Filtrovat
26.07.2011 | 07:11

Agrární komora odmítá zastavení dotací bioplynovým stanicím

Agrární komora nesouhlasí s pátečním rozhodnutím ministerstva zemědělství (MZe) přestat dotovat výstavbu bioplynových stanic. Ukončení dotací je v rozporu s dlouhodobým vládním plánem, tím by naše republika přišla o peníze z Bruselu. Navíc zemědělským podnikům hrozí ze započatých projektů mnohamilionové škody. Zastavení podpory bioplynových stanic je v přímém rozporu s dosavadní politikou vlády, ministerstva zemědělství a vývojem sousedních zemí, kde stavby bioplynových stanic jsou maximálně podporovány. Ministerstvo dalo za posledních pět let peníze na více než 150 bioplynových stanic v rámci Programu rozvoje venkova. Průměrná výše dotace se pohybuje kolem 17 milionů korun. Hlavní náplní pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Bioplynové stanice nejnovějšího typu zpracovávají zelenou píci (její senáž), které je v ČR díky nízkým stavům skotu přebytek. Komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně. Podle vládou schváleného národního akčního plánu, na jehož základě má v roce 2020 minimálně 13,1 procenta energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů, má ve stejném roce v ČR fungovat 742 bioplynových stanic o instalovaném výkonu 520 MWh. V současné době je u nás podle Agrární komory zhruba 200 stanic. Jejich počet roste pomaleji, než byl původní plán. Průměrné náklady na vybudování jedné bioplynové stanice dosahují zhruba 50 až 60 milionů korun. Podíl dotací na celkových nákladech na projekty dosahuje zhruba 20 až 25 procent.
Kategorie: 
19.07.2011 | 08:23

Péče o dojnice v tranzitním období – letošní náplň projektu US-CZ Dairy Plan

Od roku 2006 je uskutečňován zajímavý americko-český projekt, zaměřený na management, výživu a kontrolu zdraví u dojnic „US-CZ Dairy Plan“. Jeho stávající dvouletá etapa „The 3rd US-CZ Dairy Plan“ vyvrcholila v červnu letošního roku týdenním pobytem předních amerických odborníků v České republice. Letošní téma „Péče o dojnice v tranzitním období a novorozená telata“ navázalo na obě předchozí etapy, věnované rovněž preventivně-medicínské péči o stáda vysokoprodukčních dojnic a realizované jak v podmínkách České republiky, tak opakovaně na univerzitách a farmách v USA. V jejich rámci, založeném na spolupráci se specialisty z University of Wisconsin-Madison (UW-M) a University of Illinois, bývají aktivně navštěvovány odborné akce (výroční konference American Association of Bovine Practitioners, ADSA® Discover Conference), uskutečňují se doktorandské pobyty, probíhají konzultace s jejich akademickými a vědeckými pracovníky a, za jejich vedení, jsou zajišťovány návštěvy velkých modelových farem dojnic, v nichž uvedené celosvětově uznávané americké univerzity organizují svoji výzkumnou činnost a výuku. Díky tomu je možná i podrobná výměna zkušeností s významnými americkými farmáři (např. bratry Craveovými z farmy Crave Brothers Dairy Farm, L. Holtermanem z Rosy-Lane Holsteins Farm, rodinou Larsonových a dr. D. Rhodou z Larson Acres Farm, či dr. G. Jonesem z Central Sands Dairy Farm a mnohými dalšími, zejména z amerického Středozápadu a Kalifornie). Hlavními organizátory tohoto víceletého projektu jsou MVDr. Miloslav Skřivánek, CSc. (BIOMIN Czech s.r.o.), Ing. Mojmír Vacek, CSc. (ČZU v Praze, VÚŽV Praha) a MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. (VFU Brno), která je současně také garantem projektu dlouhodobého vzdělávání, výzkumu, nezávislého poradenství a odborného servisu v živočišné výrobě Galaprojekt. Další spoluorganizátoři projektu pocházejí z VFU Brno, ČZU v Praze, VÚŽV Praha a dalších odborných pracovišť. Partnery stávající etapy projektu jsou přední české farmaceutické, plemenářské, výživářské a technologické firmy. Mediálním partnerem projektu US-CZ Dairy Plan je společnost Profi Press, s.r.o. Podrobnné informace o něm jsou uvedeny na stránkách http://www.usczdairyplan.cz. V letošním roce se návštěva pěti amerických hostů v ČR uskutečnila ve dnech 5. až 12. června. Zúčastnili se jí prof. Sheila McGuirk (School of Veterinary Medicine, UW-M), em. prof. Ric Grummer (Dept. of Dairy Sci., UW-M a Balchem Corp.), prof. Randy Shaver (Dept. of Dairy Sci., UW-M), prof. James Drackley (Dept. of Animal Sci., University of Illinois) a dr. Gordon Jones (spolumajitel farmy pro 3 800 dojnic Central Sands Dairy ve Wisconsinu). V rámci jejich pobytu proběhla návštěva VFU Brno a uskutečnilo se přijetí u děkana Fakulty veterinárního lékařství prof. dr. A. Nečase, Ph.D., MBA a přednosty Kliniky chorob přežvýkavců a prasat prof. dr. J. Smoly, CSc., proběhly dva odborné workshopy (6. 6. 2011 v Lednici a Central European Dairy Workshop dne 9. 6. 2011 v Mendelově muzeu v Brně), zahájené prof. A. Nečasem, za účasti vedoucích pracovníků FVL VFU Brno, UVLF Košice, SPU Nitra, Veterinární univerzity Vídeň, Veterinárních fakult Univerzit ve Wroclavi a Lublinu aj.), dva semináře (8. 6. 2011 ve V. Jeníkově a 10. 6. 2011 v Olbramovicích) a návštěvy pěti farem dojnic v ČR. Nejvýznamnější akcí pro veterinární lékaře a chovatele, organizovanou v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QI91A238, byl seminář Efektivní postupy při řízení stáda dojnic. Celkem se akcí zúčastnilo více než 600 účastníků z ČR a dalších pěti evropských zemí. Jejich společným rysem byla snaha o podrobné odborné řešení nastolených otázek. Aktivní přístup amerických hostů, typický pro uskutečněné akce, byl ostatními účastníky všeobecně velmi oceňován. Seminář ve Větrném Jeníkově, s účastí 300 chovatelů a veterinárních lékařů, zahájil a moderoval MVDr. M. Skřivánek, CSc. ze společnosti BIOMIN Czech s.r.o., která byla hlavním sponzorem celého projektu. První dvě přednášky, věnované aktuální situaci českého zemědělství a jeho výhledům po roce 2013, přednesli Ing. J. Veleba, prezident AK ČR a Ing. B. Belada, viceprezident AK ČR (Farmtec, a.s.). Poté následovala vystoupení zástupců partnerských firem, MVDr. R. Bořutové, PhD. a MVDr. Ing. A. Aragóna, PhD. (ze společnosti BIOMIN Holding GmbH), Ing.V. Škeříka (Farmtec, a.s.), MVDr. M. Koubkové, Ph.D. (Intervet/Schering-Plough Animal Health), Ing. L. Martince (CRV Czech Republic, s.r.o.) a Mgr. J. Kovářové (Ketris). Poté, před plným sálem až do pozdních odpoledních hodin, následovala vystoupení amerických hostů, spojená s diskusí k řešeným oblastem. Kontrole příjmu energie u suchostojných krav se věnoval prof. James Drackley. Dříve běžné rozdělování dojnic do dvou skupin v období stání na sucho a jejich odlišné krmné dávky (se zvýšenou dotací jadrných krmiv před otelením) s cílem snížit výskyt zdravotních poruch po porodu se podle něj tak úplně neosvědčilo. V současné době se na mnoha amerických a již také na evropských farmách dojnic nově (právě na základě metodiky dr. G. Jonese a prof. J. Drackleye, nazvané The Goldilocks Diet) preferuje užívat pouze jednu krmnou dávku. Podle nových doporučení prof. R. Grummera je přitom vhodné krávy zaprahovat 5 – 6 týdnů před porodem a právě je až do porodu krmit uvedenou The Goldilocks Diet. S tím, že krávy jsou (podle metodiky prof. Nordlunda) poslední 2 – 3 týdny umístěny v menší porodní skupině, která není doplňována do doby, než se všechna v ní zařazená zvířata otelí. Uvedené postupy společně významně snižují úroveň environmentální, energetické a vápníkové zátěže, stimulují fyziologické procesy v bachoru a zvyšují peripartální příjem sušiny krmné dávky a společně také brání rozvoji silné imunosuprese. Autoři The Goldilocks Diet v ní doporučují zkrmování 1/3 kukuřičné siláže, 1/3 krátce řezané slámy a 1/3 dalšího objemného krmiva (seno, siláž) a doplňku koncentrátů (zařazených za účelem doplnění proteinů, vitamínů a minerálů). Hlavním cílem této krmné dávky je docílení optimálního prepartálního příjmu všech živin. Uvedená vysokovláknitá, nízkonenergetická krmná dávka s nízkým obsahem vápníku a draslíku je účinným prostředkem k udržení optimální hodnoty BCS krav v době porodu ve výši 3,00 bodu a prevencí proti poporodní lipolýze a hypokalcémii. Prof. Randy Shaver rozvedl problematiku volby nejvhodnějších objemných krmiv během stání na sucho a v laktaci. K základním objemných krmivům patří travní a vojtěšková (v Evropě i jetelová) siláž, GPS (silážované celé rostliny obilovin), kukuřičná siláž, sláma a seno. Směs kukuřice a slámy, jako základ krmné dávky pro suchostojné dojnice, se podle něj stala díky dr. Jonesovi a prof. Drackleyemu velmi populární. Důležitý je přitom obsah energie, dusíkatých látek, vápníku, draslíku a poměr kationtů a aniontů v objemných krmivech. Tyto parametry lze ovlivnit hnojením půdy, výběrem vhodných hybridů, kontrolou zralosti a sušiny při sklizni, také správným postupem při výrobě siláží a řízením fermentačních procesů v nich. Vyšší stravitelnost škrobu v kukuřici (jíž se prof. Shaver také výzkumně věnuje) se efektivně zvyšuje produkci mléka a mléčné bílkoviny. Prof. Ric Grummer (který již Českou republiku, společně s prof. K. Nordlundem a L. Holtermannem, navštívil v rámci minulé etapy projektu US-CZ Dairy Plan) se tentokrát ve své přednášce věnoval ovlivňování energetického metabolismu dojnic pomocí krmných aditiv. V tranzitním období závěru doby stání na sucho a počátku laktace dochází v organismu vysokoprodukční dojnice k mnoha hormonálním a metabolickým změnám. Ty zahrnují především intenzivní mobilizaci tukových zásob, kdy dochází k přesunu velkého množství energetických zdrojů krevním řečištěm z tukové tkáně do mléčné žlázy. Děje se tak zejména cestou neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK). Nevýhodou tohoto procesu u dojnic – právě pro vysokou intenzitu těchto pochodů, spojených s jejich rychle rostoucí produkcí mléka a podmíněných zvýšenou tělesnou kondicí zvířat (nad 3,50 bodu BCS) – je příliš intenzivní zatížení jater. Nezvládnutí výživy krav v tomto období je příčinou řady vzájemně propojených patologických procesů (mj. právě lipomobilizace, hypokalcémie a imunosuprese), spojených s výskytem zadržení lůžka, poporodního ulehnutí, ketózy, ztučnění jater, metritidy, mastitidy a dalších onemocnění. Podávání krmných aditiv, zejména chráněného cholinu a (v USA také) chrómu během prepartálního období pomáhá hladiny NEMK krav po porodu účinně regulovat a výskyt postpartálních onemocnění snížit. Prof. S. McGuirk se věnovala péči o krávy a telata v tranzitním období. Mezi hlavní faktory omezující nebezpečí metabolických a infekčních onemocnění patří adekvátní intramamární terapie, výživa a vakcinační programy. Protože se epizootologická situace v jednotlivých chovech liší, nedoporučuje se jeden typ vakcinačního programu vysokobřezích krav. U březích krav i jalovic, které jsou postiženy před očekávaným porodem nadváhou, hrozí v důsledku výše popsaných procesů nebezpečí zvýšeného výskytu dystokií (zejména v důsledku rozvoje silné hypokalcémie a imunosuprese), předčasný porod a vyšší riziko peripartální mortality matek i novorozených telat. V chovech se zvýšeným výskytem hypokalcémie dojnic, jež je s lipomobilizací spojena, je asistence při porodu nutná a je zaznamenáno vyšší riziko zdravotních poruch. Prof. McGuirk se ve svém vystoupení také podrobně věnovala péči o telata v postnatálním období, včetně diagnostických kroků a péče o postižené kusy. Principy managementu velké farmy označované dr. G. Jonesem jako tzv “ABC concept” (od air – vzduch, bunk – lože, comfort – pohodlí), jsou založeny na několika základních a srozumitelných bodech: personál farmy musí pracovat na 100 %, komfort krav má zásadní význam pro ekonomiku stáda, kráva má stát jenom v dojírně, u žlabu a u napaječky, přemísťování krav ve skupinách jim škodí, objemné krmivo musí být špičkové kvality, sláma v krmné dávce je zdravá, program pro suchostojné krávy rozhoduje o ztrátách po jejich otelení, pregnancy rate (hodnocení reprodukčních ukazatelů) určuje, které krávy ze stáda vyřadit, v porodním kotci se rodí nejen tele, ale i výdělek krávy a farmáře! Uvedené postupy užívané na farmě Central Sands Dairy, spolu s každodením uplatňováním Jonesovy The Goldilocks Diet a aplikovaná doporučení profesorů Nordlunda, Shavera, Drackleye, Grummera a McGuirkové v dennim režimu farmy Central Sands Dairy, jsou základem výsledků jejího provozu. K nim dlouhodobě patří zcela ojedinělý výskyt retencí lůžka, poporodního ulehnutí, metritid, dislokací slezu a také mastitid (když hodnota PSB se pohybuje pod150 000/ml) a úspěšný odchov telat. Díky tomu může dr. Gordon Jones vykazovat i velmi dobré ekonomické výsledky své moderní (a v USA i modelové) farmy a je zván k přednáškám po USA i celém světě. A také i proto mohly být jeho červnová návštěva, přednášky a diskuse, společně s vystoupeními jeho čtyř akademických spolupracovníků, v České republice natolik zajímavé a – jak potvrzují účastníci uspořádaných akcí – také pro podmínky chovu dojnic v ČR velice přínosné. Projekt US-CZ Dairy Plan se tak v problematice managementu stád mléčného skotu stal odbornou akcí roku 2011.
Kategorie: 
1 … 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 … 888

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down