A. PASEKA
GAMAvet® a. s., Praha
Veterinářství 2006;56:370-375.
SOUHRN
Dlouhodobý trend zvýšených požadavků na omezení přenosu onemocnění způsobujících ekonomické ztráty v chovech prasat vyvolal pozitivní odezvu Svazu chovatelů prasat Čech a Moravy (SCHP ČM). Na základě doporučení zdravotní komise bylo na konci roku 2004 zahájeno v nukleových a šlechtitelských chovech sledování zatím čtyř závažných původců onemocnění: Pasteurella multocida (vytvářející dermonekrotoxin), Actinobacillus pleuropneumoniae, Mycoplasma hyopneumoniae a Brachyspira hyodysenteriae. Na konci roku 2005 byla ukončena první fáze zdravotních prověrek podle závazné metodiky a v současné době byl zahájen již druhý cyklus prověrek. Výsledky vyšetření poskytly chovatelům podklady pro systém preventivních opatření ve vlastních chovech a zároveň i pro následná opatření v rozmnožovacích a užitkových chovech.
SUMMARY
Long-time trend of increasing demands on the restriction of transmission of diseases causing the economic loss in pig breeds provoked positive reaction of Association of Pig Breeders from the Czech and Moravia (SCHP ČM). On the base of recommendation of the health commission was launched monitoring of four causative agents in the nuclear and productive rearing at the end of 2004: Pasteurella multocida (creating a dermonecrotoxin), Actinobacillus pleuropneumoniae, Mycoplasma hyopneumoniae and Brachyspira hyodysenteriae. At the end of 2005, the first phase of health inspection was finished after binding technique and the second cycle of the inspections has already been opened at present. Results of examination gave the breeders data for the system of preventive measurements in their own breeds and also for following acquisition in the reproductive and commercial husbandry.
V září roku 2004 byla ukončena jednání zdravotní komise SCHP ČM o výběru typů onemocnění a jejich původců, jež budou jednotlivé chovy organizované ve svazu deklarovat ve svém zdravotním statutu při prodeji prasniček a kanců. Zdravotní komise vytvořila po diskuzích s přizvanými odborníky na zdravotní problematiku prasat metodiku, podle které byla zahájena v nukleových a šlechtitelských chovech první fáze kontroly zdravotního stavu chovaných prasat se zaměřením na onemocnění, která způsobují závažné ekonomické ztráty hlavně v užitkových chovech. Na základě rozhodnutí výběrové komise SCHP ČM byly uděleny dvěma společnostem (GAMAvet® a. s. a Sevaron poradenství s. r. o.) licence k provádění zdravotního programu. Výběr onemocnění byl omezen na čtyři závažné původce: Pasteurella multocida (vytvářející dermonekrotoxin), Actinobacillus pleuropneumoniae, Mycoplasma hyopneumoniae a Brachyspira hyodysenteriae. Omezení bralo především ohled na finanční náročnost zdravotního programu, neboť veškeré náklady nesou chovatelé. Rozhodnutí však vycházelo z požadavku rozmnožovacích a hlavně užitkových chovů, v jejichž chovech způsobují velké ztráty právě výše uvedení původci onemocnění. Zdravotní komise se nezabývala nákazami, jež jsou řešeny v rámci platné legislativy a jejichž výskyt je spojen s oznamovací povinností a znamená pro chovatele uzavření chovu. Pouze pro příklad je dále uveden výčet nebezpečných nákaz u prasat (citace z přílohy č. 2, Zákona č. 166/1999 Sb.)1: slintavka a kulhavka, vezikulární stomatitida, vezikulární choroba prasat, africký mor prasat, klasický mor prasat, Aujeszkyho choroba, vzteklina, brucelóza prasat, nakažlivá obrna prasat a tuberkulóza prasat (aviární). Jako další příklad, jak se platná legislativa podrobně zabývá požadavky na udržení chovů před zavlečením nebezpečných nákaz, lze uvést postup pro příjem prasat do středisek pro odběr spermatu a jejich vyšetřování.
V příloze č. 5 k Vyhlášce č. 380/2003 Sb. o stanovení veterinárních požadavků na prasata přijímaná do středisek pro odběr spermatu prasat a jejich vyšetřování jsou podrobně uvedeny požadavky na prasata přijímaná do středisek pro odběr spermatu.2
1. Všechna zvířata přijímaná do střediska pro odběr spermatu musí:
A – být podrobena izolaci v trvání nejméně 30 dnů v zařízení, které bylo schváleno zvláště pro tento účel krajskou veterinární správou, a ve kterém jsou přítomna pouze zvířata s přinejmenším shodným zdravotním statusem
B – být před vstupem do izolace uvedené pod písmenem A. vybrána ze stád nebo hospodářství,
která jsou prostá brucelózy v souladu s článkem 3.5.2.1. Mezinárodního zákoníku zdraví zvířat
ve kterých se v předcházejících 12 měsících nevyskytlo žádné zvíře očkované proti slintavce a kulhavce,
ve kterých nebyl v předcházejících 12 měsících zjištěn žádný klinický, sérologický nebo virologický důkaz Aujeszkyho choroby, která se nenacházejí v oblasti s omezením definované podle vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (v souladu s právními předpisy Evropských společenství) kvůli vzplanutí nákazy u prasat. Zvířata nesměla být dříve držena v žádném stádě s nižším zdravotním statusem
C – před izolací stanovenou pod písmenem a) a v průběhu předcházejících 30 dnů podstoupit s negativními výsledky následující testy, prováděné podle metodických návodů Státní veterinární správy:
– test na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem
– sérumneutralizační test nebo ELISA test se všemi antigeny viru Aujeszkyho choroby v případě, že se jedná o neočkovaná prasata, nebo ELISA test pro G1-antigeny Aujeszkyho choroby v případě, že se jedná o prasata očkovaná G1 deletovanou vakcínou
– ELISA test nebo sérumneutralizační test na přítomnost klasického moru prasat.
Ve střediscích pro odběr spermatu jsou dále podle výše uvedené přílohy k vyhlášce uvedeny povinné rutinní testy u prasat:
A. Všechna zvířata držená ve schváleném středisku pro odběr spermatu musí podstoupit s negativními výsledky následující testy:
– sérumneutralizační test nebo ELISA test se všemi antigeny viru Aujeszkyho choroby v případě, že se jedná o neočkovaná prasata, nebo ELISA test pro G1-antigeny Aujeszkyho choroby v případě, že se jedná o prasata očkovaná G1 deletovanou vakcínou
– s ohledem na brucelózu test s pufrovaným brucelovým antigenem
– ELISA test nebo sérumneutralizační test na přítomnost protilátek proti klasickému moru prasat. Tyto testy se provádějí buď u všech zvířat, když opouštějí středisko, ale ne později než 12 měsíců po přijetí, pokud neopustí středisko před uplynutím této doby, odběr vzorků může být proveden na jatkách nebo u 25 % zvířat ve středisku každé tři měsíce.
Obecně se dají opatření shrnout do konstatování, že prasata jsou podrobena vyšetření s požadavkem na negativní výsledek u brucelózy, slintavky a kulhavky, Aujeszkyho choroby a klasického moru prasat a stát se formou dotací podílí na nákladech na tato vyšetření z důvodu udržení ochrany státního území před zavlečením nebezpečných nákaz. Zavlečení jakékoliv z těchto nákaz na naše území znamená na určitou dobu zastavení exportu našeho masa na ostatní trhy EU a tím i negativní ekonomický dopad na producenty vepřového masa v celém spektru výroby.
V zemědělských podnicích je však pohled na onemocnění, která způsobují ekonomické ztráty zcela rozdílný. V některých chovech prasat dochází k výraznému zhoršování situace v oblasti zdravotního stavu a následně i užitkovosti. Často zmiňovanou příčinou tohoto stavu jsou údajně zvýšené požadavky chovatelů prasat na užitkovost finálních hybridů, zlepšení užitkovosti cíleným šlechtěním a import vysoce masných typů prasat, což mělo za následek, že se podcenily dopady stresových faktorů z oblasti zoohygieny a zdravotního stavu. V současné době patří mezi nejrozšířenější onemocnění podle období růstu, případně podle reprodukčního cyklu tyto nemoci:
1. onemocnění případně úhyny selat po porodu do odstavu – E. coli infekce u novorozených selat, ETEC koli infekce novorozených a mladých sajících selat, nekrotická enteritis vyvolaná C. perfringens typu C, proliferativní enteropatie prasat, PRRS, parvoviróza aj.
2. období od odstavu do zahájení výkrmu – průjmová onemocnění prasat po odstavu vyvolaná E. coli, edémová choroba, dyzentérie prasat, proliferativní enteropatie prasat, infekce prasat vyvolané Streptococcus suis, sípavka, pasteurelóza plic prasat, aktinobacilová pleuropneumonie prasat (APP), enzootická pneumonie prasat, syndrom multisystémového chřadnutí selat po odstavu, reprodukční a respirační syndrom prasat, chřipka prasat.
3. ve výkrmu – dyzentérie prasat, proliferativní enteropatie prasat, sípavka, pasteurelóza plic prasat, aktinobacilová pleuropneumonie prasat, enzootická pneumonie prasat, chřipka prasat, komplex respiračních onemocnění prasat aj.
4. onemocnění prasnic – dyzentérie prasat, sípavka, červenka, enzootická pneumonie prasat, reprodukční a respirační syndrom prasat, chřipka prasat, parvoviróza aj.
Tento výčet je samozřejmě pouze orientační a neúplný. Pro celkový přehled však velmi jasně ukazuje, že při kombinaci několika těchto onemocnění mohou vznikat a také vznikají různé komplexy klinických příznaků, které se nyní začínají popisovat ve veterinární medicíně obecným názvem syndrom nebo komplex a z důvodu značné variability počtu infekčních agens, které se na příznacích onemocnění podílejí, je léčba takového komplexu onemocnění velmi složitá. Pro posouzení stavu v chovu je potom nezbytné provést podrobnou mikrobiologickou depistáž, která nám umožní popsat původce a případně zjistit citlivost původce na používané veterinární přípravky. Neustále je však potřeba připomínat, že se na vzniku onemocnění mohou podílet také nutriční a genetické vlivy, zoohygienické podmínky a chovatel.
Zdravotní komise neměla vůbec jednoduchou volbu pro výběr optimálního zastoupení množství a typu vyšetřovaných původců onemocnění. Přesto vznikla metodika, jejíž podstatnou část je zde nutné z hlediska dalších úvah a závěrů uvést. Zdravotní komise SCHP ČM postupně se zvyšujícím se počtem vyšetřených chovů upravovala metodiku tak, aby systém vyšetřování a jeho hodnocení odpovídal dosaženým výsledkům.
Metodika Zdravotního programu platná po úpravách ke dni 8. 7. 2005:
chov zařazený do zdravotního programu SCHP je povinen provádět periodické kontroly zdravotního stavu prostřednictvím pověřené osoby v rozsahu a četnosti dané přílohou (tab. 1), zabezpečit maximální ochranu chovu před proniknutím nákaz, neprodleně po obdržení výsledků z laboratoře je předat k posouzení Svazu chovatelů prasat resp. organizaci jím pověřené. V případě výskytu kterékoliv ze sledovaných chorob je povinen neprodleně uvědomit Svaz chovatelů prasat.
Pokud chovatel písemně prohlásí, že se v daném chovu vyskytuje některá ze sledovaných chorob, pak nemusí být prováděna u této nemoci diagnostika. Chov bude v takovém případě zařazen do kategorie pozitivní. V případě vakcinace proti mykoplazmové pneumonii je chov zařazen do kategorie kontrolované. Diagnostika actinobacilové pleuropneumonie a sípavky je prováděna v běžném rozsahu i v případě vakcinace proti těmto onemocněním (vyjma případu kdy chovatel písemně prohlásí, že se v daném chovu vyskytuje některá ze sledovaných chorob). V osvědčení bude v takovém případě uveden status chovu „kontrolovaný“ a současně s tím označen „bez nálezu“ či „pozitivní“. Pokud chovatel odmítne provádět diagnostiku sípavky, bude chov zařazen do kategorie „neznámý“ bez ohledu na to, zda vakcinuje či nikoli. Osoba pověřená prováděním zdravotního programu SCHP po zaslání výsledků vyhodnotí nákazovou situaci v chovu a předá výsledek šetření Svazu, který na základě této zprávy a protokolů SVÚ vydá „Osvědčení o provádění zdravotního programu.“ Pověřená osoba zpracuje na základě výsledků monitoringu návrh ozdravných opatření (pokud je chovatel žádá) a předá je zvolenému veterináři. V tomto návrhu nesmí být uvedeny konkrétní farmaceutické preparáty. Volba konkrétních léčiv a praktického veterináře je plně v kompetenci chovatele.
Diagnostika, odběr vzorků a metodiky vyšetření jednotlivých nemocí
Sípavka prasat:
bakteriologické vyšetření na přítomnost toxinogenních kmenů Pasteurella multocida
1. Při prvním vyšetření:
A. chovy s klinickými projevy onemocnění – nasální výtěry deseti kusů zvířat (běhouni) s klinickými příznaky (izolace a charakteristika kmene)
B. ostatní chovy – negativní a vakcinované – nasální výtěry 100 % základního stáda
2. Při opakovaných vyšetřeních
A. chovy s pozitivním předchozím nálezem nebo chovy neznámé – nemusí provádět diagnostiku, pokud nechtějí změnit statut na prostý. V takovém případě předloží zdravotní komisi ozdravný plán. Pro přechod z kategorie pozitivní do kategorie „bez nálezu“ musí být proveden monitoring v rozsahu prvního vyšetření (viz 1b).
B. chovy s předchozím negativním nálezem – provádějí vyšetření jedenkrát ročně. Počty zvířat vychází z průkaznosti 95 % a prevalence 5 % (klíč pro odběr vzorků), přičemž do tohoto počtu mohou být zahrnuta vyšetření u zvířat prodávaných z chovu. Povinně musí být vyšetřena veškerá nově zařazená zvířata a všichni kanci. Veškerá vyšetření (u nakoupených a prodávaných zvířat), která mají být vzata v úvahu, musí být doložena zprávou veterinárního ústavu.
Aktinobacilová pleuropneumonie – Actinobacillus pleuropneumoniae
Sérologické vyšetření ELISA testem na Apx-IV u prasat kategorie hmotnosti 50 – 100 kg , s ohledem na klinické projevy v chovu, případně historii výskytu APP.
1. Při iniciálním vyšetření se vychází z průkaznosti 95 % a prevalence 10 %, při periodickém
prevalence 20 % (klíč k odběru vzorků).
2. Při opakovaném vyšetření:
A. chovy s pozitivním předchozím nálezem – nemusí provádět diagnostiku, pokud nechtějí změnit statut na prostý. V takovém případě předloží zdravotní komisi ozdravný plán. Pro přechod z kategorie pozitivní do kategorie „bez nálezu“ musí být proveden monitoring v rozsahu prvního vyšetření (viz 1)
B. chovy s negativním nálezem musí provádět vyšetření jedenkrát ročně v rozsahu dle klíče k odběru vzorků
Enzootická pneumonie – Mycoplasma hyopneumoniae:
Sérologické vyšetření ELISA testem DAKO případně testem IDEX. Depistáž charakteristických patomorfologických změn u porážených prasat.
1. První vyšetření:
A. chovy bez klinických projevů onemocnění nebo s neznámou situací (nevakcinované) – sérologické vyšetření. Při iniciálním vyšetření se vychází z průkaznosti 95 % a prevalence 10 %, při periodickém prevalence 20 %
B. chovy s klinickými projevy onemocnění a vakcinované – kontrolní odběr pěti vzorků plic s charakteristickými změnami na jatkách a průkaz původce (M. hyopneumoniae) PCR testem
2. Opakovaná vyšetření:
A. chovy s pozitivním předchozím nálezem – nemusí provádět diagnostiku, pokud nechtějí změnit statut na prostý, v takovém případě předloží zdravotní komisi ozdravný plán, pro přechod z kategorie pozitivní do kategorie „bez nálezu“ musí být proveden monitoring v rozsahu prvního vyšetření (viz 1)
B. chovy s negativním nálezem musí provádět vyšetření jedenkrát ročně v rozsahu dle klíče k odběru vzorků
Dysenterie prasat:
1. Bakteriologické vyšetření na přítomnost Brachyspira hyodysenteriae individuálních vzorků od všech průjmujících zvířat nebo dle tabulky při předpokládané průkaznosti 95 % a prevalenci 5 %.
2. Není-li výskyt průjmů – směsné vzorky v počtu pět z předvýkrmu a pět z výkrmu dle klinického zjištění v daném chovu, případně historie výskytu onemocnění. Intenzita vyšetření se při opakovaných vyšetřeních nemění. Vyšetření jsou prováděna jedenkrát ročně. Klíč k odběrům je uveden v tabulce 1.
Svaz chovatelů prasat má v současné době za sebou první etapu monitoringu zdravotního stavu v nukleových a šlechtitelských chovech a situaci lze hodnotit jako průlomovou. Všeobecně se dá říci, že téměř 100 % chovů má pozitivní nález protilátek proti A. pleuropneumoniae a M. hyopneumoniae. Zanedbatelné procento chovů má pozitivní nález na B. hyodysenteriae a P. multocida. Většina chovů má i při těchto nálezech minimální ztráty úhynem a jak reprodukční, tak i další ukazatele užitkovosti jsou na vysoké úrovni. Zbývá hledat důvody, jež vedou majitele rozmnožovacích a užitkových chovů ke tvrzení, že je nutné zlepšit zdravotní stav nejdříve ve šlechtitelských chovech a potom, že se situace příchodem zdravých zvířat zlepší i o úroveň níže. Ve většině případů mají totiž tyto chovy požadavek na aplikaci širokého spektra vakcín proti nemocem, jež se v chovech vyskytují ještě před zařazením chovných zvířat do základního stáda. Na základě těchto požadavků mohou vzniknout určité finanční náklady na úhradu těchto vakcín, přičemž v některých případech může plošné používání takových vakcín způsobit v chovu nežádoucí výskyt protilátek a u potenciálního kupce následně i nedůvěru v nákup takových zvířat. V těchto případech vždy závisí na dohodě mezi prodávajícím a kupcem, neboť i v těchto případech jsou na prvním místě domluvené obchodní podmínky. Zde je potom nutné ve spolupráci s veterinárními lékaři obou chovů, případně s nezávislou poradenskou firmou stanovit nezbytnost a případně dopady přijatých opatření. SCHP ČM sice připravil formou doporučení postup plánovitého začleňování nakoupených prasniček do chovu, podle dosavadních výsledků a neustále pokračujícího tlaku chovatelů rozmnožovacích a užitkových chovů však ani toto doporučení nepřineslo patřičný efekt.
Na standardně používané tvrzení, že vysoká růstová schopnost a větší prošlechtěnost činí z těchto zvířat jedince podstatně náročnější na podmínky prostředí, lze reagovat pouze souhlasem, že mezi nejdůležitější faktory prostředí patří zdraví, ustájení, výživa, management a ošetřování zvířat. V současné době existuje velké množství publikací, ve kterých jsou tyto podmínky přesně formulovány na základě jednoduchých, přesně definovaných a statisticky vyhodnocených výsledků na mnoha příkladech ověřených v experimentálních i provozních podmínkách. V České republice jsou v současné době chovy, které se řídí podle těchto nejmodernějších poznatků a dosahují velmi dobrých výsledků v užitkovosti. Zde je opět nutné připomenout, že stejně tak, jak je v případě prodeje a nákupu chovných prasat nezbytná dohoda s mnoha kompromisy mezi prodávajícím a kupcem, stejně tak je i nezbytný individuální přístup ke každému chovu i chovateli, neboť i když jsou dnes všeobecně známé zásady chovu prasat, jsou vyspělé metody ke stanovení původců onemocnění, existují ověřené způsoby krmení zvířat, jsou dostupné všechny moderní technologie pro chov prasat, přesto nedosahujeme takových výsledků v chovech, na jaké byl vyšlechtěn genetický potenciál současného moderního typu prasete.
Závěr
Na závěr zbývá pouze jedna jediná rada. Pokud stagnuje chov déle jak 12 měsíců (ve vztahu k předchozímu roku) a nezvyšuje se jeho užitkovost, zabřezávání, počet odstavených selat, nesnižují se ztráty, přírůstek se nezvyšuje a konverze se nezlepšuje a náklady se nesnižují, měl by chovatel zvážit všechny dosavadní postupy (zda něco změnil za posledních 12 měsíců), vyhodnotit činnost všech zainteresovaných složek (reprodukce, výživa, veterinární činnost) a po vyhodnocení těchto ukazatelů by měl změnit systém vlastní práce, neboť nejhorší bývá vždy spokojenost sám se sebou.
Literatura:
1. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., 309/2002 Sb., 320/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., úplné znění č. 286/2003 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 444/2005 Sb. č. 48/2006 Sb.).
2. Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování ze spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
Adresa autora:
MVDr. Antonín Paseka, CSc.
GAMAvet® a.s.
Osinalická 402/20
182 00 Praha 8