Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Nezařazené

21.11.2011 | 07:33

V Česku přibývá koní

Stavy koní chovaných v Česku v posledních letech rychle rostou. Důvodem je neustále rostoucí obliba jezdeckého sportu i rekreačního ježdění na koních. Zatímco v roce 2003 se v Česku podle údajů ústřední evidence koní chovalo 41.000 zvířat, koncem letošního roku to bylo již přes 75.000 koní. Koně se tak v Česku chovají převážně ke sportovním a zájmových účelům. Určitá část je ovšem stále využívána jako hospodářská zvířata, zejména při práci v lese, v chráněných oblastech a národních parcích. Nejrozšířenějším plemenem je u nás všestranně využitelný český teplokrevník, který tvoří téměř třetinu z celé populace koní u nás chovaných. Druhým nejčastěji chovaným plemenem je anglický plnokrevník, jehož využití se dnes neomezuje jen na dostihový sport. Meziplemenní kříženci již tvoří jen 27 procent v Česku chovaných koní. Další příčky v početnosti plemen zaujímají v Čechách a na Moravě tradiční chladnokrevná plemena jako například českomoravský belgický kůň a norik. Jejich stavy mají v posledních letech mírně klesající tendenci, zejména z důvodu zúžené možnosti využití těchto plemen, co se týče moderních aktivit. V Česku se dále tradičně chovají také starokladrubský kůň, halfling či huculský kůň. Roste obliba velšských plemen pony a kob, protože se stala velmi oblíbená v takzvaném pony sportu pro děti a mládež. V oblasti šlechtění je v ČR nyní činných 12 uznaných chovatelských sdružení, která realizují své šlechtitelské programy. Zdroj ČTK
Kategorie: 
18.11.2011 | 07:07

O zimním spánku

Medvěd, jezevec, plch i včely, ti všichni se již odebírají k zimnímu spánku. Ten si však nemůže dovolit Státní veterinární správa. Od počátku roku 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona. Kromě záležitostí, které již byly medializovány, například jde o umožnění domácí porážky skotu aj., to bude znamenat i řadu změn i pro samotnou Státní veterinární správu. Změní se totiž struktura v tom smyslu, že SVS ČR bude organizována jako jedna organizace s jedním IČO. V čem to bude spočívat? V tom, že krajské veterinární správy budou řízeny přímo z „ústředí“, čímž na jednu stranu pozbudou právní subjektivitu, čímž se ušetří, na druhou stranu nepřijdou o své pravomoci. V rámci restrukturalizace se tedy opravdu ušetří, například dojde k dalšímu zeštíhlení. Po letošním propuštění 250 lidí bude pracovníků státního veterinárního dozoru zase o 20 méně. Změny by ale v žádném případě neměly ohrozit účinnost státního veterinárního dozoru. I nadále budou probíhat rutinní kontroly chovatelů, zpracovatelů i kontroly uvádění potravin živočišného původu do oběhu. I nadále počítáme s cílenými mimořádnými kontrolními akcemi. V nejbližší době se opět počítá s další. I nadále běží ozdravné programy, ať jde o ozdravování od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy), či o tlumení salmonel v chovech drůbeže aj. A pak hovořme o „zimním spánku“. Pokud jde o státní veterinární dozor, tak opravdu nepřipadá v úvahu. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
16.11.2011 | 08:21

Včelař, který prodává „přímo“, nemusí být schválen ani registrován

Od prvního ledna 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona č. 308/2011 Sb., která zavádí určité nové povinnosti pro podnikatele, kteří „zacházejí“ s medem. Pro ty včelaře, kteří prodávají med přímo, tj. konečnému spotřebiteli, se nic nemění. O co tedy jde? Pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů, vzniká od 1. 1. 2012 nová povinnost, a to povinnost schválení a registrace svého podniku. Je to stejné jako u ostatních výrobců potravin živočišného původu a schválení a registrace se provede u místně příslušné krajské veterinární správy. Tato povinnost se tedy vztahuje pouze na ty chovatele, kteří zacházejí s živočišnými produkty (medem) jako podnikatelé, dle §22 veterinárního zákona a zároveň zpracovávají med od různých dodavatelů. Zacházením s živočišnými produkty se míní získávání, vyrábění, zpracovávaní, ošetřování, balení, skladování, přeprava a uvádění do oběhu. Pokud jde pouze o registraci, tak ta jek povinná pro ty provozovatele, kteří zpracovávají med pouze z vlastních včelstev. Tato registrace však není žádnou novinkou, povinnost registrace je ustanovena v článku 6, nařízení EP a R (ES) č. 852/2004, které vešlo v platnost již v roce 2004, přičemž bylo stanoveno přechodné období, a toto nařízení se používá od 1. 1. 2006. (Není přitom rozhodující počet včelstev, která chovatel vlastní). Přímý prodej medu (produktu prvovýroby) konečnému spotřebiteli (dle § 27a, odst. 1, písm. d)) není zacházením s živočišnými produkty dle § 22 veterinárního zákona. Tudíž včelař, který prodává „přímo“, tj. konečnému spotřebiteli, nemusí být krajskou veterinární správou schválen ani registrován. Je však při svém prodeji omezen územně (pouze v kraji, bydliště chovatele či stanoviště včel) a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně). Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
16.11.2011 | 07:54

Paratuberkulóza problémem?

Dá se konstatovat, že v České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, je situace v posledních letech obdobná. Vletech 1992 – 1996 doznala nákazová situace v ČR jistého zhoršení po četných dovozech březích jalovic, zejména holštýnského plemene. U tohoto plemene je v současné době výskyt nejvyšší. I přes zvýšený veterinární dozor, který trval u všech dovezených stád dva roky, se nepodařilo včas odhalit všechna riziková zvířata. Paratuberkulóza se totiž vyznačuje dlouhou inkubační dobou, což znamená, že od okamžiku nakažení trvá tři i více let, než zvíře onemocní. Nákaza se většinou projeví klinicky jen u nejstarších zvířat ve stádě, ale řada z nich se klinické fáze onemocnění ani nedožije. Pro přemisťování skotu v rámci Unie platí harmonizované veterinární podmínky. Ty platí i pro některé třetí země. U ostatních je nutné při obchodu formulovat ochranná opatření formou dvoustranných v zájemně odsouhlasených veterinárních certifikátů. Státní veterinární správa spolu s chovatelskými svazy situaci sleduje, neboť paratuberkulóza je nebezpečnou nákazou. To znamená, že každý chovatel skotu (ovcí, koz) je povinen podezření z nákazy hlásit krajské veterinární správě. V roce 2008 vydala SVS ČR nový metodický návod, kde je stanoven postup pro hospodářství, v nichž se nákaza klinicky vyskytuje, a postupy, jak čelit šíření nákazy. (Paratuberkulóza je chronické bakteriální onemocnění zejména skotu, ale i jiných domácích i volně žijících přežvýkavců. Klinické projevy: úporný průjem, hubnutí a úhyn. Je možný i průběh bez horečky za příznaků ztráty mléka. Zdrojem nákazy bývá zpravidla trus nemocných zvířat, kontaminované krmivo (zejména mlezivo a mléko infikovaných zvířat), stelivo, stájové prostředí, výběhy, napájecí voda nebo pastviny.) Paratuberkulóza skotu patří do skupiny produkčních (ekonomických) nákaz, proto její tlumení může být zavedeno na základě rozhodnutí chovatele a záleží na jeho ekonomických možnostech. Ozdravovací proces je dlouhodobý a vyžaduje značné finanční prostředky na průběžnou diagnostiku. Finanční náročnost zvyšuje i vyřazování všech nemocných zvířat bezprostředně po objevení se prvních klinických příznaků. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
1 … 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 … 649

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down