V Tianjinu (asi 150 km od Pekingu) má být letos vybudována továrna na klonování zvířat. Čínští vědci chtějí přispět zejména k uspokojení zvýšené poptávky Číňanů nejen po hovězím mase, ale i po dostihových koních či cvičených psech a k záchraně ohrožených druhů zvířat před vyhynutím.
Záměrem klonování zvířat v Číně s plánovanou rozlohou 14 000 m2 je produkce hovězího masa v objemu zhruba pět procent trhu s poraženým skotem. Produkce živočišných produktů z klonovaných zvířat je vyvrcholením dlouholetého úsilí tamních vědců, kteří uvádějí, že jejich zkušenosti by se daly využít také například ke klonování vítězných dostihových koní, psů vycvičených na vyhledávání obětí přírodních katastrof či nelegálních drog nebo k záchraně zvířat stojících na pokraji vyhynutí.*
Přelomem využití klonování u hospodářských zvířat bylo naklonování ovce Dolly profesorem Ianem Wilmutem v roce 1996. Uvedená biotechnologická metoda se postupně zdokonalila natolik, že umožnila produkovat nejen klony nejlepších jedinců k dalšímu využití v chovu, ale i pro potravinové účely. Zatímco výše uvedené ambice Číny, ale i postoj USA, Kanady, Argentiny, Brazílie a Austrálie dávají klonování pro zemědělské účely velký prostor, Evropa manévruje na opačné straně barikády. Evropský parlament totiž loni schválil směrnici, která zakazuje jak klonování hospodářských zvířat, tak dovoz a prodej výrobků pocházející z klonů. Europoslanci svoje rozhodnutí opírali o prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2008, který sice uvedl, že mezi masem a mléčnými výrobky z klonů či jejich potomků a produkcí od konvenčně chovaných zdravých zvířat nejsou rozdíly. Vyjádřil však obavy, že proces klonování může ohrozit zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Navíc podle průzkumů mezi spotřebiteli většina občanů EU s klonováním v zemědělství nesouhlasí z etických důvodů. Současně mezi nimi panuje názor, že klonování Evropa nepotřebuje ani kvůli množství potravin.*
Zdroj: www.naschov.cz
