Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Nezařazené

05.09.2011 | 09:49

Vliv životního prostředí na vývoj atopické dermatitidy u labradorských a zlatých retrívrů

Atopická dermatitida u psů a lidí je multifaktoriálním onemocněním, jehož klinický vývoj může být ovlivněn četnými faktory, např. geneticky, vnějším prostředím, sekundárními infekcemi, krmivem a psychikou. Role vnějšího prostředí byla rozsáhle sledována u lidí, u psů však zůstává nejasná. Cílem studie bylo zjistit působení faktorů vnějšího prostředí na vývoj atopické dermatitidy u dvou geneticky příbuzných plemen, u labradorských a zlatých retrívrů. Atopičtí psi se standardními kritérii byli ve Švýcarsku a Německu vybráni a porovnáni se zdravými zvířaty. Informace o vnějším prostředí, které byly získány pomocí dotazníku (46 otázek), zahrnovaly datum a místo narození, styl života majitele a jeho bydliště, krmení a terapii. Pro zhodnocení souvislosti mezi potenciálními rizikovými faktory a stavem onemocnění byly použity jednorozměrné a vícerozměrné logistické regrese. Z těchto výsledků vyplynulo, že zvýšené riziko vývoje atopie souvisí s pobytem v útulku během štěněcího věku, s adopcí ve věku 8–12 týdnů a pravidelným koupáním psa. Naopak pozitivní vliv na snížené riziko onemocnění měl život na venkově, přítomnost jiných zvířat v domácnosti a chůze v lese. Tyto údaje nemají prokázat příčinnou souvislost, ale podpořit primární hypotézu, že určité faktory vnějšího prostředí mohou ovlivňovat vývoj atopické dermatitidy u psů. Kpotvrzení těchto výsledků a závěrů jsou oprávněné další studie. Meury, S., Molitor, V., Doherr, M. G., Roosje, P., Leeb, T., Hobi, S., Wilhelm, S. and Favrot, C. Role of the environment in the development of canine atopic dermatitis in Labrador and golden retrievers. Veterinary Dermatology 2011;22(4):327-334.
Kategorie: 
02.09.2011 | 07:13

Závislost českých zemědělců na dotacích se zvyšuje

Dotace představují na jednoho pracovníka v zemědělství již více než 260.000 korun ročně. Na čisté přidané hodnotě odvětví se podílí zhruba 70 procenty, což snižuje konkurenceschopnost českých zemědělců. Přes rozsáhlé vládní úspory loni dotace zemědělcům vzrostly o 600 milionů na 38,5 miliardy Kč. Zatímco dotace z rozpočtu Evropské unie rostou a jejich podíl na celkových dotacích dosahuje 66 procent, podpory z národního rozpočtu naopak klesají. Zemědělci v současné době pobírají dotace o 250 procent vyšší než před vstupem země do Evropské unie. Česká republika patří mezi země s největšími podíly dotací. Ministerstvo zemědělství chce, aby se v tuzemsku více zpracovávaly místní zemědělské komodity, které často směřují na vývoz. Zpět se vrací ve formě hotových výrobků, přidaná hodnota zůstává v zahraničí. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je rostoucí podíl dotací na příjmech českých zemědělců logickým vyústěním mírně rostoucího balíku dotací při současném razantním poklesu živočišné výroby v České republice. Zisk tuzemského zemědělství loni meziročně vzrostl o 3,6 miliardy korun na 6,2 miliardy Kč (ČSÚ). Zlepšení hospodářského výsledku pomohl především výrazný růst cen rostlinných komodit. České zemědělství je díky evropským dotacím od vstupu do unie ziskové. Dotace zemědělcům ze zemí, které do EU vstoupily až po roce 2004, jsou však stále nižší, než dotace pro původní členské země. Srovnání by mělo nastat po roce 2013.
Kategorie: 
02.09.2011 | 07:01

Počet ekofarem v ČR roste

Ekologických zemědělců v České republice přibývá, jejich počet v letošním srpnu překročil hranici čtyř tisíc (4022 farmářů), začátkem letošního roku jich bylo 3517. Loni se jejich počet zvýšil téměř o třetinu. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství při příležitosti zahájení akce Září - Měsíc biopotravin. Plocha půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství vzrostla ze 448.202 hektarů na začátku letošního roku na 483.176 hektarů koncem srpna. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil - z lednových 10,55 procenta na 11,4 procenta. Výrobců biopotravin přibylo o 24, a na konci srpna úřady evidovaly celkem 650 producentů. O 6708 hektarů na 61.645 hektarů v letošním roce vzrostla výměra ekologicky obhospodařované orné půdy. Plocha biosadů se od začátku letošního roku zvýšila o 1240 hektarů na 6368 hektarů a vinic spadajících do ekologického hospodaření o 184 hektarů na 987 hektarů. Ekozemědělci loni dostali dotace v hodnotě 1,15 miliardy korun, přičemž 80 procent bylo uhrazeno z fondů EU. Podporováno je také např. zavádění biopotravin do škol či regionální odbyt biopotravin se zaměřením na biomléko. Tuzemský trh s biopotravinami po předchozí loňské stagnaci vykázal letos vzestup. Ekologičtí farmáři nesmí používat chemické prostředky. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům. Podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 až 2015 by podíl biopotravin na tuzemském trhu s potravinami měl do pěti let vzrůst na tři procenta. K dosažení těchto cílů má vést například posílení marketingu či zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech ekologického zemědělství a biopotravin. Ministerstvo zemědělství dále chce, aby podíl českých produktů na trhu biopotravin vzrostl na zhruba 60 procent. V současnosti pochází nadpoloviční většina bioproduktů z dovozu.
Kategorie: 
31.08.2011 | 11:25

Dovozy plazů ze třetích zemí do zemí EU

Dovozy ze třetích zemí do zemí EU, tedy i do ČR, musejí splnit dovozní podmínky. Že to dá rozum? To ano, ale v dnešní době velmi otevřených hranic na to někdo občas zapomene, a stává se to při dovozu terarijních zvířat. Proto připomínáme následující. Zvířata dovážená ze třetích zemí do EU podléhají v místě vstupu do EU veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici, přičemž se může jednat o harmonizovaný nebo neharmonizovaný dovoz. Co to v praxi znamená? Legislativa EU stanovuje veterinární podmínky dovozu téměř pro všechny druhy zvířat, tudíž se všechny členské státy řídí při dovozu stejnými pravidly. A proto mluvíme o harmonizovaném dovozu. Zvířata, pro která legislativa EU podmínky dovozu nestanovuje, patří mezi neharmonizovaná, a v tomto případě si členský stát místa určení stanovuje vlastní veterinární podmínky pro dovoz zvířat. V případě dovozu neharmonizovaných zvířat do ČR musí podle § 3, odstavce 3, naší vyhlášky č. 377/2003 Sb. dovozce zvířat požádat Státní veterinární správu ČR nejméně 15 dnů přede dnem předpokládaného dovozu těchto zvířat o stanovení veterinárních podmínek, za nichž lze tato zvířata z příslušné třetí země dovážet. Žádost je možné zaslat i elektronicky na e.podatelna@svscr.cz . Mezi neharmonizované druhy zvířat patří např. plazi (ještěři, hadi a želvy), obojživelníci, bezobratlí, hlodavci, hmyzožravci a šelmy. Je potřeba zdůraznit, že žádost je nutné podat při každém dovozu neharmonizovaných zvířat, tedy jak pro komerční tak i nekomerční účely! Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR www.svscr.cz.
Kategorie: 
31.08.2011 | 11:16

Vzteklina ve světě

Naši chovatelé, kteří cestují se svými psy za hranice, a to zejména mimo EU, dobře vědí o riziku vztekliny. Řada států se stále potýká s problémem vztekliny, a proto i v našem veterinárním zákoně platí povinnost chovatele zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí ve stáří od 3 – 6 měsíců očkováni proti vzteklině a poté byli podle doby účinnosti předchozí použité vakcíny přeočkováni. Délku trvání imunity po vakcinaci a termín další vakcinace sdělí veterinární lékař. Pohybuje se zpravidla v rozmezí 1 – 3 let. I turisté by si ale měli uvědomit, že reálné nakažení vzteklinou na ně číhá v Turecku, na Balkáně, v severní Africe, v Egyptě, ale i v asijských zemích. Jelikož jde opravdu o smrtelné onemocnění, není dobré toto nebezpečí brát na lehkou váhu. Aby se toto riziko minimalizovalo, lze i u lidí provádět v současné době očkování, které musí být provedené v dostatečné době před odjezdem do zahraničí tak, aby se stihla vytvořit imunita. Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) je si toho velmi dobře vědom a vyhlašuje celosvětový program na tlumení vztekliny. Ten spočívá především ve snaze důsledně uplatňovat očkování vnímavých zvířat. Ve svém aktuálním vyjádření OIE konstatuje, že každých deset minut někdo ve světě na vzteklinu zemře. Uvádí se doložitelných 55 000 úmrtí lidí ročně, s tím, že skutečné číslo může být o hodně vyšší. Na 99 % případů je způsobeno pokousáním infikovaným psy, ale třeba i opicemi. Vzteklina způsobuje více úmrtí, než jakékoliv jiné infekční onemocnění. Ohrožené jsou zejména děti, ale i turisté. Doporučení je postupovat tak, jako v těch evropských zemích, které se se vzteklinou již vypořádaly - vakcinace vnímavých zvířat, tj. psů samozřejmě, ale i zvířat, které jsou rezervoárem nákazy, v Evropě jsou to nejčastěji lišky. Velice problematické jsou pak v některých zemích populace zdivočelých pouličních psů a koček, které představují velké riziko pro obyvatelstvo i pro případné turisty. V ČR je riziko vztekliny v současné době malé, poslední případ byl zaznamenán právě u lišek v dubnu 2002, za zemi prostou nákazy jsme byli OIE uznáni v roce 2004 a od roku 2010 už orálně nevakcinuje divoké lišky, a to díky dobré nákazové situaci nejen u nás ale i v okolních státech. Pokud dojde k pokousání, je chovatel povinen zajistit, aby bylo zvíře, které poranilo člověka, veterinárně vyšetřeno. Zpravidla se toto klinické vyšetření provádí 1. a 5. den po pokousání, a to i v případech, že bylo zvíře řádně vakcinováno. Proto považujeme za vhodné připomenout všem chovatelům psů zákonnou povinnost vakcinovat psy ve stáří 3 – 6 měsíců a pak je pravidelně přeočkovávat. Při cestování do rizikových oblastí pak doporučujeme zvážit vakcinaci proti vzteklině a konzultovat možnosti vakcinace s humánním lékařem. Po pokousání neznámým zvířetem v zahraničí je nutné ihned po návratu vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
31.08.2011 | 11:14

Cementový med

Sice nejde o problém prvotně veterinární, ale na zdraví včelstev se negativně může projevit výskyt tzv. cementového medu druhotně. Jde o med, který vzniká poté, co včely donesou do úlu medovici (ze sladkých výkalů mšic z lesních stromů, zejména modřínu). Kvůli vysokému obsahu rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy vzniká tzv. cementový med. Ten se za prvé téměř nedá vytočit a za druhé jej včely nemohou dost dobře v zimním období použít jako potravu. Špatně jej totiž rozpouštějí a špatně i tento složitý cukr tráví. A v důsledku toho slábnou a mohou posléze i trpět průjmy a je otevřena možnost propuknutí nosemózy, nepříjemného parazitárního onemocnění. Kvůli letošnímu víceméně chladnému počasí je možný výskyt melecitózního medu častější a proto je pro příští rok obava z vyššího výskytu onemocnění nosemózou. Jaké tedy lze doporučit kroky? Sledovat snůšku a při podezření na rychle krystalizující med jej okamžitě vytáčet, plné plásty odstranit a dát prázdné souše a krmit cukrovým roztokem, aby včely zimu dobře přečkaly. Na včelstvo včelaři doporučují tak 10 – 15 kg cukru. Melecitózní med lze využít například pro výrobu medoviny nebo pro pekařské účely. Oslabeným včelstvům, které by byly odkázány v zimě jen na „cementový“ med, hrozí kromě nosemózy i jiná onemocnění, proto je v tomto období na místě sledovat třískou či slámkou, zda med rychle nekrystalizuje a podniknout doporučená opatření. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR www.svscr.cz
Kategorie: 
31.08.2011 | 11:09

Na léčení hospodářských zvířat homeopatiky chtějí poslanci EU věnovat dva miliony eur

Europoslanci chtějí věnovat dva miliony eur (48 milionů korun) z unijního rozpočtu, tj. z peněz daňových poplatníků, na výzkum využití homeopatik pro hospodářská zvířata. Někteří zákonodárci to však považují za neekonomické. Návrh na poskytnutí dvou milionů eur byl schválen před několika dny v zemědělském výboru Evropského parlamentu jako dodatek k návrhu unijního rozpočtu. Upozornili na to britští europoslanci z Evropské konzervativní a reformní skupiny (ECR), do níž patří i ODS. Podle nich je vynaložení milionů na vysoce diskutabilní léčbu pro krávy a ovce v době ekonomické krize, kdy vlády po celé Evropě přistupují k tvrdým úsporným opatřením, naprostým šílenstvím. Europoslanec ODS Hynek Fajmon prohlásil, že je to jen jeden z mnoha příkladů zbytečného utrácení peněz v době, kdy naopak by evropská administrativa měla šetřit. V oblasti zemědělství máme navíc před sebou pro české zemědělce mnohem důležitější témata, jako rovné podmínky pro nové členské státy nebo zastropování plateb. Většina veterinárních lékařů je velmi skeptická ohledně účinnosti homeopatické léčby pro hospodářská zvířata. Britská asociace veterinářů BVA již před časem varovala - nemůže souhlasit s používáním homeopatických léků u nichž není prokázána bezpečná účinnost.
Kategorie: 
12.08.2011 | 11:19

Porovnání zdraví zvířat v ČR a ostatních zemí EU

Podíváme-li se na statistky ADNS, systému, do kterého hlásí jednotlivé členské země EU, jaká je na jejich území nákazová situace, zjistíme, že se v ČR nepotýkáme ani s klasickým morem prasat, se slintavkou a kulhavkou, infekční anémií koní, ani s nízce patogenní aviární influenzou, s BSE, Aujeszkyho chorobou prasat, brucelózou, leukózou či tuberkulózou skotu, ani s jinými nákazami, se kterými mají problémy v řadě zemí EU. Nepotýkáme se ani s takovými problémy, jako je skutečné či potenciální riziko kontaminace potravin nepovolenými polutanty, jako je nadlimitní výskyt reziduí veterinárních léčiv apod. Pokud je takovéto riziko reálné, jsme s to okamžitě přijmout taková opatření, aby nebyly takovéto potraviny či suroviny propuštěny do tržní sítě, popřípadě, aby byly rychle staženy. Jak je to možné? Jednoduchá odpověď: díky důslednému a účinnému státnímu veterinárnímu dozoru (a samozřejmě i díky zodpovědným zemědělcům a zpracovatelům). Ano, něco to stojí. Ovšem prostředky vynaložené na prevenci, sledování, popřípadě dosledování jsou vždy mnohem nižší než hašení „vzniklého požáru“. Proto Státní veterinární správa ČR podle Milana Maleny, jejího ústředního ředitele, zastává názor, že snaha o úspory by mohla ve svém důsledku vést k tomu, že by se při vzniku problémů utratilo mnohem více. Ostatně naši velmi dobrou nákazovou situaci a tím i účinnost státního veterinárního dozoru oceňují nejen kontrolní mise z Bruselu, ale i naši výrobci, obchodníci a zpracovatelé a jejich reprezentanti, jako například Agrární komora, Potravinářská komora a jistě i zákazníci řeznictví či obchodů s mléčnými výrobky. Na evropské úrovni se hovoří o možných úsporách na státní veterinární dozor na jatkách či v chovech hospodářských zvířat nebo ve zpracovatelských závodech, avšak pokud úspory, tak nikoli na úkor úrovně veterinárního dozoru. Ta musí být zachována, aby dosažená výborná nákazová situace a úroveň zdravotně nezávadné produkce potravin nebyla ohrožena. A to se týká i veterinárních kontrol komodit obchodovaných v rámci intrakomunitárního trhu. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
Kategorie: 
1 … 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 … 649

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down