Filtrovat
23.11.2011 | 12:37

Sympozium v Budapešti věnované nemocem přenášeným členovci

Naše společnost je v současné době neustále zaplavovaná informacemi o globálních klimatických změnách, které si často uvědomujeme až tehdy, když se onemocnění typická pro tropy a subtropy přesunou do střední a severní Evropy. Tento problém pozorujeme nejen v humánní medicíně (onchocerkóza, horečka chikungunya apod.), ale stále více se s ním setkáváme i ve veterinární praxi. Termín Emerging and Vector-borne Diseases je slovní spojení, které představuje souhrnný název velké skupiny infekčních a parazitárních onemocnění, jejichž šíření je celosvětové a úzce souvisí s výskytem přenašečů, cestováním lidí, zvířat a globálními klimatickými změnami. Pronikají k nám nové druhy vektorů a mezihostitelů, jejichž vzájemná interakce s hostiteli posouvá hranice výskytu stále severněji a dochází ke změnám v geografickém rozložení chorob. Ve snaze hledat odpovědi na tyto novodobé trendy zorganizovala firma Merial ve dnech 12. – 14. října 2011 v Budapešti 8. sympózium New Challenges for Vets in the Control of Ticks and Tick-borne Diseases. Konference byla určena nejen vědeckým pracovníkům univerzit a výzkumných ústavů, ale i praktickým veterinárním lékařům. Cílem setkání bylo přinést nejnovější informace o infekčních agens přenášených klíšťaty v Evropě a způsoby ochrany proti nim. Na sympóziu bylo přítomno 147 odborníků z Evropy, USA, Izraele, Brazílie a Japonska. Z České republiky se zúčastnili prof. Vlasta Svobodová a dr. Pavel Schánilec, ze Slovenska doc. Mária Goldová a doc. Alice Kočišová. Rokování slavnostně zahájila dr. Lénaïg Halos, technická ředitelka evropské divize firmy Merial pro kontrolu parazitů společenských zvířat. Program jednotlivých sekcí byl na vysoké úrovni. Pozvání přijali špičkoví specialisté z Evropy, USA a Izraele zaměření na problematiku klíšťat a infekce přenášené vektory, kteří prezentovali své aktuální poznatky. Přednášky zaujaly originalitou a vysokou vědeckou úrovní, ať pojednávaly o distribuci klíšťat Rhipicephalus sanguineus, Ixodes ricinus, Ixodes scapularis, Dermacentor reticulatus a dalších druhů v Evropě nebo o schopnosti klíšťat vyhledat hostitele a přenášet původce erlichiózy, boreliózy, anaplasmózy, babesiózy, virové encefalitidy, filárie, bartonely a další infekční agens. Na konferenci panovala příjemná pracovní atmosféra podporující výměnu zkušeností a názorů nejen na boj proti klíšťatům, ale také dalším parazitům – blechám, komárům, pakomárkům, flebotomům aj. Zajímavá byla série přednášek o novém přípravku proti zevním parazitům Certifect spot on, u kterého se využívá výsledného efektu fipronilu, amitrazu a (S)-metoprenu proti klíšťatům a blechám. Po ošetření psa tímto přípravkem dochází k rychlému usmrcení klíštěte ještě před začátkem sání a k uvolnění klíšťat již přisátých. Poněvadž přenos infekčního agens vyžaduje předcházející sání klíštěte po dobu nejméně 24 hodin, minimalizuje rychlé usmrcení klíštěte riziko přenosu původců onemocnění. Proti klíšťatům chrání přípravek po dobu 6 týdnů, proti blechám tři měsíce. Po odborném programu si účastníci sympózia zpříjemnili volný čas na slavnostní večeři v prostorách budapešťského pivovaru, na gala dinneru na lodi a obdivováním architektonických skvostů hlavního města Maďarska. Závěrem nezbývá než poděkovat firmě Merial za pozvání a blahopřát k vydařené vědecké a společenské akci. Doc. MVDr. Alice Kočišová, Ph.D., Univerzita veterinárneho lekárstva a farmakológie Košice, Slovensko, Prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc., Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Česká republika
Kategorie: 
21.11.2011 | 07:33

V Česku přibývá koní

Stavy koní chovaných v Česku v posledních letech rychle rostou. Důvodem je neustále rostoucí obliba jezdeckého sportu i rekreačního ježdění na koních. Zatímco v roce 2003 se v Česku podle údajů ústřední evidence koní chovalo 41.000 zvířat, koncem letošního roku to bylo již přes 75.000 koní. Koně se tak v Česku chovají převážně ke sportovním a zájmových účelům. Určitá část je ovšem stále využívána jako hospodářská zvířata, zejména při práci v lese, v chráněných oblastech a národních parcích. Nejrozšířenějším plemenem je u nás všestranně využitelný český teplokrevník, který tvoří téměř třetinu z celé populace koní u nás chovaných. Druhým nejčastěji chovaným plemenem je anglický plnokrevník, jehož využití se dnes neomezuje jen na dostihový sport. Meziplemenní kříženci již tvoří jen 27 procent v Česku chovaných koní. Další příčky v početnosti plemen zaujímají v Čechách a na Moravě tradiční chladnokrevná plemena jako například českomoravský belgický kůň a norik. Jejich stavy mají v posledních letech mírně klesající tendenci, zejména z důvodu zúžené možnosti využití těchto plemen, co se týče moderních aktivit. V Česku se dále tradičně chovají také starokladrubský kůň, halfling či huculský kůň. Roste obliba velšských plemen pony a kob, protože se stala velmi oblíbená v takzvaném pony sportu pro děti a mládež. V oblasti šlechtění je v ČR nyní činných 12 uznaných chovatelských sdružení, která realizují své šlechtitelské programy. Zdroj ČTK
Kategorie: 
18.11.2011 | 07:07

O zimním spánku

Medvěd, jezevec, plch i včely, ti všichni se již odebírají k zimnímu spánku. Ten si však nemůže dovolit Státní veterinární správa. Od počátku roku 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona. Kromě záležitostí, které již byly medializovány, například jde o umožnění domácí porážky skotu aj., to bude znamenat i řadu změn i pro samotnou Státní veterinární správu. Změní se totiž struktura v tom smyslu, že SVS ČR bude organizována jako jedna organizace s jedním IČO. V čem to bude spočívat? V tom, že krajské veterinární správy budou řízeny přímo z „ústředí“, čímž na jednu stranu pozbudou právní subjektivitu, čímž se ušetří, na druhou stranu nepřijdou o své pravomoci. V rámci restrukturalizace se tedy opravdu ušetří, například dojde k dalšímu zeštíhlení. Po letošním propuštění 250 lidí bude pracovníků státního veterinárního dozoru zase o 20 méně. Změny by ale v žádném případě neměly ohrozit účinnost státního veterinárního dozoru. I nadále budou probíhat rutinní kontroly chovatelů, zpracovatelů i kontroly uvádění potravin živočišného původu do oběhu. I nadále počítáme s cílenými mimořádnými kontrolními akcemi. V nejbližší době se opět počítá s další. I nadále běží ozdravné programy, ať jde o ozdravování od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy), či o tlumení salmonel v chovech drůbeže aj. A pak hovořme o „zimním spánku“. Pokud jde o státní veterinární dozor, tak opravdu nepřipadá v úvahu. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
16.11.2011 | 08:21

Včelař, který prodává „přímo“, nemusí být schválen ani registrován

Od prvního ledna 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona č. 308/2011 Sb., která zavádí určité nové povinnosti pro podnikatele, kteří „zacházejí“ s medem. Pro ty včelaře, kteří prodávají med přímo, tj. konečnému spotřebiteli, se nic nemění. O co tedy jde? Pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů, vzniká od 1. 1. 2012 nová povinnost, a to povinnost schválení a registrace svého podniku. Je to stejné jako u ostatních výrobců potravin živočišného původu a schválení a registrace se provede u místně příslušné krajské veterinární správy. Tato povinnost se tedy vztahuje pouze na ty chovatele, kteří zacházejí s živočišnými produkty (medem) jako podnikatelé, dle §22 veterinárního zákona a zároveň zpracovávají med od různých dodavatelů. Zacházením s živočišnými produkty se míní získávání, vyrábění, zpracovávaní, ošetřování, balení, skladování, přeprava a uvádění do oběhu. Pokud jde pouze o registraci, tak ta jek povinná pro ty provozovatele, kteří zpracovávají med pouze z vlastních včelstev. Tato registrace však není žádnou novinkou, povinnost registrace je ustanovena v článku 6, nařízení EP a R (ES) č. 852/2004, které vešlo v platnost již v roce 2004, přičemž bylo stanoveno přechodné období, a toto nařízení se používá od 1. 1. 2006. (Není přitom rozhodující počet včelstev, která chovatel vlastní). Přímý prodej medu (produktu prvovýroby) konečnému spotřebiteli (dle § 27a, odst. 1, písm. d)) není zacházením s živočišnými produkty dle § 22 veterinárního zákona. Tudíž včelař, který prodává „přímo“, tj. konečnému spotřebiteli, nemusí být krajskou veterinární správou schválen ani registrován. Je však při svém prodeji omezen územně (pouze v kraji, bydliště chovatele či stanoviště včel) a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně). Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
16.11.2011 | 07:54

Paratuberkulóza problémem?

Dá se konstatovat, že v České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, je situace v posledních letech obdobná. Vletech 1992 – 1996 doznala nákazová situace v ČR jistého zhoršení po četných dovozech březích jalovic, zejména holštýnského plemene. U tohoto plemene je v současné době výskyt nejvyšší. I přes zvýšený veterinární dozor, který trval u všech dovezených stád dva roky, se nepodařilo včas odhalit všechna riziková zvířata. Paratuberkulóza se totiž vyznačuje dlouhou inkubační dobou, což znamená, že od okamžiku nakažení trvá tři i více let, než zvíře onemocní. Nákaza se většinou projeví klinicky jen u nejstarších zvířat ve stádě, ale řada z nich se klinické fáze onemocnění ani nedožije. Pro přemisťování skotu v rámci Unie platí harmonizované veterinární podmínky. Ty platí i pro některé třetí země. U ostatních je nutné při obchodu formulovat ochranná opatření formou dvoustranných v zájemně odsouhlasených veterinárních certifikátů. Státní veterinární správa spolu s chovatelskými svazy situaci sleduje, neboť paratuberkulóza je nebezpečnou nákazou. To znamená, že každý chovatel skotu (ovcí, koz) je povinen podezření z nákazy hlásit krajské veterinární správě. V roce 2008 vydala SVS ČR nový metodický návod, kde je stanoven postup pro hospodářství, v nichž se nákaza klinicky vyskytuje, a postupy, jak čelit šíření nákazy. (Paratuberkulóza je chronické bakteriální onemocnění zejména skotu, ale i jiných domácích i volně žijících přežvýkavců. Klinické projevy: úporný průjem, hubnutí a úhyn. Je možný i průběh bez horečky za příznaků ztráty mléka. Zdrojem nákazy bývá zpravidla trus nemocných zvířat, kontaminované krmivo (zejména mlezivo a mléko infikovaných zvířat), stelivo, stájové prostředí, výběhy, napájecí voda nebo pastviny.) Paratuberkulóza skotu patří do skupiny produkčních (ekonomických) nákaz, proto její tlumení může být zavedeno na základě rozhodnutí chovatele a záleží na jeho ekonomických možnostech. Ozdravovací proces je dlouhodobý a vyžaduje značné finanční prostředky na průběžnou diagnostiku. Finanční náročnost zvyšuje i vyřazování všech nemocných zvířat bezprostředně po objevení se prvních klinických příznaků. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
1 … 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 … 887

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down