drůbeží
Lidem, kteří pracují v úzkém kontaktu s očkovanými ptáky hrozí riziko, že onemocnění virem H5N1 se ve vakcinovaném hejnu nemusí rozpoznat. I proto je nutné očkované chovy pečlivě monitorovat a testovat na přítomnost viru. Lidé, kteří pracují s očkovanými ptáky, musí přísně dbát všech pokynů a zásad osobní hygieny, používat doporučené ochranné pomůcky a nepodceňovat možné nebezpečí.
Obchodní aspekty
Očkovaná drůbež se speciálně kontroluje, aby se zajistilo, že není infikovaná virem ptačí chřipky. Čerstvé maso, masné výrobky a konzumní vejce z vakcinované drůbeže se mohou obchodovat a také exportovat jen s doprovodným veterinárním certifikátem. S očkovanou živou drůbeží nebo jejími násadovými vejci se až na výjimky obchodovat nemůže. Obchodní partneři ze třetích zemí mohou dovážet drůbež a násadová vejce jen z těch regionů EU, kde očkování neproběhlo. Stejně tak se do unie nesmí dovážet živá drůbež a násadová vejce ze třetích zemí, které drůbež očkovaly. Nesmí se do EU dovážet ani maso drůbeže, ze zemí, kde očkování proti viru H5N1 proběhlo v posledních 12 měsících. Musí být také splněn základní princip unie, tj. že země, odkud by dovoz drůbeže přicházel v úvahu, musí dokázat, že její pravidla, která se vztahují na zdraví zvířat, odpovídají legislativě EU. Žádná třetí země, kde se drůbež očkovala, zatím neprojevila zájem o export drůbežího masa nebo výrobků do EU.
