Voda v krajině se musí řešit jako celek

Vědci z České limnologické společnosti (ČLS) upozornili v otevřeném dopise na nedostatečné řešení problémů s vodou a suchem. Vadí jim, že stávající opatření neberou v úvahu krajinu jako celek, ale snaží se řešit potoky, přehrady a lesy jednotlivě.

„Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách,“ uvedli vědci v dopise určeném politikům. Krajina podle nich ztratila schopnost zadržovat vodu, což se projevuje tendencí k suchu a srážkám, navíc bez vody se krajina rychle přehřívá. Opatření, která se provedla, jsou cílená  pouze na individuální prvky, ale krajinné prvky spolu souvisí. Výsledkem této zanedbané péče je rozpad lesů, degradace zemědělské půdy a přehřívání měst.

 

 

Česká krajina dosud doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech, kdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a stavěly jezy na větších tocích. Na Moravě bylo postaveno tolik jezů, že se projevuje potamalizace (vzdutí nad jezem, kde voda zůstane téměř stát, dosahuje téměř až k dalšímu jezu). Sled jezů tak mění tekoucí řeku v sekvenci nádrží. Výsledkem díla je hromadění sedimentů, škodlivých látek, změna dna a také změna organismů včetně ryb.

Oproti tomu menší řeky a potoky se často potýkají s opačným problémem, jsou vyspádované, vybetonované a voda jimi rychle odtéká a ztrácí kontakt s vodou podzemní.

Hladina podzemní vody kopíruje hladinu vody v korytě. Narovnané vybetonované potoky a říčky nemohou uplatnit svou energii v meandrech, proto se v nich rychleji vymílá dno a průtok se prohloubí.

„Příkladem je Morávka u Frýdku-Místku, která má zahloubení devět až jedenáct metrů. Automaticky klesá i hladina podzemní vody. Rovnání a betonování koryt v současné době již neprobíhá, avšak stále se plánují opatření poškozující zadržení vody v krajině, např. nedůsledně plánované přehrady.

Otevřený dopis je určen hlavně pro politiky, vědci ale chtějí na problém s vodou a stavem krajiny upozornit i veřejnost. Odborný text vznikl na limnologické konferenci v Jizerských horách koncem června.

Limnologie je obor, který se zabývá veškerými kontinentálními vodami. ČLS má více než 200 členů, mezi nimi jsou odborníci z univerzit, výzkumných ústavů i společností, které hospodaří s vodními toky. K péči o krajinu vyzvala politiky nedávno i Platforma pro krajinu, kterou koordinuje Botanický ústav Akademie věd. Platforma kontroluje především stav lesů, ale hodnotí i stav půdy a zadržování vody v krajině.*

Zdroj: www.ctk.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *