Státní veterinární správa přijímá poslední „kauzy“, například dovozový med se zárodky moru včelího plodu nebo dovozová rybí moučka s chloramfenikolem, jako zkoušku důslednosti a účinnosti našeho veterinárního dozoru. Ukazuje se, že jsme schopni nejen operativně přijmout odpovídající úřední opatření, ale i je okamžitě uvést do praxe. Stojí to velké úsilí a znamená to vyšší pracovní zatížení, kdy pracovníci veterinárního dozoru, ať přímo na Státní správě, na okresních správách nebo ve veterinárních laboratořích, nemohou hledět na čas.
Všechny dovozové medy musejí být před uvolněním do tržní sítě bakteriologicky vyšetřeny na přítomnost spór Paenicobacillu larvae larvae, původce moru včelího plodu. Všechna dovozová rybí moučka, přestože jsme se o zásilce problematických 25 tun dozvěděli z Německa se značným zpožděním, byla zajištěna a všechny okresní veterinární správy podnikly takové kroky, aby se drůbeži nedostala ani krmná směs z ní již vyrobená. A pakliže by snad něco přece jen uniklo, pro jistotu budou i jatečná zvířata vyšetřena, aby se ani stopové množství chloramfenikolu nedostalo lidem na stůl.
Dále bylo okamžitě přijato (s platností od 21. ledna) i avizované opatření ke kontrole všech dovozových krevet z Číny a Vietnamu v návaznosti na informace z EU, že právě v krevetách z těchto zemí byl zjištěn chloramfenikol.
Je tedy zřejmé, že monitoring cizorodých látek v potravinách živočišného původu, který podle schváleného plánu provádí Státní veterinární správa ČR, má smysl. Přesto je jasné, že nelze vyšetřovat všechny dovozy na všechno, a že je nutné spolupracovat i s jinými subjekty. V tomto případě například s Výzkumným ústavem včelařským a veterinárními autoritami ostatních zemí.
