Filtrovat
27.07.2011 | 12:29

Slovo k odběrům vzorků mléka k bakteriologickému vyšetření

Na počátku je třeba připomenout, že mléko a mléčné výrobky jsou i v dnešní době zcela nepostradatelnou součástí lidského jídelníčku, přestože chov skotu v České republice zaznamenává v dnešních dobách jednu zdrcující ránu za druhou. Budeme li bilancovat, zjistíme, že za posledních 13 letech výrazně poklesly stavy skotu a zemědělství se stává obětí nejrůznějších restriktivních opatření. V ovzduší tržního hospodářství vyvstává potřeba produkce mléka s požadavkem na vysokou kvalitu, nejen po stránce obsahu jednotlivých živin, minerálů a dalších látek, ale taktéž na jeho kvalitu z pohledu mikrobiologické nezávadnosti. Stoupá potřeba vyprodukovat velké množství mléka vysoké kvality od minimálního množství zvířat. Tato potřeba vyvolává řetěz opatření v chovech skotu, zahrnující genetickou práci, zajišťování dostatečného množství kvalitního krmiva, vylepšování podmínek ustájení a hygieny dojení. Do popředí se tak, po více než desetiletí, znovu dostává problém výskytu zánětů vemene, jejichž incidence v chovech má za následek pokles produkce, zhoršení kvality mléka a tím i vysoké ekonomické ztráty farmářů, které mohou v extrémních případech vést až k likvidaci podniků. Ekonomické tlaky tak vyvolávají potřebu chovatelů léčit mastitidy za pomoci antibiotik, žel Bohu, takzvaně naslepo, bez předchozího mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti izolovaných mikrobů vůči antibiotikům a mnohdy navíc bez vědomí odborného veterinárního lékaře. Tento přístup, jak jsme se mohli již přesvědčit, má často za následek vznik rezistence původců mastitid a následně i původců bakteriálních onemocnění člověka. Subminimální dávky antibiotik v mléce a mléčných výrobcích, dodaných do tržní sítě může mít pak za následek růst imunodeficience (nízké odolnosti vůči mikrobiálním onemocněním), případně růst výskytu alergických onemocnění u lidí. Tato problematika je tak závažná, že jsme se rozhodli v našem časopise zveřejňovat právě příspěvky, jejichž tématem je veterinární péče v oblasti laktopatologie a mikrobiologie mléka. Pro spolehlivou izolaci a identifikaci laktopatogenních bakterií je v první řadě potřeba provést velmi pečlivě a především sterilně odběr vzorků mléka do sterilních vzorkovnic. Jeho stručný popis si zde dovolujeme zveřejnit: 1) Nejprve je nutno mléčnou žlázu dokonale omýt teplou vodou a osušit čistým hadrem. Tato operace by měla zajistit také vyvolání tzv. spouštěcího reflexu. 2) Každý struk vydesinfikujeme třemi tampony, namočenými v desinfekčním roztoku, nejlépe éteralkoholu. Koncentrace alkoholu v roztoku by měla být nejvýše 70%. Desinfekci provedeme nejprve na strucích na vzdálenější polovině vemene, pak teprve na strucích, které máme blíže k sobě. Tím předejdeme kontaminaci těchto struků např. znečištěným rukávem pláště. 3) Prvním tampónem provedeme desinfekci hrotu struku směrem od vývodu strukového kanálku směrem k okraji hrotu. 4) Druhým tampónem provedeme desinfekci těla struku a to od hrotu struku( tam kde jsme skončili desinfekci hrotu) k jeho bázi. 5) Třetím tampónem provedeme desinfekci vyústění strukového kanálku rotačním pohybem , jakobychom tampón chtěli do strukového kanálku zašroubovat. 6) Oddojíme do zvláštní nádobky (nikdy ne do podestýlky, nebo na zem!) z každého struku asi pět střiků mléka. 7) Teprve potom vezmeme zkumavku, levou malíkovou hranou sundáme zátku a zkumavku přemístíme taktéž do levé ruky. Při oddojování vzorkovaného mléka ji držíme pod úhlem cca 45° vůči vodorovné rovině, čímž minimalizujeme nebezpečí spadu nečistot do zkumavky. Oddojení začínáme vždy u čtvrtí , které jsou nám blíže a teprve potom u čtvrtí protilehlých. 8) Po oddojení asi 10 ml mléka zkumavku přeložíme zpět do pravé ruky a levou malíkovou hranou zkumavku opět zazátkujeme a vložíme ve svislé poloze do stojánku. 9) Každou zkumavku popíšeme pořadovým číslem vzorku, nikoliv evidenčním číslem zvířete. To můžeme přiřadit k pořadovému číslu vzorku na zvláštní arch papíru spolu s označením např. vemenní čtvrti, nebo půle, ze které byl vzorek odebrán a lze sem rovněž zaznamenat, zda se jedná o zdravou, či postiženou čtvrť, příp. výsledek NK testu. 10) Vzorky dopravíme do laboratoře, kde bude provedena kultivace a stanovení citlivosti vůči antibiotikům. Žádanka o vyšetření musí být koncipována, jako objednávka a musí obsahovat následující údaje: - Přesnou adresu chovatele vč. PSČ, IČO a DIČ, podpisu chovatele, příp. razítka firmy. - Počet vzorků a datum odběru. - Zaměření vyšetření - v našem případě bakteriologické s citlivostí vůči antibiotikům. - Důvod vyšetření (např. onemocnění mléčné žlázy, vysoký počet buněčných elementů, prevence, po léčbě….) K vyšetření je dobré zasílat série vzorků, nejlépe po 10 až 50 kusech (cca 10 % chovu). Laboratorní vyšetření trvá asi 3 až 5 dnů a jeho výsledek Vám bude zaslán na udanou adresu i s fakturací. Poznámka na závěr: Při odběru vzorků neprovádějte úklid podestýlky, nekrmte a zabraňte zbytečnému víření prachu ve stáji. Odběr vzorků je nutno provádět před dojením, nebo dlouhou dobu po něm, kdy je koncentrace bakterií v mléce nejvyšší. Při odběru udržujte své ruce vždy čisté a suché. Zpracoval: MVDr. Jaroslav Bzdil Státní veterinární ústav Olomouc
Kategorie: 
27.07.2011 | 11:57

Vláda schválila novelu o prodeji státní půdy občanům EU

Vláda schválila návrh novely zákona, která umožní prodej státní zemědělské půdy jen občanům členských států Evropské unie a zemí Evropského hospodářského prostoru. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka přestala platit počátkem května. Novela má podle MZe také zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců. Cílem návrhu je také sjednotit podmínky pro převody zemědělských pozemků na zemědělské podnikatele a zamezit přednostnímu nabývání pozemků osobami, které zemědělskou výrobu neprovozují. Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou. Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v České republice, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde žijí a hospodaří nejméně tři roky. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje. Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů, z toho 262.000 hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148.000 hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.
Kategorie: 
26.07.2011 | 07:11

Agrární komora odmítá zastavení dotací bioplynovým stanicím

Agrární komora nesouhlasí s pátečním rozhodnutím ministerstva zemědělství (MZe) přestat dotovat výstavbu bioplynových stanic. Ukončení dotací je v rozporu s dlouhodobým vládním plánem, tím by naše republika přišla o peníze z Bruselu. Navíc zemědělským podnikům hrozí ze započatých projektů mnohamilionové škody. Zastavení podpory bioplynových stanic je v přímém rozporu s dosavadní politikou vlády, ministerstva zemědělství a vývojem sousedních zemí, kde stavby bioplynových stanic jsou maximálně podporovány. Ministerstvo dalo za posledních pět let peníze na více než 150 bioplynových stanic v rámci Programu rozvoje venkova. Průměrná výše dotace se pohybuje kolem 17 milionů korun. Hlavní náplní pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Bioplynové stanice nejnovějšího typu zpracovávají zelenou píci (její senáž), které je v ČR díky nízkým stavům skotu přebytek. Komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně. Podle vládou schváleného národního akčního plánu, na jehož základě má v roce 2020 minimálně 13,1 procenta energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů, má ve stejném roce v ČR fungovat 742 bioplynových stanic o instalovaném výkonu 520 MWh. V současné době je u nás podle Agrární komory zhruba 200 stanic. Jejich počet roste pomaleji, než byl původní plán. Průměrné náklady na vybudování jedné bioplynové stanice dosahují zhruba 50 až 60 milionů korun. Podíl dotací na celkových nákladech na projekty dosahuje zhruba 20 až 25 procent.
Kategorie: 
1 … 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 … 887

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down