Rok od roku se zvyšuje počet hlášení o závadných produktech v systému rychlého varování pro potraviny a krmiva.
Loni vzrostl počet závadných potravin ve srovnání s rokem 2004 o 22 procent. Uvádí to výroční zpráva Evropské komise. V Systému rychlého varování (Rapid Alert Systém) pro potraviny a krmiva (RASFF) převažují hlášení týkající se potravin ze třetích zemí. V členských státech unie se potraviny kontrolují již v průběhu produkce (například pomocí systému HACCP). Vyšší počet závadných potravin je důsledkem aktivnějšího přístupu členských států ke kontrole potravin a krmiv, a také zvýšení jejich dovozů ze třetích zemí. RASFF nepokrývá jen členské státy Evropské unie. Kromě nich zahrnuje také země ze Sdružení evropského volného obchodu (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).
Hlášení, která se dostávají do RASFF zahrnují výstrahy (alert notification), informace (information notification) a novinky. Výstražné hlášení podává země v případě, že zdravotně závadná potravina nebo krmivo představují závažné riziko na trhu a je nutné zavést okamžitá opatření. Hlášení podává ten stát, kde se problém objevil a inicioval odpovídající opatření — většinou stažení vadného zboží z trhu. Členské státy systému mají pro takové případy své vlastní mechanismy, včetně informování veřejnosti prostřednictvím médií.
Informační hlášení se týká potravin nebo krmiv, u nichž byla zjištěna možnost vzniku zdravotního rizika v daném státě, ale zboží se nedostalo za hranice. Proto není třeba, aby ostatní členské země systému podnikaly nějakou speciální akci. Většinou jde o produkty ze třetích zemí, které byly zachyceny ve členském státě unie a nedostaly se již na trh unie.
Třetím typem hlášení jsou novinky. Jde většinou o věci týkající se krmiv nebo potravin, které jsou zajímavé pro subjekty zabývající se jejich kontrolou —například výsledky laboratorních testů či nové metody zkoušení.
Loni dostal RASFF celkem 3158 hlášení o rizikových potravinách, zatímco v roce 2004 jich bylo 2588. Oznámení se týkala především ryb a rybích produktů (20 procent), masa (18 procent) a koření (11 procent). Převážně šlo o výrobky ze třetích zemí, které státy zapojené v systému vrátily z hranic. Nejvíce hlášení — celkem 687 — poslala loni do RASFF Itálie, z toho 222 bylo varovných. Druhým nejaktivnějším státem bylo Německo s 527 oznámeními, z nichž varovných bylo 190. Česká republika podala celkem 45 hlášení a se Švédskem se umístila v žebříčku zemí na 13. místě.
Nejčastěji byly zjištěny problémy v potravinách z Íránu (474), Číny (249), Turecka (199) a Indie (138). Velký počet oznámení se vztahoval i na země EU jako Španělsko (126) a Německo (115). Jen osm hlášení se týkalo produktů z ČR.
Výroční zpráva probírá podrobně příčiny zdravotní závadnosti potravin a krmiv, které se vyskytly v hlášení RASFF v loňském roce, a uvádí také opatření unie na jejich eliminaci.
Nejčastěji se v hlášení jako příčina zdravotní závadnosti potravin a krmiv objevovaly mykotoxiny. Nejvíce (přes 800) byly detekovány v ořeších a výrobcích z nich, následovalo ovoce a zelenina, ale ty zavdaly příčinu jen k 82 oznámením. Na třetím místě se s 57 případy umístila skupina bylin a koření. Vedly pistacie (498), a to zejména iránské provenience (457). Celkem se loni v systému objevilo 993 hlášení o mykotoxinech, z nichž se 947 týkalo aflatoxinů. Na druhém místě byly patogenní a podmíněně patogenní mikroorganismy (584). Na třetím místě skončily vadné složky (350), potravinářská aditiva (240), těžké kovy (202), zbytky veterinárních léčiv (167) a mikrobiální kontaminace (120). Naopak nejmenší počet hlášení se týkal krmných příměsí (3).
