Filtrovat
14.04.2011 | 09:52

Veterinární prohlídka volně žijící zvěře

Na základě nového evropského nařízení může jít ulovené divoké prase určené pro uvádění do oběhu dále bez hlavy. Vychází se tak vstříc lovcům, kteří si chtějí nechat zpracovat kančí hlavu jako loveckou trofej ve schváleném preparátorském závodě. Novela Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004, která mimo jiné upravuje také podmínky pro dodávání hlavy ulovené volně žijící zvěře vnímavé k trichinelóze do zařízení pro nakládání se zvěřinou nabyla účinnosti. Podle dříve platného znění musela být hlava volně žijící zvěře vnímavé k trichinelóze, dodávané do zařízení pro nakládání se zvěřinou (tedy tzv. do „výkupu“), dodávána vždy, a to bez ohledu na to, zda byl ulovený např. divočák prohlédnut proškolenou osobou či nikoli. Novela zavádí úlevu z této povinnosti – hlava uloveného divočáka (nebo jiné vnímavé zvěře – masožravce, všežravce) nemusí být dodána spolu s tělem k úřední veterinární prohlídce, pokud je tato hlava dodána a zpracována v zařízení pro zpracování trofejí. Toto zařízení pro zpracovávání trofejí ovšem musí splňovat podmínky stanovené v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 142/2001 – tedy musí být schváleno místně příslušnou krajskou veterinární správou. Informace o tom, že hlava byla dodána do preparátorského zařízení musí být uvedena v prohlášení proškolené osoby (např. uvedení schvalovacího čísla preparátorského zařízení). Tato povinnost se vztahuje na kusy dodávané k uvádění na trh k lidské spotřebě, nikoli pro kusy určené k osobní spotřebě lovce. Dosud platící předpisy vycházely z toho, že je třeba u zvířat vnímavých na trichinelózu, což je onemocnění přenosné na člověka, dodržet podmínky dosledovatelnosti všech částí uloveného zvířete. Nyní jde o podstatnou úlevu, která vychází jednak z požadavku lovců, kteří touží po trofeji, jednak z toho, že pro možné uvolnění masa do veřejného stravování se využívá dokonalejší trávicí metoda, tudíž se nevyužije odběrných míst z hlavy (jazyka a lícních svalů). Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
Kategorie: 
31.03.2011 | 09:36

Novela veterinárního zákona

Již v loňském roce byla připravena novela veterinárního zákona a jejím hlavním tématem bylo pokud možno zjednodušit život zemědělcům i zpracovatelům, jak již avizoval ministr zemědělství. Letos novela zákona prošla prvním čtením v Parlamentu ČR a dopadne-li vše podle očekávání, do léta se jí bude zabývat Senát a mohla by nabýt účinnosti 1. 1. 2012. Návrh ještě může doznat změn na základě poslanecké iniciativy, ale snad již nyní lze říci, o co v novele veterinárního zákona skutečně jde: především o snížení administrativní zátěže a zvýšení bezpečnosti potravin živočišného původu. Ruší se povinnost vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete mimo území kraje. To znamená, že chovatel již nebude muset žádat krajskou veterinární správu. Stanovují se podmínky dodávání syrového mléka konečnému spotřebiteli prostřednictvím prodejního automatu a podmínky pro vyšetření syrového mléka (stanoví se např. frekvence a rozsah laboratorního vyšetření mléka určeného pro přímý prodej). Umožňují se domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců a jelenovitých z farmového chovu. K tomu návrhu například uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa: „Možnost provádět domácí porážky i u druhů zvířat, u nichž byly dosud zakázány, je změnou ve prospěch chovatelů hospodářských zvířat, která rozšiřuje jejich možnosti a vychází vstříc jejich požadavkům“. Stanovuje se odpovědnost uživatele honitby za vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a ukládá povinnost uživateli honitby hlásit podání veterinárních léčivých přípravků volně žijící zvěři. Ruší se možnost neoznačovat maso a masné výrobky pro provozovny maloobchodu podle § 24a veterinárního zákona. Zpřesňují se také podmínky pozastavení nebo odejmutí schválení soukromých veterinárních lékařů k vydávání pasů psů, koček a fretek v zájmovém chovu, ale také k vydávání pasů pro cirkusová zvířata. Vydávat tyto cestovní doklady mohou pouze soukromí veterinární lékaři, a z tohoto důvodu musí mít chovatelé záruky, že pasy budou řádně a úplně vyplněné v souladu s předpisy EU. Zavádí se schvalování soukromých veterinárních lékařů pro provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a dalších úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, a to s ohledem na zkvalitnění a sjednocení provádění těchto úkonů soukromými veterinárními lékaři. Ruší se veterinární osvědčení k přepravě živočišných produktů ke skladování v rámci státních hmotných rezerv, to omezí administrativní dopady na provozovatele potravinářských podniků i administrativní činnost krajských veterinárních správ. (V současné době je přeprava potravin ke skladování v rámci státních hmotných rezerv jediným případem přepravy zdravotně nezávadných potravin určených k běžné spotřebě, pro kterou je vyžadováno veterinární osvědčení). Snad je vhodné dodat, že vzhledem k tomu, že oblast potravinového práva je jednotně pro všechny členské státy EU upravena přímo použitelnými předpisy EU, mohou vnitrostátní právní předpisy regulovat pouze otázky, na které se přímo použitelné předpisy nevztahují, nebo které vnitrostátní úpravu výslovně povolují. Takovým typem úpravy jsou veterinární a hygienická pravidla pro prodej malých množství vlastních produktů prvovýroby nebo těl ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo v peří přímo konečnému spotřebiteli a pro jejich dodávání do místní maloobchodní prodejny. Důležitou součástí je i zákonný základ fungování unijního systému kontrol při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty mezi členskými státy, který zahrnuje veterinární kontroly v místě původu a veterinární kontroly při příchodu na místo určení. V případě dovozu zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí zákon stanoví jako jediné možné vstupní místo stanoviště veterinární hraniční kontroly (v případě ČR jde o Pohraniční veterinární stanici v Praze Ruzyni, která je součástí Městské veterinární správy v Praze). Významnou částí veterinárního zákona je pak úprava opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k zabránění jejich šíření. Veterinární zákon reguluje kompetence orgánů veterinární správy a dalších správních úřadů, které vykonávají státní správu ve věcech veterinární péče, upravuje výkon státního veterinárního dozoru, jeho formy a oprávnění i povinnosti veterinárních inspektorů a kontrolovaných osob. Obsahuje souhrn možných přestupků a správních deliktů, kterých se mohou fyzické, resp. právnické osoby dopustit porušením nebo nedodržením povinností stanovených veterinárním zákonem nebo přímo použitelnými předpisy EU. Zákon se dále zabývá otázkami odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, obsahuje základní podmínky výroby, uvádění do oběhu a používání veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků a upravuje náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
Kategorie: 
30.03.2011 | 06:28

Výskyt nízce patogenní aviární influenzy v Holandsku

To, že se na území ČR vyskytla aviární influenza (ptačí chřipka) naposledy před čtyřmi lety, a to vysoce patogenní H5N1 a dva roky na to i nízce patogenní a od té doby již nikoli, neznamená, že riziko neexistuje. Dne 25. března hlásí z Holandska výskyt nízce patogenní aviární influenzy subtypu H7 z provincie Zeeland, kde byla diagnostikována na hospodářství s volně ustájenými 127 500 slepicemi. Proto také Státní veterinární správa ČR připomíná chovatelům, že stále je na místě dbát biologické bezpečnosti chovů drůbeže. Ostatně to i vyplývá z platných veterinárních předpisů. Je možné tedy zopakovat: Sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě, tj. podezřelé úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky. A nezapomenout bránit kontaktu s volně žijícími zvířaty, tj. i ptáky. Státní veterinární správa ČR stále situaci monitoruje, inspektoři sledují chovy, a vyšetřují se i volně žijící ptáci. Zatím nic nenasvědčuje, že by nebezpečí hrozilo. Poslední výskyt, a to nízce patogenní ptačí chřipky byl u nás zaznamenán v roce 2009 v chovu divokých kachen určených k vypuštění do honitby v Jihočeském kraji a u hus na jižní Moravě. Na jaře loňského roku byl zaznamenán výskyt nízce patogenní aviární influenzy v Dánsku, vysoce patogenní pak v Rumunsku a Bulharsku. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
Kategorie: 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down