Ekonomický stav farem chovajících skot a ovce je negativně ovlivňován snížením produkce masa a mléka v důsledku parazitární zátěže. V současnosti není k dispozici žádná studie, která by hodnotila vysokou zvěř jako možného přenašeče hlístic rezistentních k anthelmintikům mezi jednotlivými farmami.
Cílem této studie tak bylo zjistit, zda dochází k přenosu hlístic slezu mezi skotem, ovcemi a jelenovitými a zda jsou v populaci vysoké zvěře přítomny hlístice rezistentní k anthelmintikům. Vzhledem k tomu, že vysoká zvěř není anthelmintiky léčena, by tak přítomnost rezistentních hlístic naznačovala přenos nematod z farem na vysokou zvěř a to by zvyšovalo riziko přenosu rezistentních druhů mezi farmami.
Hlístice slezu byly pro studii vybrány z toho důvodu, že jsou ekonomicky nejvýznamnějším parazitem dobytka a zahrnují druhy, kterým se v současnosti věnuje velká pozornost s ohledem na rezistenci k antibiotikům. Slez je také nejvýznamnějším místem gastrointestinálního traktu, kde dochází ke kolonizaci parazity a může se tam vyskytovat vyšší počet hlístic než v tenkém nebo tlustém střevě.
Do studie bylo zařazeno celkem 48 vzorků od daňků (24), jelena lesního (14) a srnců (10). Zvířata byla zastřelena a u žádného nedošlo k poškození dutiny břišní. Vysoká zvěř z farmy nebyla léčena anthelmintiky. Od každého zvířete byly získány vzorky trusu a slezu. Vzorky trusu byly použity k izolaci a extrakci vajíček hlístic, ve slezu byla zjišťována parazitární zátěž. K potvrzení mezidruhového přenosu byly použity larvy získané od dvou srnců, které byly podány teleti (přibližně 750 larev podávaných jednou denně čtyři po sobě jdoucí dny). Po 21 dnech byl od tohoto telete získán trus pro parazitologické vyšetření. Tak bylo získáno přibližně 8000 larev a ty byly využity pro experimentální infekci jehněte. Po 3 týdnech byl získán trus k extrakci larev. Před experimentální infekcí byla obě zvířata parazitů prostá. Jedinci Hemochus contortus získaní od srnců byli využiti pro testování rezistence k benzimidazolu pomocí PCR.
Nejvyšší parazitární zátěž byla zjištěna u srnčí zvěře, nižší pak u jelenů a daňků. Byly identifikovány všechny tři druhy hlístic, které se běžně vyskytují u daňků (Ostertagia asymmetrica), jelenů (Spiculopteragia spiculoptera) a srnčího (O.leptospicularis), dále pak H. contortus, O. ostertagi, Trichostrongylus axei a T. colubriformis. Přenos hlístic mezi jednotlivými druhy byl dokázán úspěšnou experimentální infekcí telete a jehněte. Rezistence H. contortus k benzimidazolu byla prokázána pomocí PCR. *
Chintoan-Uta, C., Morgan, E.R., Skuce, P.J., Coles, G.C. Wild deer as potential vector of anthelmintic-resistant abomasal nematodes between cattle and sheep farms. Proc R Soc 2014; 281: 20132985.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
