Novela lékového zákona má chovatelům umožnit nákup léků také u jejich distributorů.
Tato změna by zhoršila kontrolu používání léčiv v chovech, což by ohrozilo zdravotní nezávadnost potravin. Chovatelé ale oponují tím, že podobný systém prodeje léků bez problémů funguje v mnoha zemích EU. Chovatelé ročně utratí za léky více než miliardu korun. Novelu lékového zákona zdravotní výbor sněmovny propustil do druhého čtení.
"Výrazně se zvýší možnost pronikání léků a jejich zbytků do potravinového řetězce se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Nepřítomnost veterináře při výdeji a aplikaci léků znamená předání významné části veterinární péče do rukou laiků," řekl dnes novinářům prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel.
Podle Daniela hrozí v případě schválení novely zvýšení spotřeby léčiv včetně antibiotik, jejichž účinnost by se kvůli tomu mohla snížit. "Takové uvolnění distribuce léčiv je v naprostém rozporu s celosvětovou snahou omezovat používání některých léků ve veterinární sféře a jejich zachování pouze pro léčení lidí," podotkl.
Chovatelé mají na uvolnění prodeje léků opačný názor a tvrdí, že novela bude mít pozitivní vliv na bezpečnost potravin. "Pokud nebude veterinární lékař finančně zainteresován na prodeji léků, dojde ke snížení jejich spotřeby. Potvrzují to zahraniční zkušenosti," uvedlo několik chovatelských svazů. Podle chovatelských svazů si chovatelé budou moci lék koupit pouze na základě předpisu vystaveného veterinárním lékařem, takže prodej léčiv bude pod kontrolou.
Čeští chovatelé podle odhadu veterinárních lékařů ročně za veterinární léčiva utratí zhruba dvě miliardy korun, z toho dvě třetiny připadají na chovatele hospodářských zvířat. Chovatelé namítají, že pravým důvodem odporu veterinářů k novele zákona jsou právě marže z prodeje léků. "V ČR se veterinární lékař postupně stal téměř monopolním dodavatelem, čili prodejcem léků chovatelům hospodářských zvířat. Nejde tedy o nic jiného, než o peníze z marží, o které veterináři touto novelou mohou částečně přijít," upozornili chovatelé. Léky podle Daniela nyní v Česku vydává zhruba 2600 registrovaných veterinářů a jsou dostupné i v několika tisících lékáren. "Slovo monopol proto není na místě," podotkl Daniel.
Veterináři upozornili i na to, že uvolnění prodeje léků se může obrátit proti chovatelům. "Hrozí značné riziko, že obchodní řetězce využijí omezení kontrolních mechanismů jako záminku pro dovoz potravin živočišného původu ze zemí, kde tato benevolence není možná," prohlásil Daniel, a ze stejného důvodu může utrpět velké ztráty český vývoz masných a mléčných výrobků. "Jediný případ nálezu reziduí léku v potravinách může vést k úplnému bojkotu našich výrobků, což by jistě způsobilo likvidaci mnoha zemědělských a potravinářských podniků," uvedl.
Chovatelé se ale neobávají, že by uvolnění prodeje léčiv mohlo ohrozit jejich pozici na evropském trhu. "Způsob prodeje veterinárních léčiv, který novela zavádí, je v ostatních zemích EU běžnou praxí. Chovatel může koupit lék jen na základě předpisu vystaveného veterinárním lékařem," upozornili zástupci chovatelských svazů.
Kvůli novele by podle veterinářů musely být zpřísněny kontroly ze strany státních orgánů. "Nutně musí vzrůst i četnost těchto kontrol vzhledem k očekávaným problémům při evidenci léků, dodržení expirační doby a požadavkům na uskladnění léčiv na farmách," poukázal Daniel.
Podle chovatelů ale důkladný systém evidence zajistí bezpečnost používání léků i po uvolnění jejich prodeje. "Evidován je název přípravku, datum použití, druh a kategorie zvířat, počet a identifikace zvířat, důvod použití, dávka i stanovená ochranná lhůta. Záznamy musejí být uloženy nejméně pět let."
